Test ojetiny Škoda Superb Combi 2.0 TDI 4×4 DSG. Ideální rodinná volba

Test ojetiny Škoda Superb Combi 2.0 TDI 4×4 DSG. Ideální rodinná volba

Autor: Ondřej Daňa,

24. 6. 2019 • Zábava

Modla českých občanů, po které touží převážná většina mužů středního věku. Tou je Škoda Superb Combi s dvoulitrovým TDI, čtyřkolkou, dvouspojkovou převodovkou a skvělou výbavou. Přesně takový kousek se mi dostal do rukou a byl jsem velmi překvapen, co a v jakých kvalitách toto auto dokáže nabídnout. Hlavně s cenou hluboko pod půl milionu korun.

Ačkoliv druhá generace přišla už v roce 2008, tak vypadá pořád líbivě, elegantně a reprezentativně, což se o konkurenčních Francouzech a vlastně ani tak úplně o Mazdě 6 říct nedá. Zaujmout dokáže především nadčasovými světlomety a decentními tvary karoserie. Strašně moc dělá zvolená barva, v naší stříbrné s živějším nádechem a na 18 palcových kolech vypadá velmi dobře.

Interiér se nese ještě ve starším duchu, takže v něm nenacházíme žádné ostré hrany nebo přímé linky, ale oblejší a zakulacené tvary. Materiály jsou však kvalitní a odolné, sedadla čalouněná perforovanou kůží příjemně komfortní, bohužel ale trochu krátká. Starší informační systém Columbus má oproti novějšímu sice pomalejší reakce, ale stále je příjemným prvkem výbavy doplněným o dobře hrající příplatkový audiosystém. Na zadních sedadlech je klasicky místa na rozdávání a ve své, ani vyšší střední třídě nemá obdoby, vyhřívaná zadní sedadla jsou pak rozežraností. Ergonomie celého interiéru je skvělá, a díky béžové kůži v doprovodu panoramatické střechy je celý vnitřek radostně prosvětlený. Všudypřítomnou pohodu kazí jen ošklivý čtyřramenný volant černé barvy. Zavazadlový prostor je gigantický a někdy je problém natáhnout se na jeho konec, aniž byste se neušpinili o nárazník. Mínusem je vyšší nakládací hrana, plusem elektronické otvírání.

Posed je poněkud vyšší, ale na oplátku nabídne solidní výhled ven. Po nastartování se ozve chrochtající tón známý ze všech TDI, ten se ale po zahřátí usadí na dobře odhlučněném volnoběhu. Podvozek zůstává klidný i ve městech, a to na jakkoli velké nerovnosti, rázy do karoserie dokáží vyslat jen hluboké kanály a díry v silnici, které páni silničáři ještě nezaregistrovali. Rejd je na velikost auta nadprůměrný a v zacpaném centru Brna jsem nenašel nic, na co bych si mohl stěžovat, teda až na občasné cuknutí převodovky při podřazování a pár idiotů, kteří se neumí řadit do zipu a zapříčiňují nesmyslné kolony. Jo a ještě jedna chyba a pravděpodobně největší mínus celého auta… Tím je brzdový pedál, je absolutně bez citu a na prvních pěti semaforech jsem brzdil prudce jako při první jízdě v autoškole. Jeho dávkování je obtížné a chod stejně tuhý, vlastně měkký, a to jak v nejvyšší, tak i plně sešlápnuté poloze.

Palec nahoru dostává za odhlučnění a komfort na dálnici i navzdory našim velkým 18 palcovým kolům. Ostré hrany betonových panelů příjemně odtlumí a hezky se přes ně zhoupne. Odhlučnění zaostává až v rychlostech nad 160 km/h. Co se mi ale líbí nejvíc, je spotřeba. Průměrně se na dálnici pohybuje kolem 6 litrů, ale kouzlo je v tom, že když letíte třeba i hluboko přes 160 km/h, nestoupne přes 8.5 litru. Dlouhodobě není problém jezdit za 6.5 litru. No a děti díky abnormální vzdušnosti a prostornosti na zadních sedadlech už nebudou brečet, když budou muset sedět deset hodin v autě při cestě do Chorvatska.

Problém přichází až na okreskách, klidná jízda je plavná a ničím nerušená, ale při ostřejší se projevuje měkké naladění podvozku a vyšší hmotnost. V zatáčkách se naklání a nedotáčivost mu taky není cizí. Pohon všech čtyř kol se připojuje bez cuknutí a u takto velkého auta na mokré silnici nebo sněhu není vůbec na škodu. Nějaká polní cesta není překážkou, jen pozor na světlou výšku a velká kola.

Škoda Superb druhé generace jen potvrzuje, proč je tak oblíbeným rodinným autem a jeho ceny se pořád drží na vyšších částkách. Jízda s ním je příjemná a pro obyčejného člověka, který potřebuje dojet z budu A do bodu B a nevadí mu nekomunikativní řízení, je asi tou nejlepší možnou volbou. Ten náš můžu jen doporučit, je bez chybičky, a ta výbava!

Na co si dát pozor

U všech motorů TSI si dejte pozor na chrastící rozvody, které u podtáčení nebo naopak při trápení motoru odcházejí už po 100 000 km – týká se hlavně 1.4 TSI. U olejů long-life, které mnohdy majitelé nechávali i 30 000 km pak hrozí nepříjemnosti jako je třeba prasklý píst. 1.8 TSI má hladší chod a méně trpí většina součástí díky vyvažovací hřídeli, 2.0 TSI má vyvažovací hřídele dvě (protiběžné) a je na tom ještě o něco líp. Jedna-osmička však mívala problémy s napínací kladkou, která se může utrhnout a potkaný motor je na světě – týká se hodně ojetých a méně udržovaných aut. Dvoulitr trápily chrastící rozvody při jeho přílišném honění a později i vyšší spotřeba oleje. Pokud se chcete vyhnout problémům u TSI, jednou za 100 000 km (nejpozději 150 000 km) udělejte rozvody, vlezete se do 10 000 Kč.

Trefou do černého je 3.6 V6, se kterým sice budete jezdit za 9-10 l/100 km, ale pokud koupíte auto, o které bylo postaráno a nebylo trápeno rozjezdy pod plným plynem, kdy odcházela spojka (Haldex) na připojovatelné zadní nápravě a dobře to nedělalo ani převodovce DSG, budete nadšeni. Jen pozor na zpátečku, u hodně kusů nejde zařadit, pokud zrovna stojíte čumákem z kopce.

Dvoulitry TDI 103 kW byly poměrně bezproblémové, stačí si dát pozor na stav turbodmychadla a horší vstřiky. 125 kW na začátku výroby (2008-2010) trpělo praskáním hlavy válců, ale to už by mělo být minulostí. Čím mladší auto koupíte, tím líp uděláte.

Největším průse*em je sedmistupňová převodovka DSG se suchou spojkou. Popojíždění ve městech a v kolonách ji zabíjí a za 100 000 kilometrů se s ní můžete rozloučit a udělat pápá zhruba padesáti tisícikorunám. Tato převodovka se nacházela v 1.4 a 1.8 TSI – berte manuál! Šestistupňové DSG je pak s pravidelnou výměnou oleje jednou za 60 000 km nesmrtelné.

Podvozek byl velký držák. Vychozený podvozek, kterému předchozí majitel dával co proto a nestaral se poznáte tak, že auto lehce plave po silnici, hůř reaguje na změny směru a sem tam se od podvozku ozve nějaká ta rána.

Doporučujeme

Zachovalou 3.6 V6 můžu doporučit ze všech nejvíc. Jedinou nevýhodou je vyšší spotřeba, ale v porovnání s mnohem nižší pořizovací cenou oproti TDI je to nepodstatné – lidé mají strach z vyšší spotřeby a raději kupují dražší a později nákladnější TDI. Pokud se k ní předešlý majitel choval slušně, máte nesmrtelné auto se skvělým atmosférickým šestiválcem.

2.0 TDI 103 kW PD/CR – Dostačující výkon, božská spotřeba a při dobrém zacházení slušná spolehlivost.

2.0 TDI 125 kW CR – Udržované kousky by zlobit neměly