Test Honda NC750X: Chytrá horákyně v japonském pojetí
Asi neznám jiný motocykl, který by rozděloval motorkářský národ, jako tato Honda NC750X a její předchůdkyně. Jedni vyzdvihují její všestrannost, nenáročnost a střídmost, jiní ohrnují nos nad nízkootáčkovým motorem, jedním předním kotoučem a nádrží pod sedlem. Ano. Když v roce 2012 představila Honda svůj „New Concept“, vytvořila tím novou kategorii, ve které konzervatismus nemá místo. Ale o tom, že se Hondě její odvaha vyplatila, svědčí celosvětové počty prodaných kusů těchto „NC“ motocyklů. V následujícím testu se podíváme, jaká je Honda NC750X pro rok 2021.
Přiznám se, že jsem se na test této Hondy těšil. Abych k motocyklu nepřistupoval s předsudky, diskuse zarytých fanoušků i přesvědčivých odpůrců tohoto modelu jsem raději přeskakoval. Není nad vlastní zkušenost. Se zvědavostí si přebírám v pražské Vrbovce letošní model NC750X ve sportovně laděném designu Grand Prix Red, což je první novinka pro rok 2021. Líbí se mi ostřejší linie kapoty, která se oproti předchozímu modelu o něco rozšířila. Společně s celkovým snížením motocyklu pak Honda NC750X působí dospělejším a mohutnějším dojmem.
Dělená příď skrývá dvojici LED světlometů, nad kterou plynule navazuje solidně velký větrný štít. Potěší, že je pomocí čtyř šroubů stavitelný. Ten zakrývá i výrazně protaženou kapličku stínící velký LCD displej. Už teď prozradím, že je skvěle čitelný za jakéhokoliv světla a jeho umístění zabraňuje nežádoucím odleskům. Silueta plynule přechází přes plastovou schránku imitující tvar nádrže. Pro letošní rok došlo k jejímu zvětšení na 23 litrů a změna jejího tvaru umožňuje i uložení přilby. Tuto schránku musím pochválit. Nejen, že jde o velmi praktickou záležitost – vejde se do ní opravdu hodně, ale díky počasí jsem měl možnost otestovat motocykl i za prudkého lijáku. Ani po dvaceti minutách nebyla uvnitř ani kapka. Super.
Dělené a stupňovité sedlo, které je pro letošní rok o 3 centimetry níže (800 mm), skrývá v zadní části nádrž o objemu 14,1 litru. Líbí se mi, jak vymyslela Honda otevírání. Žádné hledání zámku pod sedlem. Za spínací skříňkou je druhý otvor pro klíč. Otočením na jednu stranu si otevřete „zavazadlový prostor“ a na druhou stranu se dostanete k nádrži. Jednoduché a komfortní. Ostře profilovaná zadní část motocyklu už jen podtrhuje drsňácký vzhled, k čemuž pomáhá i pětinásobně lomený tlumič výfuku.
Přebírám si klíčky a jde se na věc. Zatímco nechávám tlumeně bublající motor trošku prohřát, pohrávám si s nastavením displeje. Množství informací, které máte k dispozici je neuvěřitelné. K ovládání slouží tlačítko MODE na levé rukojeti, kterým se přepíná oblast zobrazení a nastavení, které poté můžete měnit pomoci šipek nad ním. Začínám u nastavení módů jízdy. Můžeme si vybrat mezi režimy Rain, Standard, Sport a Custom. Na ukazatelích vedle režimu je vidět konkrétní nastavení odezvy elektronického plynu (také novinka pro letošní rok), nastavení ABS a kontroly trakce. Pro tento test je motocykl vybaven klasickou manuální převodovkou, ale v případě automatické, je v rámci nastavení režimu i změna chování řazení a brždění motorem.
Spodní část displeje je rozdělena na dvě části zobrazovaných údajů o jízdě. Najdeme zde počítadla kilometrů, časy, spotřeby, teploty, atd. Rozhodně v množství informací patří tato NC750X k vysokému nadstandardu. Zmíním zde ještě jednu – dle mého názoru – úžasnou funkci. Nikde jsem se o ní nedočetl, ale v praxi vyzkoušel. Ve chvíli, kdy se dostanete na „rezervu“, která činí cca 3 litry paliva, začne se na displeji nejen zobrazovat údaj o ujeté vzdálenosti, ale také množství spotřebovaného palivo z rezervy. Dobrá vychytávka.
Máme nastaveno, zahřáto, a tak vyrážím do pražského provozu. Motor – samozřejmě plnící normu EURO 5 – si tlumeně bublá. Jeho nízké otáčky připomínají velkoobjemové cruisery. Pro letošní rok došlo k navýšení výkonu na 43,1 kW a hodnota kroutícího momentu se zvýšila na 69 Nm. Vzhledem k celkové váze motocyklu 214 kg rozhodně nemám pocit, že by výkonu bylo málo. Vyhovuje mi příjemný zátah odspodu. V rámci testu jsem hodně jezdil se spolujezdcem. I tak bylo síly vždy dost.
K pohodě za jízdy přispívá krom motoru i uvolněná jízdní pozice. Řídítka jsou příjemně široká, v zrcátkách je dobře vidět a ze vzpřímeného posedu Vás záda rozhodně bolet nebudou. Při své výšce 187 cm už mám ale docela zalomené nohy. Asi za to může snížení sedla. Při normálních projížďkách to není žádný problém. Pro dlouhé motorkářské dovolené bych se podíval po vyšší variantě.
Co ale nižší konstrukce a těžiště přináší je bezkonkurenční ovladatelnost. Manévrovatelností se tato motorka může rovnat jízdnímu kolu. I v nízkých rychlostech jste schopni motocykl otočit na pětníku, do zatáček se vrhne Honda jen pomyslíte a úzké serpentýny Vám vykouzlí obrovský úsměv na tváři. V těchto místech nejen, že budete držet krok s mnohem silnějšími konkurenty, ale možná jim ukážete i záda. Pokud vyjedete na dálnici, můžete se spolehnout na dobře fungující větrný štítek. Nad 120 km/h se lehce zvýší aerodynamický hluk, první vibrace zaznamenáte až kolem 140 km/h. Ale tyto rychlosti nebudete s NC750X atakovat moc často. Ne, že by to nedokázala, z motoru vytáhnete více, ale prostě s touto motorkou nemáte potřebu si honit triko na dálnici. Vaše velké vítězství totiž přijde při zastávce na čerpací stanici. Ona průměrná spotřeba 3,6 litru najde jen málo konkurentů. Na jedno natankování se dá ujet téměř 400 kilometrů.
Překvapilo mě, jaké Honda pro tento model zvolila nastavení podvozku. Pro tuto kategorii motocyklu nezvykle tvrdší, než by se očekávalo. Na nekvalitních okresních silnicích v okolí Prahy jsem počítal díry, o kterých jsem doposud vůbec nevěděl. Asi by si zde mohli Japonci udělat testovací polygon. Na chuť tomuto podvozku ale přijdete na kvalitních površích. Motorka sedí jako přibitá a rozhodit ji z jejího klidu není nic jednoduchého. V jedné ze zatáček v okolí Berouna jsem najel na vrstvu jemného písečku. Podvozek se jen lehce zavlnil, naprosto plynule a neznatelně zasáhla elektronika a já v naprostém klidu pokračoval dále. Honda NC750X rozhodně stresy nepřináší.
Když je potřeba zastavit, postará se o to jen jeden kotouč vpředu a jeden vzadu. Není to málo, oba odvádějí svou práci dobře. Jen při plném zatížení už to chce trošku přitlačit. Ale opět. Pokud vezmu cílovou skupinu této motorky a styl jízdy, pro kterou byla stvořena, nemůžu nic vytknout.
Na závěr jsem si nechal jednu perličku. Jedná se o dvojité světlo s technologií LED. Když jsem poprvé vyrazil na noční jízdu, dost jsem se obával. Po nastartování jsem neviděl jasný kužel světla před sebou, jaký znám z jiných motocyklů. Strachoval jsem se zbytečně. Ve chvíli, kdy vyjedete z dosahu pouličního osvětlení, ukáže se skvost moderní technologie v plné síle. Před Vámi je perfektně osvícena jednolitá plocha. A to i dostatečně doširoka, takže Vás nepřekvapí ani divoká zvěř blížící se po poli. Dálkové světlo pak paprsek prodlouží, ale zároveň nezúží, což je naprostá paráda. Za mě obrovský palec nahoru. Když už jsme u světel, prozradím ještě jednu novinku, která si v oblasti motocyklů teprve hledá své místo. Při prudkém brždění se Vám automaticky zaktivují zadní blinkry. Významný bezpečnostní prvek, který Honda přidává pro letošní model.
Pokud bych měl tento model NC750X v krátkosti zhodnotit, řekl bych: „Pokud hledáte pohodovou partnerku s množstvím chytrých řešení, která Vás v klídku proveze, kam jen budete chtít, určitě chybu neuděláte. Prostě japonská chytrá horákyně s minimálními náklady. A ten motor? Ten si zamilujete.
« Test Mitsubishi Space Star: Kapesní drsňák EU na straně řidičů: Bloková výjimka ušetří polovinu nákladů na servis »
