Test ojetiny Toyota C-HR
Mimozemšťan. Jak jinak také popsat jedním slovem auto, které přepsalo dějiny japonské automobilky? Do té doby jim lidé často vyčítali, že jejich auta jsou konzervativní a nudná, leč spolehlivá. Možná, že někdo z designérů či konstruktéru toho měl už dost a na okolí se pěkně naštval. Jednoho dne dorazil do práce s návrhem, který předčil vše, co do té doby vyráběli. A tak se v Toyotě rozhodli, že do toho půjdou a světe div se, vyplatilo se! Teda téměř tak to bylo, do společnosti opravdu přišel nový člověk, který měl za úkol přijít s něčím netradičním, co by lidem konečně zavřelo pusy. Téměř bych hádala, že to co nakreslil se okamžitě bez jakýchkoli změn vydalo rovnou do výrobní linky. Ostatně v tomto duchu nevšednosti se stále vyrábí i nová auta Toyoty.
Moderní a vzhledově velmi nápadný crossover je na trhu už několik let a stále se těší velkému zájmu kupujících. Buď tohle auto budete milovat nebo nenávidět. Nic mezi není, ale přestože vás možná neosloví jeho vzhled, jeho jízdní vlastnosti už ano. Pokud si jej koupíte, budete vždy středem pozornosti, tedy nic pro introverty. Aby taky ne, když přední maska působí lehce naštvaným a robustným dojmem a stejně pokaždé, když se na něj podíváte, tak trochu zafantazírujete nad autem budoucnosti. Položila Toyota k tomu základy? Možná, že opravdu ano.
Jakmile auto obejdu hned si všimnu i prolisů po stranách, které by snad v každém centimetru auta čarovaly jeho jedinečnost. Ostatně mému pohledu jistě neuniknou ani zadní dveře, které jsou atypicky řešené. K nim se ale vrátím později. Konečně se totiž dostávám dozadu. Jestli vám chyběla na autě kapka sportovnosti, tak tu jistě doplní obří spoiler. K tomu světla ve tvaru hrotů šípu a je dokonáno. Když stojím vzadu, podívám se rovnou i do kufru. Otvíraní je praktické a zavazadlový prostor má objem 377 litrů, nějaký ten kufr na prodloužený víkend se tam jistě vejde.
Ještě než usednu za volant, vrátím se k zadním dveřím, o kterých jsem už mluvila. Netřeba zdůrazňovat, že vás vaše děti – zejména ty nejmenší – nebudou mít v tomto momentu moc v lásce. Nejen že nedosáhnou na kliku u dveří, která se nachází až u horní lišty střechy, protože design, ale zejména pak po té co usednou na sedačku. Místa je tu dost to jo, avšak někteří tu mohou pociťovat úzkost a klaustrofobii.
Zadní sloupky jsou mohutné – opět kvůli designu – a tudíž na zadní okno už nezbylo moc prostoru, pokud si necháte okýnko ještě ztmavit, deprese je tady cobydup. To vše znamená, že děti nevidí ven a často pak zvrací. Co si budem, zřejmě jim budete muset do rukou vrazit tablet, aby se zaměstnaly něčím jiným, než je ponurná atmosféra kolem nich. Co se týká dospělých osob, tak ty sice trochu ven vidí, ale také to není žádná hitparáda. Nicméně prostoru na nohy je tu dost. Horší je to s prostorem nad hlavou, kvůli zkosení střechy. Vyšší postavy by mohly mít tedy problém.
Dost bylo negativ, pojďme raději zamířit za volant vozu. Zde už je to jiná písnička. Toyota si stále zakládá na kvalitě, a tak není divu, že i materiály, které byly použity v interiéru jsou stejně kvalitní. Potěší i kožený volant, který se dobře drží v rukou. Atraktivní jsou i detaily nad hlavou řidiče, jakoby jste do nich otiskli šablonu origami a nebo na pohled příjemný detail výplně bočních dveří. Automatická klimatizace a vyhřívané sedačky, jsou tak nějak už samozřejmostí moderních automobilů.
Potěší i adaptivní automat. Samotné sedačky dopřávají dobrý komfort. Příjemná je i středová loketní opěrka. Tablet infotainmentu je zasazený do linie palubní desky, ze které jakoby vystupuje. Super zpráva pro zmrzlíky jako jsem já je ta, že obrazovka infotainmentu je dotyková i přes kožené rukavice. Co mi přijde ale naopak zvláštní, přestože si to teď každý jistě zapamatuje, jsou digitální hodiny ve středovém panelu, které se tam ale vůbec nehodí.
Je čas bezklíčově nastartovat. Věřte, že jakmile se rozjede a až budete muset přejet první výmol na silnici, budete se na to doslova těšit. Toyota umí dělat podvozky a tento je výborný a hlavně výkonný. Skvěle tlumí nerovnosti na cestách, že si skoro připadáte jako v bavlnce nebo jako byste chodili po měkkém koberci. Jezdit přes různé díry, se stane vaší denní zábavou a nikoli mučením. Dobrá zpráva také je, že má auto lehký motor, což dodává na obratnosti a jeho jízdním vlastnostem.
Zbytečně se v zatáčkách nenaklání do stran a drží se spíš při zemi. Užijete si s ním spoustu zábavy, i když byste možná nechtěli. S tímto autem se z vás stane hravý řidič. Pokud zvolíte auto s manuální převodovkou, je to bez debat. A pozor toto auto není na hraní si ve vysokých otáčkách s cílem jet co nejrychleji, ale spíše na nižší rychlosti při vymetání různě náročných zatáček. Doporučuji přidat do vozidla pytlík na zvracení pro vašeho spolujezdce.
V půjčeném automobilu jsem měla zážehový přeplňovaný čtyřválec o zdvihovém objemu 1.2. Auto mělo výkon 85 kW při 5600 ot./min, s točivým momentem v rozmezí 1500 -4000 ot./min s hodnotou 185 Nm. Chod vozu usměrňovala automatická převodovka typu CVT. Z rychlení z nuly na 100 tak trvá necelých 11 vteřin. Spotřeba patří mezi střední kategorie, to znamená, že se dá jezdit okolo 6 až 7 litrů na 100 kilometrů. Pokud máte těžší a zábavnější nohu, pak počítejte se spotřebou klidně i 9 litrů.
Ať už se rozhodnete pro nové nebo ojeté vozidlo, určitě to nebude krok vedle. Dnes už můžete koupit ojeté C-HR se slušnou výbavu pod 500 tisíc korun. Člověk by až řekl, že hlavní kupní argumentem tohoto vozu je opravdu jeho vzhled. Ale nezapomeňte k tomu přidat i skvělý podvozek a slušné jízdní vlastnosti. S autem si užijete jak zábavu, tak i klidné ploužení po ztracených uličkách hlavního města nebo i moravské obce.
« Test Audi A4 Allroad 40 TDi Quattro BMW představuje M340d xDrive Sedan a Touring »
