Test ojetiny Subaru Legacy
Dnes už snad legendární automobilku Subaru není nutno blíže představovat. Tuto japonskou značku, která se ještě ve dvacátých letech minulého století specializovala výhradně na výrobu letadel a vojenské techniky, zná dnes každý. Pohon 4×4, neboli stálá čtyřkolka, je u Subaru snad samozřejmostí. Kdo by neznal tento systém pohonu obou náprav, montované nejen do námi testovaného Legacy. Toto rodinné auto vyšší střední třídy s touto technikou, jak je již známo z předešlých generací, funguje vážně bravurně. O tom jsem se i sám přesvědčil při sjetí z asfaltky na klasickou polní cestu. Subaru jednoduše svědčí o své neuvěřitelné mnohostrannosti.
Na poli ojetin však tyto automobily příliš zastoupeny nejsou. Můžou za to dva faktory. Lidé si je většinou drží a předávají mezi sebou dokud auto jezdí. Jako nových se jch navíc prodává velmi málo, tedy ve srovnání s ostatními značkami. Do testu ojetiny jsem si vybral právě Legacy ve verzi sedan, kterých je u nás naprosté minimum, Češi totiž kupovali kombíky, jak jinak.
Pátá generace se začala prodávat v roce 2009. Legacy přišlo v sedanu i kombíku a se čtyřmi motory v nabídce. Základní zážehový dvoulitr s označením EJ (2,0i 16V) má výkon 110 kW. Můžete ho objevit se šestistupňovým manuálem nebo automatem Lineartronic, což je jinými slovy bezstupňový variátor. S ním jsem měl kdysi i nový novinářský vůz a můj subjektivní pocit byl, že auto moc nejelo, s manuálem bude jízda o poznání svižnější, i když ke ztrátě výkonu se přidávají také diferenciály.
Dalším motorem, na který můžete při svém hledání v bazaru narazit, je 2,5i. Ten se prodával ve dvou verzích, nejdříve s označením EJ a výkonem 123 kW a později s označením FB s výkonem 127 kW. Oba boxery jsou skvělé. Umí v reálném provozu jezdit do 10 litrů na 100 km, jsou spolehlivé a starší generace bude dobře sloužit i s pohonem na LPG. U něj ale prověřte informaci, kdy byly naposled měněny rozvody, nebo jejich výměnu hned proveďte. Škoda, že převážná většina ojetin má automat, který opět ubírá na výkonu. Hledal bych tedy tuto motorizaci s manuální převodovkou.
Přeplňovaný benzín 2,5 GT (195 kW) z Imprezy byl v nabídce jen do roku 2010. Ve své době se Legacy s tímto motorem nedalo sehnat pod milion. S vyšším výkonem se ale narodilo několik problémů. Motor se může přehřívat, takže těsnění pod hlavou nevydrží tak dlouho, jako u slabších motorizací. Zkrátka provozní náklady tohoto motoru nemusí být zrovna za hubičku.
Nejsilnější zážehovou motorizací je šestiválec 3,6R s výkonem 191 kW. Prodával se do roku 2013 a pro toho, kdo nehledí na spotřebu a chce se svézt, není lepší volby. Motorizace ale není v tuzemských bazarech příliš rozšířena a bude pravděpodobně také citelně dražší.
Jediným dieselem byl už od počátku prodeje dvoulitr s označením E20 a výkonem 110 kW. Ti, co nevydrželi do jeho modernizace boxeru v roce 2013 si stěžovali na nekvalitní vstřikovače i na praskající klikové hřídele. Automobilka měnila celé motory a pokud si chcete býti jisti, jaký motor v bazaru kupujete, ten po modernizaci/výměně bude v číselné řadě začínat písmenem U.
Legacy odešlo z evropského trhu v roce 2014, v nabídce zůstal jen Outback. Nová, pátá generace přišla na náš trh letos. Před koupí zvažte možné vyšší servisní náklady, i když je auto postaveno kvalitně, přeci jen se v porovnání s předchozí generací šetřilo a je to znát. Vybírejte tedy pečlivě a následně autu dopřejte pravidelný servis.
Šetření poznáte zejména v interiéru, který mi přijde horší než u předchozí generace. Tu mám mimochodem velmi rád a pořád starší “Lego” považuji za jeden z nejhezčích sedanů. Následující generace navíc přišla i o bezrámové dveře. Škoda, autu to ubralo dost osobitosti, design navíc působí dost otekle. Sportovní elegance je u této generace pryč a nezachránil to ani klasický vstup pro vzduch na kapotě. Zpět k interiéru, ten je ergonomicky dobrý, nicméně použité materiály nesou známky kompromisů. Designově se do Evropy příliš nehodil, šlo na něm poznat zaměření na jiné trhy. Je to však subjektivní dojem. Objektivní je jen fakt, že předchozí generace na tom ve zpracování byla lépe.
Jízdní vlastnosti se mezigeneračně také dost změnily. Legacy upustilo od sportování a chtělo nabídnout zejména komfort s dobrou přilnavostí. Výsledkem je poměrně schizofrenní jízdní projev. Auto se sice houpe, drží vozovky, ale tuhé řízení vás bude ve městě štvát a to platí i pro žehlení nerovnosti, kdy o sobě dají vědět silným rázem. Manuální převodovka má krátkou, tuhou a velmi přesnou kulisu, jenže k pohodlnému sedanu se příliš nehodí. Zejména v zácpě vás bude dost štvát.
Testovaný kus od AAA Auto měl pod kapotou jediný diesel, navíc z počátku výroby. Tento motor bych opravdu nedoporučoval, k duši auta se vůbec nehodí a jeho výkon i průběh je dost mdlý. Spotřebou také neoslňuje, jezdí průměrně mezi 7 a 8 litry. Když Legacy, rozhodně s benzínovým boxerem.
« Test Audi A5 40 TFSI Coupé SEAT začíná lákát na facelift modelu Ateca »
