Ženský test Hyundai H1 Tour. Zajímavá alternativa pro velké rodiny
Tentokrát jsem si vyzkoušela týden s dodávkou H1 Tour a bylo to velice zajímavé. Když jsem vystoupila na čerpací stanici z osmimístného a pětimetrového hranatého vozu, setkala jsem se s udivujícími pohledy. Asi si mne mnozí představovali spíše jako řidičku Smarta. Hrdě jsem se vždy posadila zpět a odjela dál svou cestou. Ne tak často hodnotím vzhled vozů typu dodávky, ale pokud bych měla, tak model H1 mi přijde, co se týká karoserie, báječně sehraný a je radost jej pozorovat.
Pokud se dívám na interiér jako celistvou záležitost, napadá mě jedno slovo – užitkový. Když se ale soustředím na detaily, zjistím, že je to trochu víc, než jen obyčejná dodávka. Nejsou zde sedadla potažená látkou, nýbrž kůží, navíc vyhřívaná i s možností využití odvětrávání. Volant je s multifunkčním ovládáním, jehož součástí je taktéž vyhřívání. Kokpitu vévodí velký dotykový systém s moderní grafikou a veškerou konektivitou. Použití navigace je bezproblémové – vždy a včas navede správný směr cesty. Veškeré úkony jsou intuitivní a předvídatelné. Trochu mě znervózňoval až příliš elektronický hlas, který byl součástí přístroje. Tak trochu mi připomínal hlas, který je slyšet na Googlu, při čtení textu v překladači. Celou podlahu vozu pokrývá kobereček v béžové barvě (mimo kufr), který tak barevně ladí k sedadlům i palubní desce.
Tyto prvky dělají z vozu, který má sloužit hlavně na převoz objemného nákladu nebo vyššího počtu lidí z bodu A do bodu B, takovou zajímavější možnost cestování, ať už pracovně, či po stránce dovolenkování. Dojem trochu kazí “zubatá” dráha voliče automatické převodovky. Jinak hezké místo s velmi kvalitním zpracováním.
Pro mě je bohužel největším neúspěchem obrovská propast mezi předními sedadly. Čekala bych zde loketní opěrku s velkým odkládacím prostorem, ale je zde jen díra. No nic, alespoň si tam můžu odložit kabelku. Jistě to může být výhodné, pokud se člověku hodí každý centimetr v interiéru, aby tam uložil nějaký náklad, ale zrovna tady mohl být prostor pro něco užitečnějšího. Odkládací prostory v bočních dveřích nejsou kvalitní náhradou. Jsou sice dva, ale jeden je tak nízko, že i Saxana by měla problém.
Dnešní svět ovládá pohodlnost, a tak se zaměřím na otevírání bočních dveří, které se otevírají podélně. Člověk musí přidat trochu té mamutí síly, aby dveře odtáhnul. Například u Seatu Alhambra jsem se setkala s automatizovaným otevřením. Stačilo kliku dveří jen polechtat a dveře se otevřely samy. Pokud mám v plánu vozit hromadu dětí, je jasné, že jim budu muset otevřít jako silná ocelová matka sama. Pokud je auto využito spíše k práci, předpokládá se, že ho budou řídit silní muži.
Na to, že se jedná o pětimetrový vůz, ovládání je bezproblémové. Je jasné, že ze začátku jsem k vozidlu měla velký respekt a všude jsem si najížděla velice opatrně, ale to se brzy srovnalo. Máme tu totiž vozidlo o délce 5,2 metrů s poloměrem otáčení 5,61 metrů, což není vůbec špatné. Nicméně, pokud chcete dosáhnout maximálního natočení kol, musíte hodně otáčet volantem, než se dostanete do zdárného cíle. H1 má maximální rychlost 180 km/h, na kterou lze dosáhnout skoro bez povšimnutí oka.
Pokud řídím takto velké a dlouhé auto, je pro mě při couvání důležité, abych se neopřela o cokoliv, co mi stojí v cestě. S H1 se nemusím obávat, má totiž zabudovanou i zadní kameru, která krásně promítne prostor za vozidlem. Na obrazovce se zobrazí barevné linie, které znázorňují vzdálenost od dané překážky. Též se při velkém přiblížení ozve známé pípání.
Vznětový motor 2.5 CRDi dodává nejvyšší výkon 100 kW (136 k) při 3 600 ot./min. a maximální točivý moment 343 Nm při 1 500 až 2 500 ot./min. Čísla to nejsou špatná a na užitkový vůz jsou příznivá. Kladné hodnocení ode mě dostává přítomnost konvenčního tempomatu. Bohužel se nejedná o adaptivní, což by mě potěšilo ještě o 50% více. Pokud se na to podívám z hlediska cestování, je výhodné mít na dlouhých cestách asistenta, který vám v případě potřeby dobrzdí, pokud někdo před vámi začne náhle zastavovat. Automatická převodovka má pět převodových stupňů a řadí plynule. Zrychlení z 0-100 km/h nastane za 14,4 sekund, což se dá považovat při váze vozu 2 380kg i s řidičem za uspokojivé.
Moc ráda bych si někdy sedla do prostorného auta, naplnila ho spoustou potřebných i nepotřebných věcí a vyrazila na dlouhou cestu po cizích zemích. Přiznávám zcela bez nátlaku, že H1 Tour by byla jistě jedna z možností, ve které bych se vydala za západem i východem slunce s velikou radostí.
« Autodrom Most 2019: Jacques Villeneuve, Fabian Vettel a nový asfalt Řídili jsme závodní Octavii Cup. Její rychlost je zdrcující »
