Test MINI Countryman S E ALL4
Když se řekne Mini, každý z nás si jistě vzpomene na úplně první vůz, kterým nebojácně mistr Bean brázdil ulice Londýna. Dnešní testovací vůz pochází také z dílny MINI, avšak je v mnoha ohledech velmi rozdílný. Zatímco Bean se musel spokojit s holátkem, na kterém se velmi šetřilo – nebylo v něm ani topení a dveře se otevíraly na provázek, tenhle Countryman vás přivítá vstupenkou do luxusní první třídy, ze které nikdy nebudete chtít odejít.
Na rozdíl od malého Mini z 60. let, tohle Mini výrazně narostlo, a to i přes fakt, že Britové kdysi v historii prohlásili, že vozy značky MINI nikdy nebudou větší jak 4 metry, jenže to se úplně nedodrželo. Právě se totiž díváme na vůz, který má na celou délku 4299 milimetrů. Zůstalo tedy ve voze stále něco z duchu MINI? To se dozvíte právě dnes. Ostatně nutno podotknout, že čtyři písmena už dávno nedefinují velikost vozů, ale spíše jejich styl, charakter a design.
Je úterý a já si jedu vyzvednout vůz. Už na mě čeká mezi svými vzdálenými příbuznými z řad BMW. Naleštěný a připravený na dobrodružství. Když k němu přicházím všímám si pár změn, například světlomety nejsou klasicky kulaté, ale spíše tvaru oblého obdélníku. Z obou stran vozu se nacházejí krytky, ke kterým se vrátím později. Odemykám vůz pomocí klíče, který má tvar hvězdné lodi USS Enterprise a nasedám do vozu.
Luxus. Ať se podíváte na každý milimetr auta, čiší z něj preciznost zpracování. Člověk by se téměř bál čehokoli dotýkat. To hlavní ale přijde, jakmile zmáčknu tepající srdíčko ve středovém panelu – start/stop. Nic není slyšet. Stejně tak po rozjezdu, je Mini tiché. Je to až zvláštní pocit, protože když jsem si šla naposledy pro vůz značky MINI byl to dozajista vládce pekel a pěkný chuligán. Dnes ale sedím plug-in hybridní verzi Countrymana.
Není čas srovnávat nesrovnatelné. Vyrážíme na cesty. Již při prvních kilometrech si všímám, že s tímhle Miníkem to nebude vůbec jednoduché. Ba naopak u jízdy musím dost přemýšlet, protože abyste jezdili nejen ekologicky, ale hlavně aby vás to nestálo celé jmění, je třeba uvažovat nad svým stylem jízdy. Ve středovém panelu se nacházejí dvě tlačítka, která se stanou po koupi tohoto Mini vašimi nejlepšími přáteli. Jedná se o voliče – eDrive (Auto eDrive, Max eDrive a save battery) a režimy jízdy Green/ Sport/ Mind. Těmi to voliči si budete uzpůsobovat jízdní chování vozu, tak abyste co nejvíce ušetřili.
Jak již bylo řečeno, jedná se o plug-in hybrid. Brožury uvádí, že auto ujede čistě na elektřinu kolem 50 kilometrů, avšak realita je poměrně někde jinde. Také velmi záleží na tom, jestli se pohybujete po městě a nebo mimo něj. Reálně tak na elektřinu ujede 25 až 30 kilometrů, což není zrovna moc. Na druhou stranu, pokud se pohybujete jen po městě, je auto pro vás ideální. Na delší trasy to asi nebude, neboť kvůli bateriím, které byly do Miniho nainstalované se zmenšila palivová nádrž na pouhých 36 litrů. To znamená, že bez elektřiny jste nahraní, neboť toto mini umí jezdit za 7 – 10 litrů na 100 kilometrů. Pokud si zapnete režim sport, můžete už z dálky vyhlížet benzínku. Je to škoda, ale bohužel. Tímto se dostáváme k tomu, co jsem říkala už na začátku, na tento Mini se musíte adaptovat a pochopit jeho smysl by. Pokud se tak nestane a vy do něj nasednete jako do kteréhokoli jiného Mini, šlápnete na plyn a jedete, aniž byste nad tím víc přemýšleli, pak máte zaděláno na problém. Proděláte kalhoty jen na benzínu, který budete každou chvíli dotankovávat.
Ideální tedy je, aby člověk přes týden, kdy je v práci, nabíjel auto kde se jen dá. Pak budete v dobrém režimu šetření a téměř nic vás to nebude stát. Když se rozhodnete jet o víkendu přes celou republiku na výlet, nebude vás to vlastně ani tolik štvát, protože budete stále v plusu, i když budete muset na cestě zpět tankovat.
Pojďme se ale teď podívat co se je ve vnitřnostech Mini. Nachází se zde elektromotor o výkonu 65 kW, který pohání zadní kola. Výkon elektromotoru se dostavuje od nulových otáček a přenáší ho přes dvoustupňový převod na zadní nápravu. Dále tu je také tříválec o objemu 1.5 litru a výkonu 100 kW, který naopak pohání přední kola. Tříválec dosahuje maximálního točivého momentu 220 Nm. Tím se dostáváme k tomu, že tak má Mini náhon na všechny čtyři kola a občas se to v terénu opravdu hodí – vyzkoušela jsem to. Dohromady nám to dává nějakých 224 koní, což není vůbec špatné. Z nuly na sto se dostanete za 6,8 sekund. Lithium-iontové baterie jsou uložené v zadním části vozu a mají kapacitu 7,6 kWh, to tedy zajišťuje, jak již bylo řečeno dojezd zhruba 30 kilometrů. U nabíjecí stanice se nabíjí kabelem s koncovkou Mennekes. Maximální dobíjecí výkon je 3,6 kWh, což znamená, že budete nabíjet zhruba 2 hodiny. Můžete se ale také napojit na obyčejnou zásuvku doma, která má 230V, avšak počítejte, že se doba nabíjení protáhne celkem až na 4 hodiny. Ve voze se řadí automatickou šestistupňovou samočinnou převodovkou Steptronic.
Nastává čas dojet do cílové stanice a prohlédnou si také vůz z venku a interiér také nesmí být zapomenut. Jakmile zastavíte, můžete si povšimnout podivného zvuku, který se line z vašeho auta. Když vystoupíte, uslyšíte ho ještě zřetelněji. Zvuk se tu nachází proto, že se jedná o hybrid a chodci by jej na přechodu mohli snadno přeslechnout. Jedná se o zajímavou tóninu zvuků. Samozřejmostí je, že to můžete v infotainmentu vypnout. Až bude tma, tak si nezapomeňte také všimnout promítaného loga ze dveří na zem. Někomu mu to může připadat jako kýč, ale mě to přijde jako dobrá stylovka, která podtrhuje styl Miniho.
Z venku auto vypadá tak, že byste ani nepoznali, že se jedná o hybrid. Ostatně, to o něm prozradí teprve kulaté krytky nad předními koly. Ale pozor ta pravá je jen z řidičovy strany. U spolujezdce se jedná jen o věrnou repliku. Nechybí ani podobné zobrazení „zásuvky“ na zadních dveřích vozu. Ostatně to, že se jedná o jiný Miník prozradí i eSko, které je zbarveno do žluta. Auto má také výhodu, že si můžete vybrat z nepřeberného množství barev karosérie a kombinovat ji s jinou barvou střechy. Samozřejmostí jsou i závodní pruhy, které by u žádného Mini neměly chybět. Já jsem vůz měla v kombinaci černé a hnědé a myslím si, že to byla dokonalá elegance. Některé barvy k sobě jdou víc, jiné jsou katastrofa. Avšak volba je už na vás. Abych nezapomněla, zavazadlový prostor dosahuje objemu 405 litrů.
No nic, dost bylo kochání se venku, pojďme se posadit ještě za volant. Velmi se mi interiér vozu líbí, protože není mdlý a hlavně je stylový. V žádném jiném voze nenaleznete tak typický desing jako právě u MINI, který se v dekádách let mění jen svou moderností. Kombinuje se tu černá barva světle hnědou a vozu to dává velký šmrnc. Sedí se v kožených sedačkách ve světle béžové barvě s bočním vedením. Inu, ani zde se na prvku sportovnosti neubralo. Přeci jen MINI má svůj duch, který v žádném voze také nesmí chybět. Na přístrojové desce dominuje středový LED displey, který je již tradičně kulatý. Kolem něj je také obehnán pruh LED světel. Barvy se mění v závislosti na logice vašich činů. Čudlíky ve středovém panelu nápadně připomínají ty v letadle. Vše je logicky uspořádáno a rychle si zvyknete.
V tomto Mini se nachází také head-up displey, s kterým jsem se ale za dobu testování nemohla zžít a asi bych se bez něj ve voze i obešla. Buď ukazoval hodnoty příliš nízko a nebo naopak vysoko, takže v obou případech to šlo špatně přečíst a nezáleželo na tom jestli sedím níž nebo výš. Možná za to mohly jen moje centimetry navíc. Ostatně s 180 cm je všechno tak nějak v autech těžší. Nicméně tento displey jsem moc nevnímala a raději se dívala do retro budíků za volantem. Ten dominující ukazuje rychlost, zprava se k němu připojuje ukazatel paliva a zleva byste jistě čekali otáčkoměr, ten je ale nahrazen E-Ukazatelem, který sleduje veškeré důležité elektrické informace.
Mini má klasické funkce, které se nachází v každé moderním autě, ať už to je funkce čtení dopravních značek nebo upozorňování na mrtvý úhel vozu. Nechybí ani zadní parkovací kamera, která má velmi dobré rozlišení. Infotaiment se ovládá systémem otočného kolečka a potvrzovacích tlačítek, které jsou už známá z vozů BMW. Ve voze se také nachází bezdrátová nabíječka, která je chytře ukryta do loketní opěrky. Neláká vás to tak mít mobil neustále v ruce za jízdy. O zvukový projev se tu stará zvuková souprava Harman/Kardon. Jízdu si tak budete vždy užívat na nejvyšším stupni komfortu, které tato značka nabízí.
Co říct na konec? Mini sice nikdy nenabídne svým kupujícím nejnižší ceny a ani nízkou spotřebu, avšak lidé si je přeci i tak kupují právě díky nezaměnitelnému duchu, který opravdu má. Je extravagantní, pro někoho možná až moc, ale někteří na něj prostě nedají dopustit a nikdy by jej za jiné auto nevyměnili. Charakter vozu tak není pro každého a to je svým způsobem dobře. Drží si určitou úroveň a laťku, ze které odmítá slevovat. Technologicky drží krok s konkurencí. Co víc byste si od MINI mohli přát. Avšak s hybridní verzí vozu musíte počítat s tím, že na dálky opravdu není a stal se z něj tak ideální vůz do města. Avšak pokud na chvíli zapomenete na ekologii a zapnete režim sport, užijete si sportovního Miníka se vším všudy a zábavně tak jako jeho menšího brášku Mini Coopera S.
Plusy
– Design a charakter
– Luxusní interiér vozu
– Hybridní ústrojí
– Prostor ve vozu vozu
Mínusy
– Malá palivová nádrž
– Kratší dojezd
– Dlouhá nabíjecí doba
– Obrazovka infotainmentu náchylná na otisky prstů
« MINI Cooper SE vstupuje na český trh Ženy neriskují a nekupují ojetiny na ulici: Chtějí mladší a méně ojeté vozy »
