Test ojetiny Land Rover Discovery 4 TDV6 S. Schopný stroj s pošramocenou pověstí
Land Rover Discovery se sice řadí mezi SUV, ale je to jedno z mála aut svého druhu, které nabídne i nadprůměrné terénní schopnosti. Starší modely bohužel trápila slabší spolehlivost, která je v lidech stále zafixovaná. Zjistit, jak se věci mají, jsem se rozhodl s ojetinou čtvrté generace tohoto evergreenu – Discovery 4 TDV6 S od AAA Auto s nájezdem 122.000 kilometrů vyrobený v roce 2013.
První věcí, kterou Discovery dokáže zaujmout je jeho majestátní stavba. Tváří v tvář působí daleko větší než skutečně je, což jen podtrhuje jeho nezaměnitelnost s konkurencí a zároveň vás nebudou reálné rozměry nijak omezovat při cestě útlými uličkami historických čtvrtí ani podzemními garážemi moderní aglomerace. Zmíněná majestátnost však souvisí i s přepracovaným designem, kterým se Discovery přiblížil svým dražším sourozencům honosícím se jménem Range Rover. Zároveň s tím si však ponechal pro sebe typické prvky v podobě zvýšené střechy od slouků B směrem dozadu, skel nákladového prostoru kontrastně vedoucích přes střešní hranu a v neposlední řadě také dvoudílných pátých dveří. Jistě se najdou tací, kterým takový design nebude po chuti, ovšem četnost těchto vozů na českých silnicích rozhodně svědčí o tom, že tito jedinci budou v menšině.
Stavba vozu předurčuje samozřejmě i uspořádání interiéru, který z utilitárních hran čerpá maximum. Cestující na předních sedadlech budou prostorem opravdu hýčkáni, aniž by tím byla omezena osádka druhé řady. Záměrně používám označení druhá řada, neboť Disovery poskytuje za příplatek i třetí řadu sedadel, která se umí prakticky uschovat do podlahy nákladového prostoru. A zde se dostáváme k další devize tohoto obra. Nákladu odvezete skutečně nevídaně a rodinná dovolená bude pro Discovery doslova maličkost. Prostor může samozřejmě opticky klamat, proto mi nezbylo než si praktičnost vyzkoušet na vlastní kůži. Tentokrát jsem zvolil cestu k velkoprodejci nábytku a na nákupu jsem nijak nešeřil. Výsledek byl skutečně překvapující, protože poté, co jsem po souboji s dvoudílnými dveřmi úhledně poskládal do pravoúhlého prostoru veškerý nábytek pro kuchyňský kout, stále jsem se mohl vydat na zmiňovanou rodinnou dovolenou.
Cestování však nezpříjemňuje pouze štědrý prostor. Interiér se od první generace změnil doslova k nepoznání. Kvalitní materiály v kombinaci s bezchybným zpracováním jsou jednoznačně cesta správným směrem. Ačkoli zůstává Discovery v podvědomí spíše jako potomek dělnické třídy, po usednutí dovnitř opravdu ztratíte poslední z těchto předsudků a budete se cítit spíše jako britský lord. Obával jsem se, aby luxusní interiér nevznikl na úkor ergonomie a i v tomto ohledu mě Discovery ujistilo, že Land Rover nedělá nic jen napůl. Na středovém panelu ani volantu vás nepřekvapí záplava tlačítek, která by znesnadňovala práci s elektronickými systémy. Zkrátka je vše tam, kde má být a ovládání je zcela intuitivní. Jen multimediální-navigační systém skrytý za dotykovým displayem by si zasloužil rychlejší reakce. Ovšem jeho kvalitní grafické zpracování je sto splnit veškerá očekávání i ve vozech vyšších tříd.
Jako vůz o třídu vyšší se Discovery dokáže chovat i na silnici, kde nelze než pochválit sladění výkonného vznětového šestiválce disponujícího sekvenčním přeplňováním s hladce řadící osmistupňovou automatickou převodovkou. Díky této kombinaci nebudete přes všechny dynamické handicapy této kategorie vozů rozhodně brzdou provozu. Ba naopak, rychlost je zde natolik relativní, že jsem měl problémy udržet se v rámci rychlostních limitů i při klidné jízdě. S realitou mě však rychle seznámily brzdy, které přes veškerý svůj výkon najdou svůj limit po několikátém dálničním zpomalení.
Není se však čeho obávat, protože tuto vlastnost odhalila až soustavná jízda blížící se maximální rychlosti vozidla 180km/h a pokud vezmete v úvahu hmotnost vozidla, která bohatě přesahuje hranici dvou tun, jedná se ve výsledku o další pochvalu. Ať při vysokých rychlostech nebo křižování městem vás nebude obtěžovat přehnaně citlivé řízení, protože Discovery po svém ryze off-roadové sourozenci zdědil vůli okolo středové polohy. Jednoduše zvolíte směr a ani sebevětší výmol jej nedokáže změnit, což je zároveň i zásluha propracovaného vzduchového odpružení, které řidiči skutečně nedá znát skutečný charakter silnic a většinu z nich promění v měkounký koberec.
Všechny tyto vlastnosti, které dokázaly změnit silniční jízdu v hladký let nepřipraví neradostné překvapení ani mimo asfalt. Vzduchový podvozek dokáže nejen odfiltrovat nerovnosti silnic, ale stejné dovednosti předvede na požádání na polní cestě, louce a vlastně kdekoli, kam vás dobrodružství zanese a pokud vám nebude stačit světlá výška, není nic snazšího než si podvozek trochu „přifouknout“, s čímž ovšem přijde ruku v ruce i tužší charakteristika a právě zde se začínáme blížit k Defenderu.
Na rozdíl od něj se Discovery vydává zdolat terénní nástrahy cestou chytré elektroniky, tedy proslulým systémem Terrain Response, který nabízí režim ovlivňující celkové chování vozu pro každý představitelný povrch, ať již jde o kluzké zimní cesty nebo písečné duny, Discovery je vždy připraven. Sebelepší elektronika by však nebyla k ničemu bez poctivého mechanického základu, kterým je stálý pohon 4×4 s mezinápravovým diferenciálem vybaveným uzávěrkou (na přání i zadní) ve spojení s redukční převodovkou. Změna terénních režimů, světlé výšky nebo převodu probíhá naprosto hladce po stisku příslušného tlačítka a v této nezdolné kombinaci vám předvede skutečně nevídané věci. Právě tady jsou si Defender a Discovery velmi blízcí, přes veškeré rozdíly v charakteru. Oba vás dostanou až na kraj světa a každý přitom půjde svou vlastní cestou.
Na co dát pozor?
Kamenem úrazu Land Roverů z této doby je poruchová elektronika. Podívejte se ale preventivně do historie auta a pokud v poslední dvou třech letech měnilo často majitele, pravděpodobně se jedná o problémový kus. Vedle palubní elektroniky, bez které se dá ještě občas žít, zlobí elektronická parkovací brzda (občas se přepíná do nouzového režimu), senzory v automatické převodovce, senzor otevřené kapoty a také systém vzduchového podvozku. Buď selže kompresor, což se dá ještě vyřešit, nebo některý z měchů, což už se pochopitelně řeší hůře. Většinou se problém odhalí, pokud auto odstavíte na několik dní a ono samo klesne k zemi. Konstrukce podvozku je sice robustní a snese i velmi těžký terén, nicméně na rozbitých silnicích se poměrně rychle vytvoří v uložení ramen vůle a pak slyšíte nepříjemné klepání.
Motor TDV6 je znám svými problémy s rozvody, olejovým čerpadlem, EGR ventilem a vstřikováním. Nicméně například olejové čerpadlo není u motoru zrovna šťastně řešené a je nespolehlivé. Navíc originální kladky a napínáky rozvodů nejsou moc trvanlivé, takže hledejte nějaký kvalitní druhovýrobní díl přímo na Land Rover od specialisty. Vadný EGR ventil a vstřikování zase poznáte především podle zhoršené dynamiky, vyšší kouřivosti a citelného nárůstu spotřeby paliva. Na provozu Land Roveru Discovery se ušetřit nedá, ale pokud investujete, nemusí se nic zásadního rozbít.
« Dálnici D1 čeká rekordní množství uzavírek. Připravte si velkou dávku trpělivosti Test Škoda Superb 3,6 V6 4×4. Policejní stíhačka jako český sen »
