Test ojetiny Kia Stonic
Kia Stonic je hravé městské SUV, které nesází na schopnosti v terénu, ale dává přednost stylovému vzhledu a velmi dobré výbavě. Veze se tak na trendu podobně zaměřených aut, která už z principu nenabízí pohon všech kol, zato ale dostupnou cenu a úspornější provoz.
Vůz dokáže zaujmout na první pohled. Je nápaditá a má tak dobré trumfy proti soupeřům, jako je méně odvážný Peugeot 2008, Renault Captur nebo naopak výstřední Nissan Juke. Líbit se bude dvěma skupinám lidí – důchodcům, kteří hledají nenáročné, ale stále ještě poměrně praktické auto a pak mladým lidem, kteří dbají na vzhled nebo konektivitu.
Pro korejskou automobilku jde o svébytný model, který alespoň v době svého uvedení na trh (říjen 2017) neznamenal konec žádného jiného. Proto je také alternativou pro malé MPV Venga a výstřední SUV do města Soul, které mají podobné rozměry, ale mohou lovit mezi odlišnou skupinou zákazníků.
A neurazí ani interiér. Provedení perfektní, materiály na poměry třídy solidní a tvary nepřekvapivé. Komu se to líbí v Riu, bude spokojen i tady. Rozdíly mezi oběma interiéry snad neexistují. Sedadla jsou slušná, i když více bočního vedení nebo o centimetr, dva delší sedák bych si představit uměl. Za to řidičská poloha je super. Nebýt krabicózní přídě, neměl bych dojem, že sedím v crossoveru.
Praktičností nová Kia Stonic také neurazí. Přihrádka ve středovém panelu umožňuje odložit i moderní smartphony větších rozměrů a samozřejmostí jsou také kapsy v předních dveřích, do kterých se vejde 1,5litrová lahev. Schránka před spolujezdcem pojme 7 litrů a tvarována je i na rozměrné tablety, do stropní konzoly potom lze uložit brýle a loketní opěrka skrývá prostor o objemu 3,3 litru.
Zavazadlový prostor spolyká 352 litrů nákladu bez dojezdové rezervy, s náhradním kolem potom 332 litrů. Samozřejmostí je členění podlahy na dvě patra. Sklopením zadních sedadel vznikne prostor o celkovém objemu 1 155, resp. 1 135 litrů.
Samozřejmostí palubní výbavy je mnoho moderních technologií. Multimediální systém se 7″ dotykovým displejem standardně podporuje technologie Apple CarPlay a Android Auto. Bezpečnost zajišťuje asistent pro zamezení čelním kolizím s rozpoznáváním chodců, systém pro sledování mrtvých úhlů, varování při opuštění jízdního pruhu nebo sledování únavy řidiče.
Pozadu nezůstává ani srdce automobilu. Na výběr je celkem ze tří zážehových a jedné vznětové pohonné jednotky. Základem jsou atmosférické čtyřválce 1.25 CVVT a 1.4 CVVT s výkonovými parametry 84 koní a 122 Nm, resp. 100 koní a 133 Nm. Slabší motorizace se páruje pouze s pětistupňovou převodovkou, silnější dostanete se šestikvaltem.
Vrcholem benzínové nabídky je nový tříválec 1.0 T-GDI o výkonu 120 koní při 6 000 ot./min. a točivém momentu 172 Nm v pásmu od 1 500 do 4 000 ot./min. Jediný turbodiesel v nabídce potom zastupuje motor 1.6 CRDi s parametry 110 koní a 260 Nm. Oby tyto motory využívají služeb šestistupňové manuální převodovky.
Podvozek je nastavený skvěle. Všechny nerovnosti pobírá hezky tlumeně i na větších 17″ kolech a přestože je interiér tvořen převážně tvrdými plasty, právě na nerovnostech poznáte bytelnou konstrukci. Zároveň ale Stonic není žádná měkota, naopak zatáčky si docela vychutnáte. Lehké řízení neposkytuje příliš zpětné vazby, ale vyvážení a přesnost mu upřít nelze, takže se auto hezky ovládá. Podvozek je poměrně tuhý, nenaklání se a dobře drží stopu. Zkrátka je vyváženou kombinací přilnavosti, hravosti i pohodlí. Přesně tak, jak to u korejské automobilky bývá poslední dobou zvykem.
Testovaný kousek od Mototechny měl najeto něco málo přes 30.000 kilometrů a nejevil žádné známky opotřebení. To samé platilo i pro interiér a podvozek. Konstrukce a odolnost autu tedy nechybí. Jako zánovní roční auto dává perfektní smysl. Za 300.000 korun dostanete praktické a dobře jezdící auto, kterému vlastně nic moc nechybí. Oproti úplně novému ušetříte zhruba 100.000 a první cenový propad, který bývá nejdrastičtější.
Auto je příliš čerstvé, abychom se věnovali tomu, co se kazí. To čas zatím neměl šanci ukázat. Technika je však léty prověřena z ostatních modelů KIA nebo sesterské značky Hyundai.
« Test Škoda Kamiq 1.0 TSI Po zákazu stáčení tachometrů se stále objevují nabídky na jejich úpravu »
