Norsko je ničeno elektrickým snem: Auta už není ani kde nabíjet
Jaká země se vám jako první vybaví při slově elektromobil? Pravděpodobně to bude Norsko. Tam si již několik let v raketovém rozmachu elektromobilů libují. Je to země s nejrychlejším rozvojem elektromobility a pro všechny ostatní jsou vzor moderní země. Jenže. Dějí se i věci, o kterých se tak moc nemluví.
Podmínky, které člověk neodmítne
Žádná jiná země se množstvím elektromobilů na jednoho občana Norsku nevyrovná. Jak se tam dostali? Není to tak úplně kvůli obavám o přírodu. Úspěchu vláda výrazně napomohla obrovskými dotacemi. Na opačné straně vozy spalovací byly předmětem obrovského zdanění. Norský lid se tak dostal do situace, kdy za klasické auto musel platit obrovské poplatky a vláda mu nabídla pomoc při koupi elektromobilu. Tak kdo by na to nepřistoupil?
Výhody jen pokračovaly
Nešlo jen o zlevnění automobilů. Řidič takového vozu mohl využívat vyhrazené pruhy pro autobusy, může zdarma parkovat na placených parkovištích a může také zdarma využívat nabíjecích stanic. Tohle už se doopravdy odmítnout nedá. Jenže tyto uměle podpořené výborné podmínky se začínají negativně projevovat. Možná to zní divně, ale elektromobilů je v Norsku příliš mnoho.
S tímto problémem samozřejmě také přestaly platit některé výhody. Dnes už tak byly pruhy městské dopravy navráceny zpět městské dopravě. Tohle mělo na trh jen minimální vliv. Elektromobilů na cestách stále a stále přibývá. A s tím přibývají problémy.
Jak takové množství aut nabíjet?
Musíme vzít v potaz, že každý elektromobil se někde musí dobíjet. Není překvapivé, že veřejných dobíjecích stanic je v porovnání s počtem bzučících vozítek jen minimum. A většina obyvatel Norska nemají vlastní vjezd, garáž nebo dům. Tam by mohli svůj vůz přes noc nabít a ráno se vydat na cesty. Drtivá většina vlastníků bydlí v činžácích a svá auta nabíjejí přímo na ulici.
Jak tohle může vypadat?
Z toho důvodu všemožně natahují kabely z okna nebo ze dveří do ulice, kde je připojí ke svému vozu. A tyto kabely jsou volně ve veřejném prostoru. Ulice se tedy mění v provazové bludiště a připomínají spíše rozvojové země někde v Asii. Přes ulice jsou tak nataženy kabely pod proudem a řekněme si na rovinu, že tohle úplně bezpečné není.
Bude taková budoucnost fungovat?
V Norsku mají nejvíce elektromobilů, ale jaká jsou čísla? V této době jezdí v Norsku na elektřinu jen asi 30% všech vozů. Zbytek tvoří klasické spalovací motory na benzín a naftu. A podívejte se na tu situaci. Vláda investuje do rozvoje dobíjecích stanic, ale snažení je až bolestivě pomalé. A Norsko přitom patří k nejbohatším zemím světa. Jak bude situace probíhat u chudších zemí, když chtějí do 12 let zakázat všechna auta na fosilní paliva? Jen těžko se to představuje. Můžeme tak být jen připraveni a čekat, jak tato situace nakonec dopadne. Třeba se zbytek světa z problémů Norska něco ponaučí.
.« Luxusní auta za pár korun aneb Proč nekupovat novou ”eko-škatuli” Mikrospánek je tichý zabiják »
