Nepřiměřená rychlost zabíjí nevinné
V období let 2012-2018 bylo v ČR v důsledku nepřiměřené rychlosti usmrceno 1 547 osob, tj. oproti stanoveným předpokladům o 337 méně (-18 %). Těžce zraněno pak bylo 5 249 osob, o 1 010 méně (-16 %).
„V roce 2018 bylo v důsledku nepřiměřené rychlosti na pozemních komunikacích v ČR usmrceno 218 a těžce zraněno 713 osob,“ říká Mgr. Tomáš Neřold, M.A., vedoucí Samostatného oddělení BESIP Ministerstva dopravy a dodává: „Předpoklad Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011-2020 (NSBSP) v oblasti uvedeného dílčího cíle nebyl v roce 2018 splněn (historicky poprvé). Bohužel i v roce 2019 je v oblasti usmrcených osob v důsledku nepřiměřené rychlosti evidován meziroční nárůst (pozn. v období leden-červenec 2019 bylo v důsledku nepřiměřené rychlosti usmrceno 104 osob, tj. meziročně o 8 více).”
V uplynulém roce však došlo k výrazným meziročním nárůstům jak v oblasti usmrcených, tak těžce zraněných osob. Nepřiměřená rychlost se dlouhodobě podílí na usmrcených i těžce zraněných osobách nejvíce ze všech dílčích cílů NSBSP, v minulém roce 39 % na všech usmrcených a 29 % na všech těžce zraněných.
Nejvíce usmrcených (40) a těžce zraněných (139) osob bylo v důsledku nepřiměřené rychlosti v uplynulém roce evidováno ve Středočeském kraji. V některých krajích se nepřiměřená rychlost podílela na všech usmrcených osobách nadpoloviční většinou, např. Ústecký kraj 57 %, Moravskoslezský kraj (54 %) a Kraj Vysočina (51 %). „Problematickou“ oblast podtrhuje 43% podíl nepřiměřené rychlosti na všech těžce zraněných osobách v Kraji Vysočina (50 těžce zraněných).
Překračování nejvyšší dovolené rychlosti do 10 km v hodině přiznalo průměrně 86 % respondentů. Těch, kteří jezdí ještě rychleji, bylo 66 %. Většina řidičů faktor nepřiměřené rychlosti stále podceňuje. Obzvlášť nebezpečná je pak nepřiměřená rychlost ve směrových obloucích, to znamená v zatáčkách a v jejich bezprostředním okolí. Tato situace je kritická především na silnicích I. a II. třídy v extravilánu, tedy na území ležícím mimo zastavěné území obce.
Viníci a (nevinné) oběti
Více než sedm z deseti osob (73 %) bylo v roce 2018 v důsledku nepřiměřené rychlosti usmrceno vinou řidičů osobních vozidel – celkem 156 usmrcených osob. Se 42 usmrcenými osobami (20 %) následují řidiči motocyklů, 10 osob pak bylo usmrceno vinou řidičů nákladních vozidel (5 %). Šest z deseti osob (60 %) bylo v roce 2018 v důsledku nepřiměřené rychlosti těžce zraněno vinou řidičů osobních vozidel, celkem 427 těžce zraněných osob. Se 160 těžce zraněnými osobami (23 %) následují řidiči motocyklů, 65 osob pak bylo těžce zraněno vinou cyklistů (9 %).
Přibližně čtyři z deseti usmrcených osob (83 usmrcených, 38% podíl) v roce 2018 v důsledku nepřiměřené rychlosti byli řidiči osobních vozidel. S 23% podílem následují spolujezdci v osobních vozidlech (51 usmrcených), 19% podíl s 42 usmrcenými jde na vrub řidičů motocyklů. Nepřiměřená rychlost byla v roce 2018 příčinou 26 usmrcených chodců.
Třetina těžce zraněných osob (242 těžce zraněných, 34% podíl) v roce 2018 v důsledku nepřiměřené rychlosti byla řidiči osobních vozidel. S 21% podílem následují spolujezdci v osobních vozidlech (152 těžce zraněných), 20% podíl se 144 těžce zraněnými jde na vrub řidičů motocyklů.
„Ke většině závažných nehod v důsledku nepřiměřené rychlosti dochází mimo obec, kde bylo v roce 2018 usmrceno 166 osob (76 %) a dalších 505 osob (71 %) bylo těžce zraněno,“ říká Ing. Jindřich Frič, ředitel Centra dopravního výzkumu, v. v. i., a dodává: „Zatímco vinou řidičů osobních automobilů bylo v důsledku nepřiměřené rychlosti usmrceno téměř ¾ osob, na všech usmrcených v důsledku nepřiměřené rychlosti činil podíl řidičů osobních vozidel jen necelých 40 %. V řadě případů se jedná o osoby, které byly usmrceny cizím zaviněním, téměř čtvrtinu obětí nepřiměřené rychlosti tvořili spolujezdci v osobních vozidel (51 usmrcených, tj. 23 %), 26 usmrcených chodců (12 %) v důsledku nepřiměřené rychlosti je také velmi mnoho.“ Obdobný nepoměr mezi viníky a poškozenými byl evidován také u osob těžce zraněných. (pozn. detaily viz odkaz na příslušnou analýzu).
Nepřiměřená rychlost je častým faktorem přispívajícím ke vzniku nehod agresivních řidičů, mladých řidičů (ať už osobního vozidla nebo motocyklu), motocyklistů. Volbu rychlosti jízdy ovlivňuje také provedení dopravní infrastruktury (např. šířka silnice, typ silnice, místo nehody – intravilán/extravilán, maximální dovolená rychlost a okolí silnice – zejména výskyt pevných překážek v okolí silnic).
Rychlost patří k nejvýznamnějším faktorům ovlivňujícím závažnost dopravních nehod. Jak dokládají data z Hloubkové analýzy dopravních nehod, nejčastějšími rizikovými faktory přispívajícími ke vzniku dopravní nehody v důsledku nepřiměřené rychlosti je nepozornost 35 %, nesprávné vyhodnocení situace 15 % a nezkušenost 13 %.
Značný vliv na volbu rychlosti má samozřejmě druh komunikace, resp. s tím související nejvyšší dovolená rychlost. Jako referenční proměnná byly zvoleny místní komunikace. V případě druhu komunikace se rychlost na silnicích vyšších tříd zvyšuje. Oproti referenční proměnné volí účastníci nehod vyšší rychlost na silnicích I. a II. tříd. Nejvyšší rychlost před střetem je spjata s dálnicemi.
Rychlost účastníků je ovlivněna okolím silnic – zvolená rychlost se liší v závislosti na tom, zda se v okolí vyskytují pevné překážky, ale i v závislosti na tom, o jaké pevné překážky se jedná. Nejnižší rychlost volí účastníci v okolí budov. Například v okolí keřů jedou řidiči, účastníci dopravních nehod, nejvyšší rychlostí. Důvodem je zřejmě skutečnost, že keře, zejména díky malému průměru kmene (ve srovnání se stromy) neevokují v řidiči takové nebezpečí. Střety se stromem mají díky značnému přetížení v důsledku intenzivního zpomalení při nárazu fatální dopady na lidský život. Zejména stromové aleje tak rovněž ovlivňují rychlost řidiče, kteří v nich např. v porovnání se situacemi, kdy je v okolí pouze jednotlivý strom, volí nižší rychlosti. Stromové aleje mohou evokovat nutnost kompenzačního chování v souvislosti se střídáním kontrastu při jízdě alejí. Přítomnost stromových alejí může vést ke zvýšení periferního vizuálního toku, což vede ke zvýšení vnímání vlastní rychlosti řidiče, a tudíž ke snížení rychlosti vozidla. Přestože z hlediska vnímání mohou stromové aleje vést ke snížení rychlosti účastníků silničního provozu, jedná se o nebezpečnou pevnou překážku v okolí pozemních komunikací.
Na volbu rychlosti má vliv také geometrie vozovky. Řidiči volí vyšší rychlost zejména na rovných úsecích. Regresní koeficienty udávají negativní vliv – rychlost se změnou geometrie silnice klesá. Účastníci volí při jízdě v zatáčkách rychlost oproti referenční kategorii o cca 4 km/h menší, v křižovatkách pak rychlost vůči referenční kategorii ještě nižší. Rychlost se také zvyšuje s rostoucí šířkou silnice.
.« Test Volkswagen T-Cross 1.0 TSI ALPINA B3 TOURING má výkon 462 koní »
