Hodnocení poruchovosti vozů: Není závada jako závada
Některé díly se porouchávají překvapivě často, zatímco jiné vykazují nadprůměrnou životnost. To vše se děje bez ohledu na stáří, značku či model vozu. Jak je to jenom možné?
Hodnocení poruchovosti zkoumá čtyři oblasti vozu: karoserii, elektrický systém, pohonný systém a odpružení. Jedná se o poměrně široké kategorie, nicméně při hlubším zkoumání popisů jednotlivých modelů můžeme najít nejen konkrétní opakující se chyby, ale také chyby, které se objevují velmi výjimečně. Výsledkem hodnocení jsou jednotlivé kategorie zjištěných závěrů se širšími komentáři.
Čeští řidiči používají několik zdrojů informací o ojetých vozech. Od svých známých, kteří však ne vždy autům rozumějí. Z internetu, kde je však velmi těžko dohledatelné, zda je daný zdroj relevantní. Nebo informace zjišťují od automechaniků. Kupující také často sází na zahraniční analýzy v časopisech nebo na internetu, které pro ně připravují různí odborníci. Zde je ale velký problém, protože ne všichni zahraniční autoři jsou nezávislí a důvěryhodní. Hodnocení těchto žebříčků také ovlivňují odlišnosti daného trhu. A když už to vypadá, že máte porovnatelné hodnocení, často u něj chybí statistické potvrzení.
Smyslem celého přehledu je dát relevantní a doplňkové informace řidičům, kteří se chystají koupit auto. Relevantní údaje jim při svém hodnocení poskytlo 239 mechaniků, kteří tyto vozy opravují dnes a denně, a proto mohou nejčastější poruchy určit. Pro další zpracování byla auta rozdělena do cenových kategorií. Nejnižší cenová kategorie obsahuje auta do 100 tisíc Kč. Do druhé cenové kategorie patří auta v rozmezí 100 až 200 tisíc Kč. V poslední kategorii pak jsou auta nad 200 tisíc Kč.
Mechanici u většiny aut poukazovali na problémy s korozí. Druhou nejčastější závadou byly problémy s elektronikou. Hodnocení bylo stejné jako ve škole, tudíž nejlepší vůz mohl obdržet známku 1 a nejhorší pak známku 5. Hodnotit mohli mechanici celkem čtyři kategorie: karoserie, elektronika, motor a zavěšení. Výslednou známku pak tvořil průměr těchto čtyř hodnot. K jednotlivým kategoriím mechanici také přiřazovali nejčastější závady. Nejlepším autem se dle mechaniků stala Toyota Yaris II a Škoda Octavia I. Obě tato auta mají výsledné hodnocení 2,1. Jako nejvíce poruchový model ohodnotili mechanici Hyundai iX 35 I, který si vysloužil celkovou známku 3,7. V anketě můžeme najít mnoho zajímavostí. Například u Škody Citigo. Ta se umístila na děleném 3. místě, což značí její vysokou spolehlivost. Paradoxem u tohoto modelu však je, že pouhých 20% mechaniků by tento model doporučilo svým známým. Mnozí z vás by také očekávali, že nejméně spolehlivá auta budou ta, která už mají svoje nejlepší roky ježdění za sebou, a navíc se bude jednat o velmi levná auta. Opak je však pravdou. Mezi posledními třemi modely v žebříčku najdeme dvě auta dražší než 200 tisíc Kč a jedno v rozmezí 100 až 200 tisíc Kč.
Karoserie
Mezi hlavní problémy, které hlásí mechanici, patří koroze, problémy se stahováním oken, nesprávné lícování jednotlivých prvků karoserie a vrzání. Nejčastějšími problémy jsou však opotřebení těsnění a poruchy zámků.
V závěrečném hodnocení se ukázalo, že žádný z vozů nevykazoval tak závažné rezavění, aby musel být vyřazen z provozu. To ukazuje, že i 15 nebo 20 let staré vozy za přijatelnou cenu lze stále bezpečně používat, a celková úroveň tovární ochrany proti korozi se dlouhodobě zlepšuje.
Problémy s těsněním dveří jsou akutní, protože se projevují hlukem za jízdy nebo vnikem vody do interiéru. Lze jim však poměrně snadno předcházet. Odborníci radí, že stačí pravidelně mazat těsnění vhodnými přípravky, což platí zejména pro levné modely, u nichž lze najít těsnění nižší kvality.
Další doporučením je, jak zabránit poškození zámků. Typickým scénářem takové poruchy je, že řidič většinu času používá pouze dálkové ovládání, a když se baterie vybije, s údivem zjistí, že zámek nelze otevřít klíčem, protože je zanesený. Rada odborníků tedy zní, aby motoristé otevírali auto klíčem alespoň jednou za měsíc, a tím předcházeli podobným překvapením.
Nesprávné lícování plechů a vrzání jsou obvykle stopami po špatně provedených opravách, takže v tomto případě nejsou pro toto hodnocení relevantní. Je však třeba upozornit na problémy s kvalitou barvy. U některých vybraných japonských modelů je totiž lak obzvláště jemný a citlivý na poškrábání.
Elektroinstalace
Elektroinstalaci lze obecně rozdělit do následujících podkategorií: osvětlení, palubní elektronika, bezpečnostní vybavení pro řidiče, a další. Nejčastější závady bývají v systému osvětlení. V některých případech je to způsobeno stářím elektroinstalace, v jiných třeba přetíženými žárovkami, které se příliš rychle vypalují. Mechanic se shodují, že vypálené žárovky nebo dokonce xenonové výbojky nejsou až takový problém, a to vzhledem k jejich dobré dostupnosti. Mnohem větší potíže působí náročný postup opravy. Stojí za zmínku, že u některých modelů automobilů (např. Renault Modus) je výměna žárovky velice zdlouhavá, protože je nutné demontovat celý nárazník.
Specialisté také upozorňují na problém, který se vyskytuje u nových vozů. Jedná se o problém s LED osvětlením, které je prakticky neopravitelné, a náklady na kompletní sady svítidel jsou velmi vysoké.
Poruchy palubní elektroniky obvykle závisí na úrovni vybavení vozidla. Nejdražší modely spotřebovávají energii z baterie, i když jsou zaparkované. U 10 a 15 let starých modelů systémy CAN selhávají, protože se jsou staré a přetížené nadměrným počtem přenášených signálů.
Jedinou prevencí je péče o stav baterie a nabíjecího obvodu. Jak ukazuje praxe, až 30 % poruch by nenastalo, kdyby byla baterie v pořádku a pravidelně dobíjená. Odborníci doporučují zdrženlivost také při montáži příplatkové výbavy. Kamery zaznamenávající obraz před vozem, parkovací kamery, ambientní osvětlení, navigace, přídavné reproduktory atd., totiž způsobují rychlý úbytek energie.
U nejnovějších vozů se již objevují nové závady, jako jsou poruchy systémů Start/Stop a mikrohybridních zařízení.
Poruchy bezpečnostních a asistenčních systémů řidiče jsou nejčastěji způsobeny předchozí nehodou. Mluvíme např. o rozsvícení kontrolky airbagu, selhání aktivního tempomatu a asistenta pro jízdu v pruzích.
Pohon
Zobecnit závady hnacího ústrojí je takřka nemožné. Odborníkům se však podařilo poukázat na některá kritická místa související s historií vývoje moderních automobilů. Černá listina zahrnuje spojky s dvouhmotovými koly (především u vznětových motorů), vadné rozvodové řetězy (především u motorů TSI z počátečního období výroby a u motorů BMW řady N47) a neúčinné filtry pevných částic u dieselů z počátečního období výroby tohoto systému (norma Euro 5). Tyto poruchy se objevovaly ve vlnách a postihovaly vozy určitých ročníků. Jejich četnost se však postupem času díky zlepšení výrobní technologie naštěstí snížila.
Poruchy dvouspojkových převodovek by mohly tvořit samostatnou kapitolu. Toto řešení zpopularizované značkou Volkswagen si zcela podmanilo trh. Problém však nastal na trhu sekundárním po zjištění, že za náhradní díly a opravy jsou požadovány astronomické částky. Situace se však už výrazně zlepšila, a to jak z hlediska dostupnosti náhradních dílů, tak z hlediska školení nezávislých servisních sítí.
Nejnovějším celosvětovým problémem je tzv. downsizing. Kolik toho malé, turbodmychadly přeplňované jednotky dokážou ve skutečnosti najet, se pravděpodobně ukáže už velmi brzy.
Odpružení
Závady s odpružením se samozřejmě v jednotlivých kategoriích vozů opakují. Malé a městské vozy, u nichž bylo odpružení maximálně zjednodušeno, jsou prakticky bezproblémové. Důkazem jsou nízké ceny dílů a jednoduché opravy.
U ostatních kategorií závisí míra poruchovosti a servisní náklady na jednotlivých řešeních. Nejlevnější jsou systémy McPherson pracující se zadním nosníkem. Nejdražší jsou systémy odpružení s více vahadly. Samozřejmě ale existují také další možnosti, které zvyšují náklady, jako je například změna tuhosti tlumení.
Novinkou, která se nyní projevuje i v praxi, jsou varianty odpružení montované v závislosti na výkonu motoru nebo verzi výbavy. Vynikajícím příkladem je Škoda Octavia III, u níž mají slabší verze vzadu spolehlivý nosník, zatímco silnější verze mají na údržbu dražší systém s více vahadly.
Metodika
Dotazníky byly zaslány mezi české mechanik. Ti na otázky odpovídali pomocí elektronického dotazníku. Mechanici v něm hodnotili vždy 5 vybraných modelů automobilů vybraných mezi 50 nejpopulárnějšími (na základě veřejných dostupných údajů o registracích a prodejích aut za období 2004-2018 uvedených na webu Svazu dovozců automobilů). Respondenti v dotazníku používali hodnotící škálu jako ve škole, tzn. 1 je nejlepší hodnocení a 5 nejhorší hodnocení. Jejich úkolem bylo postupně ohodnotit karoserii, elektroniku, motor a zavěšení. Celkové hodnocení pak bylo určeno jako aritmetický průměr. U jednotlivých kategorií dále mechanici zapisovali nejčastější závady. Jejich úkolem bylo také vybrat nejspolehlivější verzi motoru pro dané vozidlo a odpovědět na otázku: „Doporuč ili byste toto auto svému blízkému nebo členovi rodiny?“. Výsledkem ankety je hodnocení spolehlivosti 50 nejpopulárnějších automobilů pohledem českých mechaniků.
.« Jak jsem konečně ušetřil na pojištění auta? Test BMW 430d xDrive: Souhra v nejlepší formě »