Test ojetiny Volvo V50: Přehlížená volba
Model V50 je nástupcem kombíku s označením V40, který se vyráběl od roku 1996 do roku 2003. V50 je v nabídce se sedmi motory a čtyřmi stupni výbav. Již ta základní obsahuje všechny dostupné bezpečnostní prvky, na kterých se u Volva tradičně nešetří.
Pro vůz, jehož délka mírně přesahuje 4500 mm, jsou charakteristické hladké a oblé tvary. Čelní masku zvýrazňují hrany ve tvaru V lemující masku chladiče a kapoty. Naopak zadní část již není tak kompaktní. Prostorné zadní dveře lemují po stranách mohutná vertikální světla a střechu zase slušivý spojler. Vzhledově nejnáročnější zadní část kombi se podařilo konstrukčně vyřešit nenásilným prodloužením oken a střechy. Ta je vybavena lyžinami, které nijak neruší celkově ladný vzhled vozidla, právě naopak.
Menší retuše vzhledu při faceliftu z poloviny roku 2007 poznáte podle černé voštinové mřížky chladiče s větším logem Volvo, pozměněnými světlomety nebo přepracovaným nárazníkem. Těmito kroky chtěli designéři nasměrovat V50 ještě více do sportovna, což je patrné i na nové zádi – skupinové svítilny mají jiné uspořádání, potěší brzdová světla z led diod a nárazník oživují vertikální reflektory v rozích.
Při faceliftu byl jedním z hlavních úkolů designérů navýšit velikost odkládacích prostorů v interiéru. Změnou prošly především dveřní výplně, které nyní pohltí i pet lahev či knihu formátu A4, a také středová konzola nebo zadní strana středového tunelu, obsahující držák na 1,5 litrovou pet lahev.
V interiéru jsou použity na pohled kvalitní a odolné potahové i dekorativní materiály. Jeho největší předností jsou sedadla, která mají nejen dobré tvarování – včetně bočního vedení. Jejich celkové provedení má ale za úkol maximálně snížit riziko zranění, hlavně při nárazech zezadu. Díky systému WHIPS, kdy se při nehodě pohybuje tělo stejným směrem jako zádové opěradlo, se podařilo u všech typů vozidel Volvo výrazně snížit především počet těžkých úrazů krční páteře. Při nedávných testech, které provedla společnost International Insurance Whisplash Prevention Group (IIWPG) se všechny modely vozů Volvo zařadily do nejlépe hodnocené skupiny. Švédská značka tak jako jediná získala nejvyšší hodnocení sedadel pro celou modelovou řadu.
Pohodlnému a kultivovanému interiéru lze vytknout jeden větší nedostatek. Boční kapsy ve dveřích jsou jen symbolické, když do nich uložíte například pouze papírové kapesníčky, ale v žádném případě nepojmou větší autoatlas či plastovou láhev. Je tomu tak proto, že větší část dveří zabírají reproduktory. Dvě lahve nebo dva kelímky s pitím jde umístit do středového panelu mezi řidičem a spolujezdcem.
„Pracoviště“ řidiče mne plně uspokojilo. Mám rád mohutný tříramenný volant potažený kůží v kombinaci s krátkou a přesnou řadící pákou, kterou mohu pohodlně ovládat pravou rukou položenou na středové opěrce. Palubní počítač je dobrým pomocníkem pro ty, kteří rádi jezdí úsporně. Zobrazuje totiž okamžitou a průměrnou spotřebu paliva, dojezd na stávající množství paliva v nádrži, průměrnou rychlost a ujetou vzdálenost (v této třídě samozřejmost). Pohodlně se ovládá tlačítkem na páčce směrovek. V interiéru mne příjemně překvapilo ticho, které výrazněji nenarušil ani dieselový motor, který bývá zpravidla hlučnější než benzinový.
Vůz má sice v zadní části tři sedadla, ale to prostřední je vhodné maximálně pro kratší trasy. Optimální je, když je vůz obsazen maximálně čtyřmi osobami a v zadní části se uprostřed sklopí široká opěrka. Zavazadlový prostor nabízí 417 l což je překvapivě pouze o 12 l více než u čtyřdveřového provedení S40. Je to poměrně málo, protože Audi A4 nabízí v základní poloze 440 l a BMW 321 Touring 460 l. Zadní sedadla je možné sklopit v poměru 60:40. V případě potřeby lze vytvořit rovnou plochu, která pojme i větší sportovní zařízení, třeba snowboardy či prkna na windsurfing, při této konfiguraci sedadel přesáhne maximální zavazadlová plocha objem 1300 l.
Testovací vůz od AAA Auto byl vyzbrojen dieselovým motorem o zdvihovém objemu 1,6 l. Když jsem poprvé otočil klíčkem, překvapil mne jeho kultivovaný a tichý chod. Přispívá k tomu celkové kvalitní odhlučnění vozidla.
Motor 1,6 HDi vznikl ve spolupráci skupiny PSA (Peugeot/ Citroën), když byl odvozen od menší pohonné jednotky 1,4 HDi. Premiéru si odbyl na autosalonu ve Frankfurtu v roce 2003. Jde o hliníkový čtyřválec o zdvihovém objemu 1560 cm³ vážící pouhých 120 kg s nejvyšším výkonem 80 kW. Je mimo jiné vyzbrojen systémem common-rail druhé generace od firmy Bosch, který umožňuje vyvinout tlak až 1600 barů. Také díky zlepšenému spalování, ke kterému mimo jiné přispívá zdokonalený systém vícebodového vstřikování, má motor kombinovanou spotřebu jen 5 l/100 km a splňuje požadavky na zplodiny Euro IV.
Přesto, že jde o kombi, je svezení ve V50 nejen pro řidiče, ale pro celou posádku příjemným potěšením. Při jízdě jsem měl stále bezpečný pocit díky dobrému vyladění podvozku a tuhosti karosérie.
Ani důrazně brzdění při vyšších rychlostech nevyvede auto z míry, při krizových situacích zasahuje dost citlivě nastavený protismykový systém DSTC, který kze vypnout, v případě řízeného smyku se pak auto chová nedotáčivě. Během testu jsem s vozem ujel kolem 700 km na dálnicích, ale také na silnicích nižších tříd, jejichž kvalita byla hodně rozdílná. Ani jednou jsme se přitom nedostal do situace, abych pociťoval, že se vůz začíná chovat „nervózně“ a hrozí vyjetí ze silnice nebo dokonce jeho převrácení.
Na co pozor?
Volvo se často ve výběru zájemců o koupi ojetého vozu neobjevuje. Jaké jsou jeho přednosti? V podstatě stejné, jako u výše popisovaného Fordu Focus druhé generace. Společný je totiž podvozek a rovněž nabídka motorů. Takže i zde mezi základní klady budou patřit bezchybné jízdní vlastnosti, optimálně naladěný podvozek, dostatečně dimenzované brzdy. Rozhodně lepší je ale dojem z interiéru. Jednak je designově velice zajímavý, a rovněž kvalita montáže a materiálů je lepší. Nabídka prostoru je trochu skromnější, než u Fordu, i když vnější rozměry by hovořily i pro opak. Pokud se ale podíváme na skutečná čísla, zjistíme, že na délku, výšku, šířku i v objemu zavazadlového prostoru je na tom Ford lépe.
Tradičně na dobré úrovni je hodnocení bezpečnosti – sedan S40, ze kterého V50 vychází, získal v nárazovém testu 5 hvězdiček a 34 bodů. Vznětový motor pochází se spolupráce mezi PSA a Fordem a je to tedy opět ten samý motor, o kterém jsem psal u Peugeotu 307 i Fordu Focus druhé generace. Pokud bude jeho jízdní projev jiný, bude to spíše způsobeno rozdílnou hmotností či zpřevodováním vozů. Ve svém dotazu zmiňujete jako alternativu vznětový dvoulitr. Z hlediska jízdní dynamiky je to určitě lepší volba, bohužel ale není tak bezproblémový, jako „jedna-šestka“. Abych také u Volva uvedl nějaké stinné stránky, zmíním naprostý nedostatek odkládacích prostor v interiéru, málo místa zejména na zadních sedadlech a některé prohřešky proti ergonomii – např. umístění ovládání klimatizace je příliš blízko řadicí páce.
« Test BMW X6 xDrive40d Covid mění preference zákazníků: Rostou prodeje benzínových SUV a naftových sedanů »
