Test ojetiny Cadillac CTS 3.6 V6 4×4. Exotická volba, která nezklame
Cadillacu fandím! Pustit se na starém kontinentu plném zhýčkaných uživatelů domácí produkce do souboje se zavedenými evropskými značkami chce pořádnou porci odvahy říznuté hromadou sebedůvěry a špetkou bláznovství. Přesvědčit totiž člověka zamilovaného do Audi nebo BMW, aby začal uvažovat o něčem tak exotickém, jako je Cadillac CTS, se zdá téměř nemožné. Je docela fuk, zda Cadillac do Evropy a na další kontinenty expandovat chce nebo musí, víc záleží na tom, co může Evropanovi nabídnout, s kým chce bojovat a jakým způsobem evropskému řidiči sdělí, že si má koupit americké auto.
Cadillac s ohrnováním evropského nosánku počítal, a část vývoje a hlavně testovacích procedur přesunul do Evropy. Na výsledku je to hodně patrné. Teď nehovořím o designu, který zůstal vysloveně americký, svalnatý. Karoserii dominují ostré hrany a rozlehlé plochy, ze všech úhlů působí CTS robustně, masivně, nebojím se použít slovo velkolepě.
Když Audi propojilo horní a spodní část masky a vytvořilo single-frame, byla to velká událost. Proti tomu, co předvedl Cadillac s novým CTS, je ale nějaký single-frame hračka pro děti. CTS nemá masku, ale tlamu, kterou mu může závidět nejen Audi. Je jasné, a to se ukázalo i v průběhu testu, že ne každý najde v designovém přístup Cadillacu zalíbení.
Někdo v něm vidí obludu, někdo krásné auto a někdo prostředek, jehož pomocí se dokonale odliší od okolí. Na tuhle poslední skupinu právě Cadillac vsadil. Přesvědčit Helmuta i českého Frantu, aby místo Audi A6 investoval do Cadillacu CTS, bude hodně těžké, ale takový Robert, který rád zkouší nové věci a navíc se chce odlišit od ostatních, bude „píáristům“ Cadillacu naslouchat.
I já jsem naslouchal a objevil velký pokrok. Exteriér nechme exteriérem, jen bych rád připomněl, že CTS má rozměry na úrovni vyšší střední třídy (délka – 4860 mm, výška – 1464 mm, šířka -1842 mm), ale v USA najdete většinou srovnání s BMW 3 nebo Audi A4, a vrhněme se na interiér. Tradiční slabina amerických vozů už není slabinou, alespoň ne v případě Cadillacu CTS.
Žádá si evropský zákazník měkčené a dobře slícované plasty? Dostane je. Žádá si evropský klient dobré slícování, kvalitní kůži a látky? Dostane je. Žádá si Evropan precizně vytvarované a neotřepené ovladače s rovnoměrným potiskem a podsvícením? I ty dostane. Je Evropan natolik rozmazlený, že se neobejde bez luxusních dekorů? No tak to už je na Cadillac moc. Podklad středové konzoly v imitaci hliníku luxusní rozhodně není. Ale jinak byste chyby hledali dlouho.
Interiér CTS si skutečně nezadá s evropskou elitou střední třídy. Na špičku vyšší střední trochu ztrácí, ale i tady není žádný outsider. K příjemným materiálům a dobrému zpracování navíc CTS přidává docela sympatické uživatelské rozhraní s velkou barevnou obrazovkou, kterou můžete podle potřeby zcela vysunout nebo ji nechat z větší části zasunutou a využívat jako decentní informační displej. Za nijak zvlášť výrazný, ale naprosto zbytečný přešlap považuji použití laciných ovladačů elektrických oken á la Chevrolet Aveo, no a abych vzal tu kritiku jedním vrzem, přidám zbytečný krátký sedák předních sedaček řidiče i spolujezdce. Sedák končí ve dvou třetinách stehen, takže za a) stehna dostatečně nedrží v zatáčkách a za b) mírně snižuje komfort sezení. Místa mají vpředu řidič a spolujezdec dost, cestující vzadu tak akorát.
Když jsem poprvé slyšel parametry zážehového šestiválce prohlášeného za vrcholnou motorizaci nového CTS, bylo to u oběda, v části, kdy se podává dezert, málem jsem spolkl lžičku. Maximální výkon 229 kW / 6200 ot./min. (to je 311 koní) a točivý moment 374 / 5200 ot./min. jsou hodnoty, o kterým se zdá nejednomu majiteli sportovního sedanu a slibují v dané kategorii adrenalinovou jízdu.
Cadillac CTS váží 1798 kg, točivý moment se u testovaného modelu přenášel na všechna čtyři kola, a to skrze šestistupňovou automatickou převodovku. Výsledek? Rychlá, snad i částečně sportovní, ale nijak omračující jízda. Motor se může pochlubit slušným zátahem od nejnižších otáček, velmi silnou střední polohou, avšak nijak zvlášť zajímavou špičkou. To nejlepší si odbudete uprostřed otáčkového spektra a na vrchol vystoupáte ze zvyku nebo zvědavosti.
V nízkých a středních otáčkách, neboli nízkých polohách, se cítí šestiválec mnohem lépe, možná i proto, že není skrze tlumící materiály téměř slyšet. A je to tak lepší. Ostře sledované hodnoty spotřeby evropskému klientovi zvyklému na někdy až zázračné výsledky šestiválců BMW neudělají ani velkou radost, ani mu nevyrazí dech. Kombinovaná spotřeba se v mém případě pohybovala většinou mezi 12 a 13 litry. Ve městě vyskočila nad 16 litrů, mimo město klesla na 8 litrů. Na dálnici si Cadillac CTS řekne o průměrně 12 litrů benzínu.
Cadillac CTS velmi dobře tlumí nerovnosti, i když od podběhů tu a tam zaslechnete zvláštní tlumenou ránu. Cadillac CTS docela dobře sedí v zatáčkách a velmi dobře si vede ve vysokých rychlostech. Auto se přijatelně naklání, dokonce i dobře brzdí a brzdy vás překvapivě neopustí ani po několikerém brzdění z vysokých rychlostí. CTS má typické chování komfortní limuzíny, ve které vyděláte na svých obchodních cestách napříč Evropou hromadu peněz.
Pár pokusů o řízené smyky v Cadillacu CTS (ano vím, testoval jsem verzi s pohonem všech kol, a vím, jak se chová například quattro nebo xdrive) a začnete možná koktat. Nijak zvlášť dobrý dojem jsem si neodnesl z šestistupňové automatické převodovky. Po většinu času řadí rychle a samozřejmě hladce, ale jsou chvíle, kdy vybírá vhodný převodový stupeň na třikrát, nemluvě o pomalejších reakcích na kickdown a občas nesmyslnému řazení o stupeň nahoru a teprve následně o dva stupně dolů.
Stav konkretního vozu mě potěšil – i po šesti letech na silnici si Cadillac nenese žádné poškození, oděrky něbo jiné nesrovnalosti. To samé ostatně platí i pro velmi zachovalý interiér a mechanické části vozidla. Motor běžel naprosto sametově, prostý jakýchkoli vibrací a záškubů. Podvozek nevydával žádné pazvuky a auto jelo dokonale rovně a plavně.
Cadillac CTS je velmi dobré, komfortně orientované auto, a abych mu nekřivdil, s lehkým sportovním nádechem. Na sportovní radovánky bych radil koupit jiné auto, ale coby luxusní limuzína s naprosto originálním vzhledem, je CTS dokonalé.
« Tento obyčejně-neobyčejný Superb vás ochrání i před chemickým útokem Toto jsou nejlevnější auta na našem trhu. Potěší navíc nízkými provozními náklady »
