Autojournal.cz

TEST Ford Mondeo 2.2 TDCi GHIA 147 KW

24. 4. 2011 • FORD, Testy

Mondeo je bezesporu jednou ze stálic v nabídce Fordu, poslední generace která je v nabídce od roku 2007 byla od veřejnosti velmi dobře přijata a byli do ní vkládány velké naděje. PR Fordu dokonce zašlo tak daleko, že svoje Mondeo řídil i James Bond v jednom z filmů. Tato možná na první pohled riskantní kampaň měla však obrovský úspěch, vozy Mondeo čtvrté generace jsou k vidění všude a prodeje každý rok stoupají do závratných čísel.

Není to ovšem jen reklama co prodává, kdyby byl produkt nekvalitní, nepomůže mu reklama ani svěcená voda. Právě Mondeo ale naštěstí na nedostatek kvality netrpí, námi testovaná verze byla verze Ghia kombi, s nejsilnějším naftovým agregátem pod kapotou.

Poslední facelift který proběhl u Fordu v roce 2010, toho po stránce vnějšího designu příliš mnoho nezměnil, nově tak na přední části zaujmou jen pozměněná hlavní světla a diodové pásy pro denní svícení umístěné nad světly mlhovými. Dále se tak jak velí trend, přesunula směrová světla do zpětných zrcátek a na auto celkově přibylo o něco více chromu než tomu bylo doposud, nutno uznat že ve spojitosti s barvou laku testovaného vozu vypadají chromové doplňky opravdu výborně. Dynamický tvar a detaily karosérie pak už jen výborně podtrhují sedmnáctipalcová litá kola, která jsou na české okresní silnici pravděpodobně nejlepším kompromisem mezi kontaktem s vozovkou a zachováním komfortu pro cestující.

Ruku v ruce s faceliftem vnější části vozu, jde i facelift interiéru. Stejně jako venku, ani zde se žádná revoluce nekoná a změny jsou viditelné spíše v detailech a provedeni, zpracování a použité materiály jsou na výborné úrovni, měkčené plasty jsou všude kam jen oko dohlédne a ruka dosáhne. Středová konzole je logicky sestavená tak, aby všechny ovládací prvky na ní byli řidiči dobře přístupny za jízdy i bez ztráty koncentrace na řízení. Dominantním prvkem středové konzole je jednoznačně příplatkový sedmipalcový dotykový displej, kterým lze ovládat všechny mediální systémy vozidla, ty se na vás budou ozývat z devíti reproduktorů. Při zařazení zpátečky je na něm potom vidět co se děje za vozidlem, samozřejmostí jsou mapové podklady pro celou Evropu. Ideální poloha za volantem se hledá poměrně snadno, elektricky seřiditelná sedadla mají všestranné nastavení s dostatečnými rozsahy do všech směrů, testovaný vůz měl dokonce kožené čalounění, které podtrhovalo velmi dobrý celkový dojem z interiéru, cestující na všech sedadlech si mohou navíc užívat i vyhřívání, které přijde vhod hlavně během zimních měsíců. Celkově lze sedadla hodnotit velmi dobře, ty přední dokonce jako velmi komfortní, opora stehen je dobrá, o něco horší už je boční vedení, to si ale jako mínus mohou připočíst pouze ti, kteří by se u vozu chtěli dočkat sportovnějšího vyžití. Při použití vozu jako manažerského a rodinného dostavníku, tedy tak jak jej bude využívat většina majitelů, nelze horší boční vedení sedadel považovat za nedostatek. Zadní sedadla nabízejí dostatek prostoru i pro vyšší postavy a tak se i se 190 centimetry dá dozadu pohodlně posadit. Celkový dojem z interiéru je tedy výborný až na pár drobných detailů, jmenovitě jsou to plastové imitace ve dveřních výplních, ty mají sklony trochu povrzávat v místech, kde přechází do měkčené výplně.

Kapitolou samotnou je také zavazadlový prostor, konkrétně ten u verze kombi je značný, jeho základní objem 549 je dostačující na většinu zavazadel a v případě potřeby lze sklopením zadních sedadel dosáhnout objemu dokonce 1740 litrů. Za příplatek je také ještě možno dostat výsuvnou desku, která slouží k nakládání objemnějších zavazadel, nebo ji povysunout a využít jako lavičku.

Jízda s Mondeem by mohla někoho překvapit, Mondeo totiž klame tělem a tváří se navenek jako sporťák s batohem. Navzdory tomu se však chová adekvátně svojí kategorii a určení. Je to pohodlná dálniční stíhačka, se kterou se dá denně překonat několik set kilometrů bez známky únavy nebo bolesti zad. Jak už jsem předesílal na začátku, testované auto je poháněno nejsilnějším turbodieselem který je v současné nabídce, motor 2.2 TDCi o výkonu 147 kW je navíc spojen s výbornou šestistupňovou přímo řazenou převodovkou, ta má příjemně tuhé řazení, bohužel dráhy řadící páky jsou trochu delší. Pro pohodlné a pružné zrychlování je potřeba držet otáčky motoru nad hodnotou 1700 otáček za minutu, pod touto hranicí je cítit výrazný turbo efekt a ztráta tahu, od těchto otáček až do cca 3000 je však tah konstantní a motor má dostatek síly. Projev motoru především na volnoběh je typicky dieselový, je sice o něco klidnější než agregáty od konkurence, ale jisté vibrace do pedálů, řadící páky a volantu tu jsou. Příjemná vzhledem k výkonu motoru se jeví spotřeba, ta se během testu ustálila na hodnotě okolo 7 litrů, při městském provozu ale málokdy vystoupala přes 7,5 litru na sto kilometrů, při klidné jízdě na okreskách by se určitě dalo dosáhnout hodnot i okolo 6 – 6,5 litru. Dobrý dojem z jízdy umocňují i některé elektronické podpůrné systémy, které se v Mondeu nacházejí, v rámci sady Assist měl testovaný kus systém BLIS, ten indikuje mrtvé úhly vozidla a upozorňuje na nebezpečí světlem v zrcátku. Ze stejné sady pochází i tzv. LDW, ten zase hlídá řidiče před neúmyslným opuštěním jízdního pruhu a upozorňuje v případě potřeby jemným vibrováním volantu. Navíc si řidič může hlídat svoji pozici mezi pruhy na displeji Converse+ umístěným mezi budíky. Jeho funkce se přepínají tlačítky na volantu a jeho ovládání je velmi intuitivní, kromě jízdních pruhů zobrazuje vše, co by měl umět moderní palubní počítač.

Přístup do vozidla je řešen příplatkovým bezklíčovým vstupem a startování tlačítkem Ford Power na palubní desce. Samotná jízda je příjemná a velmi klidná, kabina má vynikající odhlučnění takže do ní nepronikají žádné nežádoucí zvuky, které by posádku jakkoliv rušili. I v dálničních rychlostech je slyšet pouze lehké svištění vzduchu kolem vnějších zpětných zrcátek a karoserie. Kdo by měl s vozem pomyšlení na sportovnější využití, dojem bude kazit snad jen odtažité řízení které nepředává dostatek informací o dění pod koly. Naproti tomu má motor dostatek síly a při správném řazení poskytne i slušnou dynamiku, s ostřejším stylem řízení se statečně vyrovnává i podvozek, auto se sice trochu naklání ale o limitech dává době vědět, navíc pro případ nouze je tu připravená elektronika která umí účinně zasáhnout, občas možná i zbytečně brzy.

V konečném hodnocení je Mondeo poslední generace velice vkusným a luxusním vozidlem, se kterým se dá přes týden pohodlně dojíždět za každodenními povinnostmi, a o víkendu naložit spoustu bagáže na delší cestu s rodinou nebo přáteli. Za cca 700 tisíc tedy dostanete kvalitní a všestranný automobil s úsporným a přitom výkonným motorem a výbavou za kterou se nemusí stydět ani vozy o třídu vyšší, i těm totiž může Mondeo zdatně konkurovat.

Plusy:

• Výkonný motor
• Přiměřená spotřeba
• Dynamický design
• Gigantický interiér
• Nízká nakládací hrana zavazadelníku
• Působivé vnitřní osvětlení

Mínusy:

• Hrubší naftový chod studeného motoru
• Turboefekt kolem 1800 min-1
• Nutnost sklopit sedáky a opěradla zvlášť
• Malé a úzké ovladače teploty na středové konzole
• Chybějící ukazatel teploty chladící kapaliny na přístrojovém štítu

Technické údaje

« Trabant Mazda představila facelift modelu 3 »