Test Subaru Outback 2.5 Field: Rodinné zlato
Když dojde na hledání dokonalého auta, správná odpověď snad neexistuje. Každý má rád něco jiného, pro někoho je stěžejní výkon, pro někoho design, pro někoho spotřeba nebo třeba ekologie. Pokud jde ale o hledání ideálního auta pro rodinu, žebříček priorit bývá povětšinou stejný – bezpečí, praktičnost, univerzálnost, spolehlivost. A právě podle tohohle receptu už čtvrt století v Japonsku vzniká dobrodružné kombi – Subaru Outback. To přijíždí na náš trh už v šesté generaci a byť se to nemusí na první pohled zdát, je to od píky nové auto. Dokázalo si v dnešní digitální době udržet duši?
Outback tento rok slaví v Evropě dvacáté páté narozeniny (ve světě si to odbyl už loni) a Subaru nám jako takovou oslavu výročí přivezlo šestou generaci svojí vlajkové lodi. Celkově si k němu našlo cestu už přes šest milionů zákazníků a pro automobilku jde o stěžejní model. Taky je to tradičně nositel nejmodernějších technologií, vždyť systém stereo kamer EyeSight si odbyl premiéru právě v tomto modelu. A i šestá generace je pro automobilku z pohledu technologií revoluční. K tomu ale až za chvíli.
Když tak před autem postávám, mám takový příjemně povědomý pocit. Na první pohled je jasně poznat, že jde o Outback. Drsný nesmlouvavý vzhled, houževnatost a pocit robustnosti. To jsou designové prvky, kterou jsou pro tento model tak typické. Design je nyní ale propracovanější, automobilce se podařilo ještě vyzdvihnout hlavní charakterové rysy. Auto působí moderněji, stále je ale svoje. Nutně bych ale nehádal novou generaci. Opak je pravdou. Jde o zcela nové auto. Oťas narostl do výšky, šířky i délky a při živém setkání působí opravdu důstojně. Taky jde o první model automobilky, který přijíždí na nové globální platformě SGP (Subaru Global Platform). Ta má vyšší podíl vysokopevnostní oceli a má nyní absorbovat o 40 % více nárazové energie. Novinka byla taky vyztužena strukturální výztuhami karoserie a nápravnice. Dle automobilky došlo ke zvýšení tuhosti v ohybu o 90 %, torzní tuhosti o 70 % a tuhost zadního pomocného rámu se zvýšila dokonce o 100 %. Tyto změny by měly přispět jak ke zlepšení bezpečnosti, tak k lepšímu chování na silnici i mimo ni.
Robustnost auta si nejvíc uvědomíte po otevření dveří, když se vám odhalí, jak masivní je jeho konstrukce. Jen šířka prahů je snad dvojnásobná, než je u moderních aut běžné. Houževnatost ještě podtrhuje údaj o maximálním zatížení střechy, ta je u testované verze Field až 318 kilogramů. Je vidět, že tady hraje bezpečí posádky prim. Subaru dělí bezpečnost do čtyř částí – tuhá konstrukce, dobrý výhled z auta, skvělé jízdní vlastnosti a asistenčním systémy. A páteří bezpečnostních systémů je EyeSight (ten se představil v roce 2013 právě v Outbacku, u aut vybavených tímto systémem klesla nehodovost statisticky o víc než 60 %), který s novým Outbackem přijíždí již ve čtvrté generaci a jde o takovou malou revoluci. Bylo kvůli němu přepracované čelní sklo tak, aby se mohly stereo kamery umístit přímo na něj.
Nové kamery mají lepší rozlišení a díky jinému umístění taky dvojnásobné zorné pole, čímž se zásadně zlepšila jeho funkčnost. Auto má teď přehled o větší ploše před sebou, detekuje chodce i zvířata a umí zabránit střetu při odbočování. Vylepšení se dočkal taky adaptivní tempomat. Ten umí sám vést uprostřed pruhu, bez čar umí rozpoznat krajnici a patníky, rozpozná značky a semafory a je vybaven inteligentním omezovačem rychlosti. V testech EURO NCAP získal EyeSight čtvrté generace nejvyšší hodnocení mezi asistenčními systémy napříč všemi kategoriemi. Z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že adaptivní tempomat funguje parádně a dokáže z vás udělat na čas pouhého pasažéra. EyeSight je již tradičně naladěn velice citlivě a naprostou většinu času o něm nemáte tušení – žádné hlášení falešných překážek nebo nečekané nouzové brždění. Zasahuje až v krajním případě. Subaru ví, že nejdůležitějším prvkem bezpečnosti je stále řidič. Auto je taky vybavené systémem hlídání řidiče, který vás upozorní, když se nevěnujete řízení, nebo koukáte do telefonu – pokud už vám to ale moc zavání Orwellem, nemějte strach, sledování se dá jedním přetažením v menu deaktivovat.
Jedna z největších změn se odehrála uvnitř. Subaru je velice tradiční značka a až doteď se poměrně striktně drželo analogového ovládání. Však to od automobilky také zákazníci očekávají. Jenže i Subaru musí jít s dobou. Tím spíš v Outbacku, který slouží jako výkladní skříň technologií. Peklo tedy zamrzlo a šestá generace přijíždí s kompletně digitální interiérem – tedy skoro. Ovládání teploty a hlasitosti má stále rezervovaná tlačítka. Vše ostatní se ale přesunulo na obrovský vertikálně umístěný displej trůnící uprostřed palubní desky. Upřímně, když jsem se z prvních informací dozvěděl, že se Subaru k tomuto kroku chystá, měl jsem strach. Tradičně pojaté ovládání jsem u vozů s hvězdami ve znaku miloval. Fungovalo a neodvádělo od řízení. Naštěstí se s přechodem na tablet automobilka poprala statečně. Logika rozmístění prvků zůstala stejná.
V horní části jsou informace o vozidle, ve střední samotný infotainment a ve spodní tepelný komfort. Systém je taky skvěle připravený na dotykové ovládání. Ikony jsou velké a umístěné daleko od sebe, ani při jízdě mimo silnici není problém trefit se napoprvé. Logika systému je taky velice dobrá. Asi jsem nenašel funkci, na kterou by bylo potřeba víc než dvě kliknutí. Nebudu vám lhát, tlačítka mi chybí, ale neumím si představit, že by mohl přechod na dotyk dopadnout lépe. Doba je zkrátka taková a můžeme být rádi, že to někdo dělá takhle rozumně. Další displeje už v autě nehledejte. Trendu digitálních budíků se Subaru stále ubránilo – což je možná škoda, dobře zvládnutý digitální štít umí zastoupit většinu funkcí dotykových infotainmentů. Nicméně klasické analogy mají taky něco do sebe. Jsou přehledné, dobře se čtou a nepřehlcují vás informacemi.
Z pohledu prostoru na tom byl Outback vždy skvěle, v nové generaci je navíc ještě širší kabina, takže se situace dokonce zlepšila. Tradičně perfektní je výhled z kabiny, sedačky poskytují skvělý komfort (jen bych uvítal možnost odvětrávání) a nemusíte se ani bát o jejich poškození. Ve výbavě Field jsou totiž potaženy syntetickou tkaninou StarTex, která strukturou připomíná kůži, ale je odolnější a omyvatelná. Pokud jste dobrodruzi a tu a tam se umažete, uvítáte její vlastnosti. Pokud si ale víc potrpíte na komfort, lze šestou generaci Outbacku vybavit i prémiovou kůží Nappa. Vzadu je pak místa doslova na rozdávání, ani moje 190 centimetrové tělo netrpí v žádném směru. Sedačky i v druhé řadě nabízí skvělý komfort. Drobného zvětšení se taky dočkal kufr, ten teď nabízí 522 litrů v základu. Na kvalitu materiálů a zpracování si nelze moc stěžovat. Většina kontaktních ploch je potažených StarTexem a vše dobře lícuje. Subaru Outback si svou cenu umí obhájit na všech frontách.
Pod kapotou se nachází výhradně atmosférický čtyřválcový boxer o objemu 2.5 litru. To je sice stejná konfigurace, jako v předešlé generaci, ale motor má 90 % součástek nových. Bohužel se ale nevyhnul instalaci filtru pevných částic, což mu ubralo asi pět koní. Naštěstí to kompenzuje 8% nárůst točivého momentu. Číselně je to nyní takto – 124 kW a 252 Nm. Motor má klidný a vyrovnaný chod. Při běžné jízdě o něm v kabině ani nevíte. Sprint na stovku mu zabere něco přes devět sekund, takže určitě nejde o trhače asfaltu, ale v případě Outbacku to vůbec nevadí. Tohle není auto, které by vás někam honilo. Je to pohodář a jeho silné stránky jsou úplně jinde než ve sprintu. Osobně mi nikdy nepřišlo slabé. Motor je vždy párován s CVT převodovkou Lineartronic, která taky prošla omlazením. Nyní má osm virtuálních stupňů místo sedmi a díky novému hydraulickému systému se podařilo snížit ztráty o více než 20 %. Díky tomu je převodovka jemnější a přirozenější, taky klesla spotřeba. Ta se během testu pohybovala mezi 6-8 litry podle podmínek.
Na silnici se Outback taky nezapře. Suverenita, s jakou požírá nerovnosti a ni u toho nemrkne, je návyková. Podvozek funguje tak sebevědomě, že po pár dnech přestanete brzdit před retardéry. Auto je totiž vysaje, jak kdyby šlo jen o pecku z třešně. Tady platí, že čím horší je cesta, tím více budete Outback obdivovat, protože tuhost karoserie je téměř hmatatelná. Skvělý je taky komfort. Tlumiče mají zase o něco větší zdvih než v předchozí generaci a mají tak více prostoru na práci. Jízda je tak příjemně plavná a nerušená. Naštěstí se ale nemusíte bát nějakého houpání jako na vlnách. Upravený podvozek má totiž o 50 % menší náklony. S komfortem tak jde ruku v ruce jistota. Velice dobré je i odhlučnění.
Na dlouhých cestách je zkrátka úžasný. Když se před vámi ale začne silnice trochu točit, nemusíte se bát. Outback totiž zatáčky miluje. Padá do nich s obrovskou ochotou, drží se zvolené stopy a velice hbitě mění směr. Při pohledu z venku byste nikdy nečekali, kolik radosti může řidiči taková „krabice“ přinést. Skvělé je taky řízení. Je dobře navážené, tak akorát rychlé a působí krásně přirozeně. Auto ho s ochotou následuje a velice přesně plní vaše povely. Tohle auto za volantem zkrátka baví.
Já osobně si ho ale nejvíc užiji, když asfalt na silnici dojde. Když se vydáte na prašné cesty a do terénu. Tady Oťas vyloženě ožije. Silnice mu chutná, ale dobrodružství doslova miluje. Snad s žádným jiným autem na trhu nemůžete jet na polňačce stejnou rychlostí, jako na okreskách a téměř nepoznat rozdíl. A nezáleží zrovna jestli je pod vámi písek, štěrk, nebo bahno. Symetrický pohon všech kol si se vším poradí a podvozek funguje tak přirozeně, že se budete smát od ucha k uchu. V lehkém a středním terénu navíc Outback ukáže záda naprosté většině moderních SUV. Se světlou výškou 213 milimetrů si může dovolit opravdu hodně. Nájezdové úhly pak jsou 19,7° vpředu, 21° vzadu a přejezdový je 22,4°. Vítanou pomocí je systém X-mode, který upravuje chování pohonu podle předvolených režimů. Výkon se na kola skrze CVT převodovku navíc dostává tak delikátně, že auto se bez prokluzu dokáže rozjet i v místech, kde byste nečekali, že jde ještě vysbírat nějakou trakci. Tohle auto se prostě zrodilo pro dobrodružné duše.
Subaru Outback šesté generace zůstalo věrné starému receptu a ještě ho vylepšilo. Stále jde o prostorné a bezpečné auto, které vám bude dělat příjemnou společnost na dlouhých cestách. Umí ve vás ale i probudit řidiče a mimo silnice si vás naprosto získá. Základní cena je těsně nad milionem, verze Field potom 1.170.000 ,-, což je opravdu fér. Stále jde o jedno z nejlepších aut na každý den a dost možná nejlepší auto pro rodinu na světě. Co naplat, já ho prostě miluju!
Plusy
– Prostornost
– Schopný podvozek
– Univerzálnost
Mínusy
– Jediná nabídka motoru a převodovky
« Test ojetiny Toyota Aygo 1.0 VVT-i Téměř 20 % ojetých aut ohrožuje bezpečnost provozu »
