Test Peugeot 208 PureTech 100 GT Line
S modelem 508 nám Peugeot ukázal, že jejich auta nemusí být jen levnou alternativou – můžou zatápět i těm nejlepším ve třídě. Podobnou strategii teď volí pro automobilku veledůležitý model 208. Ten chce ukázat, že i malé auto se může chovat jako to velké. Jak se mu to daří jsem zjišťoval s prostřední benzínovou variantou ve výbavě GT Line.
Design je extrémně subjektivní záležitost, ale v případě 208 panovala téměř jednohlasná shoda. Každý, kdo ho viděl naživo, prohlásil, že je nádherný. Ještě nikdy se mi nestalo, že by si auto této třídy fotili kolemjdoucí, otáčeli se za ním, a uznale pokyvovali. Dvěstěosmička je prostě miláček davů. Její ostře řezané tvary inspirované právě u většího bráchy 508 fungují na výbornou. Přední části dominují výrazná denní světla ve tvaru drápů (nebo zubů – dle libosti), velká černá maska a kapota s výraznými prolisy.
Tenhle malý fešák taky hrdě nese označení modelu na místě, které bylo ještě do nedávna vyhrazeno pouze logu automobilky. Extrémně krátké převisy v kombinaci s ostře svažující se zádí zakončenou velkým křídlem ještě podporují dynamický vzhled novinky. Jediný prvek, kterým si nejsem úplně jistý, jsou černě lakované blatníky. Opticky auto mírně zvyšují. Ale je možné, že jsme svědky vzniku nového trendu: něco podobného se totiž objevilo i na Alfě Romeo Guilia GTA. Celkově ale musím smeknout před designéry, protože donutit tak malé auto tvářit se takhle sebevědomě a dospěle, je úspěch. Hezčí malé auto se bude hledat těžko.
Geny z většího sourozence se nepřenesly jen na exteriér, ale taky do interiéru. Bohužel nemůžu říct, že s takovým úspěchem. Interiér je oproti 508 samozřejmě užší, a množství tvarů a hran je v tak velké koncentraci, že při prvním setkání ani nebudete vědět, kam dřív koukat. Když se po nějaké době uklidníte a trochu zorientujete, tak si všimnete, že interiér má velice dobře zvolené materiály a je skvěle postaven. Většina materiálů je měkčených nebo potažených kůží. Slícování je na skvělé úrovni a vše tu působí až téměř prémiově. V dané třídě jde rozhodně o jeden z nejkvalitnějších interiérů, a ani výrazně dražší Audi A1 se nemůže pyšnit takovou úrovní kvality.
Skrze velký desetipalcový displej s vámi komunikuje tradiční infotainment od PSA, který je vcelku jednoduchý a funguje dostatečně svižně. V tomto směru nenabízí 208 prakticky nic nového oproti zbytku Francouzské produkce. Kde je ale jedna obrovská novinka, je přístrojový štít. Ten je totiž ve 3D. Tuto vlastnost bohužel neoceníte, dokud ji neuvidíte na živo, ale po celý týden mě to nepřestalo udivovat. Přístrojový štít je složen ze dvou displejů, které se díky odrazovému sklu překrývají a část informací se tak vznáší před vámi. Těžko se to popisuje, ale funguje to skvěle. Vše je tak propracované, že například při puštěné navigaci se šipka lehce vznáší nad mapou, a dokonce i vrhá stín. Zcela zbytečné, ale naprosto fantastické. Celý přístrojový panel se samozřejmě dá konfigurovat dle libosti, takže si každý najde to svoje – dokonce i otáčkoměr můžete nastavit tak, aby nechodil protisměrně.
Když už jsem nakousl i-Cockpit, musí přijít otázka, jestli na něj vidím. Ano i ne. První je potřeba zmínit, že 208 je auto, které je stavěné na menší postavy, než na mých 190 centimetrů. Pro mě nastává první problém už při nastupování, kdy mi vadí nízký sloupek řízení, a nohu musím trochu zvláštně podsunout pod volant, abych se dostal na místo. Když už tam jsem, a nastavím si volant do ideální výšky, tak mi zakrývá kousek budíků. Na zakryté části se nezobrazují žádné informace, takže teoreticky o nic nepřicházím, ale pocitově mi to vadí, a musím jej spustit o pár centimetrů níže. Najít tak ideální polohu za volantem pro mě bylo nemožné. Abych ale jen nehanil, tak sedačky jsou výborné.
Zadní místa jsou u všech aut této kategorie jen nouzové, nebo pro děti, a v „dvěstěosmičce“ tomu není jinak. Pokud měříte nad 185 centimetrů budete se zde cítit trochu klaustrofobně. Pro děti je zde ale místa dostatek. Rozhodně potěší dva USB konektory.
Pod kapotu mnou testovaného kousku se nastěhoval střední benzín. V nabídce jsou tři. Všechny o objemu 1.2 litru. Výkony od 55 kW do 96 kW. Ještě je v nabídce 1.5 diesel, což je jediný čtyřválec, ale v takovém autě mi moc nedává smysl. Ten „můj“ (se 74 kW) bude pravděpodobně nejčastější volbou. Nejsilnější benzín je totiž k dostání pouze v nejvyšší výbavě s automatem, a budete si na něj muset připravit minimálně 525.000. Mnou testovaná varianta začíná na 345 tisících (ve verzi GT Line 458 tisíc). Stokoňový motor nemá s autíčkem vážícím lehce přes 1100 kilo žádný problém. Ve městě je mrštný jako ryba a držet dálniční stotřicítku mu nedělá sebemenší problém.
Motor je slušně odhlučněný a vibrace jsou zase o něco méně znatelné. Zkrátka po všech stránkách dobrá jednotka. Spojen byl se šesti stupňovým manuálem, který mě velice mile překvapil. Francouzi nejsou zrovna proslulí manuálními převodovkami, ale ta ve 208 má přesně vymezené krátké dráhy, a je výtečně spárována s motorem. Vlastně bych řekl, že manuál je do malého Peugetou ideální řešení. Jak jsem zmínil, je velice povedený – a cítíte se díky němu více propojeni s autem. Skvělá je také spotřeba. Na šest litrů se podíváte leda ve městě, jinak se dá jezdit těsně nad pěti.
Podvozek malého Peugeotu je všechno, jen ne takový dravec, jak by se při pohledu zvenčí mohlo zdát. Jeho cíl není vymetat okresky, ale spíš komfortně a důstojně přepravovat posádku z A do B. Přes nerovnosti se spíš přehupuje, většinu jich utlumí a dokud nedojde na ty krátké ostré, budete si připadat jako v daleko větším autě. Při přesunech po městě také oceníte skvělou manévrovatelnost. Stejně suverénní je na dálnici. Auto používá speciální akustické čelní sklo a je tak velice dobře odhlučněné (na svoji třídu až překvapivě) a jeho směrová stabilita je ukázková. Celkový dobrý dojem se pro mě trochu rozpadá pouze na okreskách.
Ale nevím, jestli je chyba v autě, nebo ve mně. Těšil jsem se na mrštnou rybku, která bude radostně poskakovat ze zatáčky do zatáčky, která bude pobízet k dovádění a se kterou si užiju každý kilometr. Malá auta mám totiž rád a ve velké většině případů jsou opravdu zábavná. Jenže malý Peugeot se bere až moc vážně. Když na něj trochu zatlačíte, tak se mu to ani za mák nelíbí. Komfortní podvozek se v zatáčkách projevuje gumově, těsně před limitem není příliš čitelný a agresivně nastavené ESP utne veškerou zábavu ještě dřív, než vůbec začne. Odtažité řízení tomu také moc nepomáhá. Škoda. Těšil jsem, že bude tohle lvíče i trochu kousat. Nezbývá, než zvolnit. Cíl automobilky nebyl postavit zábavné kapesní vozítko pro mladé. Jejich cíl byl postavit malé dospělé auto. Když k 208 budete přistupovat takhle, zjistíte, že funguje naprosto fantasticky. Málo aut téhle kategorie na silnici působí takhle „velkým“ dojmem. Na drobné 208 se ukazuje, že malá auta dnes dokáží fungovat i jako jediné auto a nemusíte s nimi bát opustit brány města, dokonce ani hranice republiky.
Týdenní soužití s Peugeotem 208 pro mě bylo trochu zvláštní. Na jedné straně úžasně vypadající prcek, který je skvěle vyrobený. Na straně druhé (alespoň pro mne) trochu moc divoký interiér a mdlé jízdní vlastnosti. Doba, kdy byla malá auta pro zábavu asi bere za své: dnes už může být i městské mini dospělé. Jestli je to dobře, nebo špatně, si bude muset každý odpovědět sám. Do boje o krále třídy s Cliem a Corsou jde Peugeot trochu jinou cestou. Cílí na prémiovější klientelu a odpovídá tomu i cena. Nejslabší motorizace začíná těsně pod 300 tisíci, ale silnější verze se s výbavou snadno přehoupnou přes půl milionu. Jestli na to má, ukáže až čas. Za mě je to rozhodně skvělé malé auto, o jehož nákupu asi rozhodne především to, jak moc ho chcete, než jestli bude lepší než konkurence.
Peugeot 208 ukazuje, že malé auto nemusí za každou cenu znamenat levnou roztřesenou krabičku. Má skvělý design i zpracování, jisté jízdní vlastnosti, ale na můj vkus by zasloužil trochu ostřejší drápky.
Plusy
– Design
– Kvalita materiálů a zpracování
– Komfortní podvozek
– Spotřeba
Mínusy
– Nepřehledný interiér
– Vyšší cena
Text a foto: Ondřej Hrubeš, Autojournal.cz
« Letos řidiče čeká nejvíce dálničních omezení Test ojetiny Audi A1 1.4 TFSI »