Test ojetiny Toyota Corolla. Nejprodávanější vůz planety je sázkou na jistotu
Toyota Corolla se pyšní několika tituly. Tím nejznámějším je fakt, že žádné jiné auto na svém kontě nemá tolik vyrobených kusů, celkem jich totiž vzniklo přes 40 milionů. My v dnešním testu máme již jedenáctou generaci této legendy. Pod kapotou této zánovní ojetiny, zapůjčené od společnosti Mototechna, se překvapivě i v dnešní době přeplňování objevuje atmosférický motor 1.6 Valvematic a spousta vychytávek.
Předposlední generace Corolly se nabízela pouze ve variantě sedan a designéři se snažili udělat karoserii co nejvíce futuristickou. Hlavní roli hrají oblé křivky a baculaté tvary. Malá mřížka chladiče hladce navazuje na úzké světlomety, které se elegantně táhnou ještě dlouho po boku auta. Na zádi žádnou zvláštnost nenajdeme, ale velmi výrazný je příplatkový paket Chrom, který přidává chromovanou masku, lišty a kliky. Naopak ”japonská” kola se mi k autu příliš nehodí, podobná momentálně dělá i Subaru a Lexus a není to můj šálek kávy. Celkově Corolla budí dojem seriózního sedanu, který si na nic nepotřebuje hrát.
Oproti starším generacím udělala Toyota největší krok uvnitř. Zlepšilo se zpracování i kvalita materiálů, které konečně působí honosně a ne jako z přetavené pet-láhve. Posez v komfortních sedadlech je příjemně nízký a volant hezky padne do rukou. Mírným zklamáním je přehlednost informačního systému a ergonomie, kterou Toyota na evropské rivaly stále trochu ztrácí. Naopak triumfuje v prostornosti, protože místa je dostatek na předních i zadních sedadlech, kufr má dostačující objem 452 litrů.
Pod kapotou je čtyřválcová šestnácti stovka, která i navzdory absenci turbodmychadla produkuje příjemný výkon 97 kW v 6400 otáčkách a točivý moment 160 při 4400 otáčkách za minutu. Motor je propojený s šestistupňovou manuální převodovkou, která posílá výkon na přední kola. Na stovku tento 1350 kilogramový drobek zrychlí za rovných 10 sekund. Průměrná spotřeba se mi ustálila na 7 litrech, ale s lehkou nohou nebude problém nějakých 6.
Po prvních minutách je trochu nezvyk nemít šneka pod kapotou. Autu se moc nechce z nízkých otáček a působí přidušeně. To se však po pár kilometrech změní a odlišný projev motoru spíše vítám, je to kladná změna oproti dnes zaběhlým standardům. Při klidné jízdě se mi líbí kultivovaný projev, díky kterému si můžete užít hezky plavnou jízdu bez cukání. Naopak při rychlejší jízdě je potřeba pochválit rychlé reakce a dokonce i sílu malého motoru, jediným zklamáním je výkonnostní špička, která zde všeobecně není.
Z hlediska ovladatelnosti si zaslouží pochvalu především přesná kulisa řazení a celkově dobře spárovaná převodovka s motorem a spojkou. Přesné a rychlé je i řízení, které ovšem postrádá sebemenší dávku zpětné vazby.
Podvozek je v dané kategorii až nevídaně pohodlný a poddajný, nebojím se tvrdit, že v kategorii ho z hlediska komfortu žádný nepřekoná. Nechybí mu ani jistota při rychlé jízdě a přilnavost v zatáčkách. Takže tady Toyota odvedla práci na jedničku. Při jízdě na dálnici vítám aerodynamické odhlučnění karoserie, ale hned posléze haním to od kol, se kterým si vývojáři mohli dát trochu víc práce.
Spolehlivost je pak dalším ternem, který tento vůz nabízí. V inzerci ojetin se nejedná o příliš zastoupený vůz, ale také velmi rychle mizí. Není divu, neprůstřelná japonská spolehlivost, poměrně levné náhradní díly a jejich dostupnost jsou silnými argumenty. Jednoduchý motor najezdí stovky tisíc kilometrů bez nutnosti servisního zásahu, což platí i o podvozku.
Celkově na mě Corolla působí dojmem velmi dobrého a výborně sladěného auta. Ano, má pár chyb, ale těch je tak málo, že na ně rychle zapomenete. Její vzhled nemusí sedět každému, ale po týdenním jezdění se vůbec nedivím, že se jedná o nejprodávanější auto na světě. A poměr cena/výbava? Palec nahoru!
Plusy
– Zpracování
– Prostornost
– Příjemné ovládání
– Komfortní podvozek
– Poměr cena /výbava
Minusy
– Hlučnější podvozek
– Složitější ovládání informačního systému
– Pro některé vzhled
« Ženský test Renault Kadjar Mercedes-Benz EQV: Světová premiéra prvního plně elektrického MPV »