Test Audi RS Q8: Což takhle dát si špenát
Audi se rozhodlo vstoupit do světa supervýkonných SUV, a postavilo monstrum na základech modelu Q8. Při jeho představení vypustila automobilka do světa záznam ze severní smyčky Nürburgringu, kdy tahle 2,3 tuny vážící bestie obkroužila přes dvacet kilometrů dlouhé Zelené peklo v čase 7:42, což je rychlejší čas než první generace Audi R8 s desetiválcem, dokonce rychlejší než Porsche 911 GT3 RS generace 996. RS Q8 se tak stala nejrychlejším SUV, které zde kdy jelo, a sledovat jízdu, kde se tenhle obr potápí do zatáčky na hranici tří set kilometrů v hodině, je opravdu děsivé. A teď jsem dostal šanci vyzkoušet, jak moc je tohle auto děsivé na našich silnicích. To jsem nemohl odmítnout.
Už běžná Q8 vyčnívá z modelové řady Audi. Zatímco ostatní modely jsou velice konzervativní, řadu let se výrazně nezměnily, a jsou mezi sebou těžko rozlišitelné, Q8 už od počátku působí jako černá ovce. Je to exot, extrovert, ráda se předvádí, a designově je naprosto nezaměnitelná. A právě proto se mi z celé modelové řady líbí nejvíc. Teď přede mnou ale stojí její nasteroidovaná verze v nepřehlédnutelné zelené metalíze. Oproti běžné Q8 je nepatrně rozšířená a vyznačuje se několika individuálními prvky. Tím nejvýraznějším je obří single frame maska vyrobená z uhlíkového vlákna, která má v horní části tři výřezy odkazující na legendární model Sport Quattro.
Carbon kryje také zrcátka a lištu mezi zadními světly. Další specialitou jsou obří kola – mimochodem největší, jaká kdy automobilka použila – s pneumatikami 295/35/23 na všech kolech. Za nimi se ukrývají masivní carbon keramické brzdy o průměru 420 milimetrů, do kterých se zakusuje desetipístkový brzdič. Ty samozřejmě nejsou v základní výbavě, a přijdou vás na něco kolem čtvrt milionu. Jejich brzdný účinek je ale naprosto devastující. Jde bez debaty o největší brzdy, jaké jsem kdy viděl. Audi vůbec šlo při vývoji RS Q8 do extrémů. Celkově mi přijde, že Audi zvládlo design SUV coupe zatím nejlépe, a porazilo BMW na jeho vlastním hřišti. RS Q8 je nádherná ukázka práce s tvary, a i přes její obří rozměry to nevypadá, že někde něco přebývá. Byť rozhodně nepatřím mezi příznivce SUV, tak zrovna tenhle model je podle mě opravdu působivý, a svou nesmlouvavou demonstrací síly na mě dělá opravdu dojem.
Uvnitř moc změn nehledejte. Stále jde o tradiční Audiňácký interiér, který nejvíc ze všeho připomíná moderní kancelář. Kabina se topí v záplavě lesklého pianového plastu, geometrických tvarů a kupy dotykových ploch. Osobně jsem měl vždy problém cítit se v moderních Audi jako doma. Všechno působí tak nějak studeně a Německy stroze. Přijde mi škoda, že u auta takové cenovky si ani nemůžete zvolit dekor interiéru, a věčně špinavý lesklý povrch je vaše jediná možnost. Nehledě na to, že je všechno černé a slévá se to do jednoho celku. Interiér za exteriérem zkrátka zaostává, co se odvahy týče. Na design je ale spoustu názorů, a co se nelíbí mě, může vám připadat skvělé.
Kde si ale nemůžu na nic stěžovat, je kvalita zpracování a zvolené materiály. Všechno působí prémiově, neuvěřitelně kvalitně a robustně. Tohle Audi vždy uměla, a u její vlajkové lodi to samozřejmě není jinak. Dvojice dotykových displejů umístěných nad sebou už také u Audi nejsou novinkou. Skrze ten výše umístěný k vám promlouvá tradiční infotainment MMI, který je svižný a logický. Skrze displej níže ovládáte tepelný komfort, a to je věc, se kterou budu asi vždy bojovat. Jakkoliv je systém skvěle odladěný, pořád mi přijde, že zbytečné odvádí pozornost od řízení. Zaprvé je moc nízko, zadruhé se při jakékoliv operaci musíte podívat, co vlastně děláte. Toto řešení mi v žádném případě nepřipadá bezpečné. Ale abych jen nehanil, tak musím uznat, že Audi skvěle zvládlo systém s haptickou odezvou. Na dotek systém reaguje pouze při scrollování, chcete-li ale nějakou funkci potvrdit, musíte ho jaksi promáčknout (podobně jako u iPhone), což zamezí nechtěným zmáčknutím během jízdy.
Kde ale RS Q8 boduje, je praktičnost a prostornost interiéru. Kufr nabízí přes 600 litrů v základu, ty se navíc dají zvětšit buď sklopením, nebo posunutím zadních sedadel. Dozadu se navíc bez sebemenšího problému vejde i 190 centimetrový dlouhán, jako jsem já. Na předních místech je také místa na rozdávání a z auta je až překvapivě dobrý výhled. Jen bych ocenil, kdyby se dalo sedět o něco níž, stále jsem měl pocit, že sedím na autě. Sportovní RS sedadla mi taky úplně nevyhovovala. Podařilo se najít dobrý kompromis mezi komfortem a sportovní jistotu, ale integrovaná opěrka hlavy mi končila někde uprostřed krku. Pokud měříte nad 180 centimetrů, určitě doporučuji komfortní sedadla s nastavitelnou opěrkou.
To nejzajímavější ale nalezneme pod kapotou. Tak je dvakrát přeplňovaný osmiválec o obejmu čtyř litrů, který ze sebe vytlačí rovných 600 koní a brutálních 800 Nm. Auto sice váží 2,3 tuny, ale pro tuhle strojovnu je to asi taková zátěž, jako když si ke svačině přibalíte o jeden rohlík navíc. Stovkou uhání za 3,7 sekundy, dvojnásobkem za nějakých 13, a když si připlatíte za posunutí omezovače, tak vás zarazí až na šílených 305 kilometrech v hodině. Jen výpis čísel je úctyhodný. Motor ale není jen extrémně výkonný, on je také moderní. Disponuje 48V mild-hybridní technologií, která se postará o to, aby vás auto nesežralo zaživa. Díky přítomnosti elektrických členů umí až do rychlosti 160 km/h plachtit čistě elektricky, start/stop systém vypíná motor už pod 22 km/h a taky je zde přítomný systém pro odpojování válců. V reálném světě to znamená, že není problém držet apetit auta někde kolem 11 litrů, což by mi přišlo jako pohádka, kdybych to nezažil na vlastní kůži. Skutečně, provozovat RS Q8 na každý den není o nic dražší než živit její dieselový ekvivalent. O přenos výkonu se stará osmistupňová automatická převodovka, která dělá svojí práci na jedničku.
Teď už je ale čas podívat se na silnici. Sedám do auta, startuji a … překvapivě žádné velké drama. Mocný osmiválec se vokálně moc neprojevuje, bod pro zachování sousedských vztahů. RS Q8 se automaticky probudí do režimu Efficiency, který je připravený pro běžné denní soužití. Přepínám volič automatu do D a vyrážím vstříc městu. Jsou to přibližně dva týdny, co jsem testoval konkurenční BMW X6M Competition, a první kilometry s RS Q8 mě zanechávají v šoku. Zatímco BMW působilo i v nejkrotším režimu jako rozzuřený býk, pouštělo síru, bylo nepohodlné, hlučné a stále vás provokovalo k akci, tak Audi je dokonale klidná. Především komfort je na zcela na jiné úrovni.
Vzduchový podvozek RS Q8 zvládá výtečně filtrovat nerovnosti, a oproti jejím slabším variantám prakticky nedělá žádné kompromisy. Pouze série krátkých nerovností jí umí lehce znervóznět, a umí s na nich i trochu bouchnout, ale to je zásluha velkých těžkých kol. Naprosto výtečný je také akustický komfort. Do kabiny nedoléhá hluk od okolního provozu, od větru, ani od kol. Na denní ježdění je RS Q8 až překvapivě příjemná a nekonfliktní. Až mě překvapuje, jak vyklidněně můžete jezdit s autem, které má pod kapotou dynamit. Audi opět ukazuje, že jsou naprostí mistři ve výrobě aut použitelných na každý den. V tomto režimu je i motor velice něžný. Na povely plynu reaguje rozvážně, akcelerace nastupuje velmi plynule, a nemusíte se tak bát, že vás překvapí příval výkonu. Takové auto bych s klidem půjčil babičce, ať si skočí na nákup. Tady je asi největší rozdíl oproti Mnichovskému konkurentovi. Audi umí fungovat i jako obyčejné auto, které vás vozí za denními povinnostmi.
Jenže v tomhle bylo Audi skvělé vždy. Jejich problém byl v tom, že ani jejich nejvýkonnější modely nedokázaly doručit opravdové řidičské nadšení, chyběla jim jiskra, těch posledních 5 %, kdy autu absolutně propadnete. A nedávno testované BMW mi ukázalo, že oni dokáží těch 5 % dostat i do auta takovéto stavby. Proto jsem byl zvědavý, jak si s tím poradí Ingolstadtský rekordman. Město mám za sebou, volím režim RS2, pod kterým mám nakonfigurováno „všechno naplno, asistenty poslat spát“ a jdu na věc. Na seznámení plynového pedálu s podlahou auto reaguje okamžitým a drastickým výbuchem výkonu. Mám pocit, že se auto snaží převléknout moji kůži na sedačky.
Hrubá síla motoru je opravdu monumentální. Stejně tak reakce na plyn – jsou okamžité. Výkonová křivka je naprosto plochá, takže RS jede jak lokomotiva. Jakmile se ručička přiblíží někam ke dvou tisícům, tak vám akcelerace nedovolí nádech, dokud převodovka před omezovačem nezmění rychlost. BMW působilo nasupeně a jeho motor s drastickou gradací výkonu působil dramatičtěji, ale zdánlivě nekonečné využitelné spektrum výkonu u Audi vám zajistí, že se nikdy nenastane situace, kdy by vám nějaký ten koník chyběl. Dvakrát přeplňované véčko je vážně úchvatné. Snad jen zvukový projev by mohl být emotivnější. Část elánu sebral filtr pevných částic, část výtečné odhlučnění, a tak vnímáte spíš mručení a syčení, ale zvuku osmiválce si moc neužijete. Po rovinkách by ale RS Q8 rekord na Nordschleife asi neuhnala. Svůj díl na tom mají rozhodně brzdy. Jejich účinek je „obličejdefromující“. Velké carbon-keramické brzdy dokáží tu obrovskou masu zpomalovat s takovou efektivitou, že by se měli přepsat učebnice fyziky. Na okreskách se mi navíc nepodařilo ani přiblížit ničemu, co by se aspoň vzdáleně dalo nazvat vadnutím.
A to ještě není nic v porovnání s tím, jak auto zatáčí. Chytrý adaptivní podvozek si v nejostřejším režimu umí až o 10 centimetrů sesednout k zemi. Protáhnout pětimetrového Otesánka zákrutami také pomáhá natáčecí zadní náprava, aktivní stabilizátory a sportovní zadní diferenciál Quattro. Výkon je permanentně distribuován na všechna kola v poměru 60:40 ve prospěch zadní nápravy, v případě potřeby umí ale auto přesunout až 85 % na přední nebo 90 % na zadní nápravu. Tohle všechno má jen jeden účel – rychlost. A že to funguje, můj bože. Moderní technologie umožňují autům neskutečné věci, a RS Q8 je v tomto ohledu naprostý vrchol. Agilita, s jakou se proplétá zatáčkami, je nepochopitelná. Aktivní zadní náprava z ní dělá pocitově hatchback.
Podvozek je navíc i v nejostřejším režimu dostatečně poddajný, takže si umí poradit i se špatným povrchem, a naprosto exceluje v držení kol v kontaktu s vozovkou. Nedočkáte se ani žádného odskakování. Stabilita RS je z jiného světa. Prostě ji jen hoďte do zatáčky, nechte auto dělat svoje věci a modlete se, že přitom neztratíte vědomí. V rychlých i ostrých zatáčkách se chová RS Q8 tak, jak by pro auto jejich rozměrů nemělo být možné. Je hbitá, okamžitě mění směr, je absolutně stabilní, a nikdy nemá problém najít dostatek gripu. Jak je vůbec fyzicky možné, že tak velké a těžké auto dokáže takové věci? Mám pocit, že můj mozek se s tím zkrátka odmítl smířit. Efektivita, s jakou požírá zatáčky a zkracuje rovinky, je absurdní. Podvozek se navíc neustále stará o to, aby potlačil jakékoli náklony karoserie, a zajistil tak ideální rozložení hmotnosti na kola, a celé je to trochu surreální zážitek. Ještě jsem asi neseděl v autě, které tak dobře zvládá svoji hmotnost.
Jak vám asi došlo z řádků výš, je Audi RS Q8 neuvěřitelně efektivní, a jede doslova jako v kolejích. Její jediný cíl je být vždy nejrychlejší, což bez pochyby je. S onou efektivitou ale přichází jeden zápor. Není to moc velká zábava. Zatímco s X6M musíte v ostrém tempu trochu zápasit, zasloužit si jeho poslušnost a být ve střehu, tak Audi dává rychlost tak nějak zadarmo. Občas jsem měl pocit, že jsem spíš pozorovatel než řidič. Tomu moc nepomáhalo ani odtažité řízení. Její schopnosti jsou samozřejmě dechberoucí, ale nečekejte přívaly adrenalinu.
Stále je to Audi, která se i v takto extrémním autě snaží být přístupná pro každého. Praktická a použitelná. Nechci teď soudit, jestli je lepší přístup BMW nebo Audi. Každý si zvolil jinou cestu, a každé bude sedět někomu jinému. A mít na výběr je to nejdůležitější. Mě osobně RS Q8 ohromila a ukázala mi zcela nový svět. Kombinace denní použitelnosti, brutální síly, a čisté rychlosti je v tomto modelu absolutní. Moderní technologie mě asi nikdy nepřestanou ohromovat. Tohle Audi je zkrátka jedním z nejpůsobivějších aut, které jsem kdy řídil. Nemusí to nutně být velká zábava, ale už jen zažít, co je možné. Ceny začínají těsně pod 3,5 milionu, když se rozjede v konfiguraci, tak se vyšplhají až někam k šesti.
Plusy
– Motor a dynamika
– Jízdní vlastnosti
– Brzdy
– Zpracování
– Zvuk
– Spotřeba
Mínusy
– Cena
– Sedadla RS
.
« Britové vyhlásili Octavii za auto roku 2020 Správné osvětlení vozidla: Zásady, které mnozí nedodržují »
