Test Opel Astra 1.6 Turbo OPC Line. Sportovně vypadá, rychle jezdí, ale?
Kdyby mi někdo před týdnem tvrdil, že jeho kompaktní hatchback s výkonem 200 koní a hmotností jen lehce nad 1250 kilo není sportovní, věřil bych těžko. Testovaná Astra ale přesně taková je. Pozbývá špetky sportovnosti, a přesto s ní může zábava. Čím to?
Aktuální generace Astry není na trhu žádným nováčkem. V prodeji se pohybuje tři roky a za tu dobu si ji oblíbili jak soukromníci, tak větší firmy, které ji zařadily do svých fleetů. Aster tak u nás jezdí opravdu dost, testovaná verze je ale přesto dost unikátní. S nejsilnějším motorem a líbivým paketem OPC Line se těchto aut prodalo jenom pár, takže tu vlastně máme takového Astřího jednorožce.
Sexy zadeček
Od běžného provedení se testované auto liší předním i zadním nárazníkem, bočními prahy a také absencí předních mlhovek, které v kombinaci se světlomety LED Matrix popravdě nejsou moc potřeba. Dva výfuky na zádi zase prozrazují přítomnost jednoho ze silnějších motorů (dostanete je totiž pouze s dieselovým biturbem, nebo s nejsilnějším motorem, který je dnes v testu).
Astře to upřímně hodně sluší a zejména zadní partie jsou vyloženě sexy. Líbí se mi i kombinace 17palcových černých kol a bílého laku, která z módy hnedtak nevyjde.
Uvnitř je to klasická Astra s přehledným interiérem, příplatkovými sedadly AGR, která patří jednoznačně k nejlepším ve třídě, a vším, co potřebujete ke spokojenému žití. Od vyhřívaného volantu a vyhřívaných sedadel, přes couvací kameru, připojení na internet, asistent parkování, až po kvalitně hrající audiosoustavu, která mimochodem není za příplatek.
Intimní atmosféra
Nová Astra není drahé auto, je ale tím typem vozu, do kterého když si sednete, přivítá vás intimní a příjemnou atmosférou (i díky černé stropnici testovaného provedení a nízko umístěným sedadlům), takže vám zde strávený čas vůbec nevadí. To moc konkurentů v nižší střední třídě neumí.
Uvnitř mi vadí jenom plastová hlavice řadicí páky, na které Opel šetří až příliš okatě, nešikovně umístěné ovládání oken ve dveřích – je moc vzadu, a velikost přihrádky pro mobil na středovém panelu, kam se větší mobil než iPhone 6 nevejde. Jinak bez výhrad.
Motor z OPC. Emoce jako v OPC?
Ale pojďme už jezdit. Dnešní test bude především o jízdě se silnějším motorem, který mělo původně dostat také provedení OPC – samozřejmě v jiném nastavení. No právě – mělo. Asi totiž víte, že v koncernu PSA sportovní Astru zatrhli (i když už vstupovala do poslední fáze testování), a tak musíme brát, co je. Zůstává tak jedna otázka: „Dokáže Astra OPC Line s motorem, který nabízí 200 koní a 280 Nm v téměř celém otáčkovém spektru, suplovat částečný záskok za pravé OPC?“
Rovnou se přiznám, že mě po napsání předchozí věty hryže svědomí, a tak to raději rovnou uvedu na pravou míru. Testovaná Astra je totiž vším, jenom ne sportovním autem. Jakákoliv spojitost s možným provedením OPC se proto týká pouze jejího vzhledu. Jízdního projevu ani omylem.
ESP off. Cože?!
Pokud pojedete normálně, určitě vás nenapadne, že máte pod pravou nohou tolik síly, abyste po okreskách prohnali sportovní Subaru BRZ a na dálnici ho bez problému vypráskali. Nejsilnější Astra zůstala plavná a měkká jako její slabší sestřičky, zrovna tak ale velmi dobře funguje, což díky nízkému těžišti a enormně schopnému podvozku znamená, že můžete jezdit svižně a přitom velmi plynule. Auto hezky zatáčí. V nižších rychlostech je obratné a při vyšší rychlosti naopak cítíte, jak se opírá o zadní kola. To umožňuje perfektně číst jeho chování a s jistotou předvídat, co udělá. A pokud si chcete vysloveně zadovádět, ponechává Opel svému řidiči možnost kompletní deaktivace systému ESP (to neumí ani Golf GTI).
Proti rychlému motoru ale stojí měkčí naladění podvozku, necitlivé řízení a také slabší brzdy, které testovanou Astru předurčují do role svižného převozníka z místa na místo, jenž vlastně postrádá jakékoliv emoce. Rychlosti má tohle auto opravdu hodně a jet s ním rychle vás díky skvělému posedu za volantem a schopnému podvozku baví. I když se na výjezdech ze zatáček občas setkáte se slabší trakcí na přední nápravě. Člověka ale na tom všem baví spíš skutečnost, že do místa určení přijede brzo a nikoliv ta samotná jízda, nebo snad řízení.
Bezcharakterní charakter
Skoro by se dalo říct, že testovaná Astra vlastně nemá žádný charakter. Je rychlá, ale nic víc. Jenomže právě v tom tkví její kouzlo. Ukažte mi jiný hatchback s nízkou hmotností a takovou silou, který jezdí úplně normálně jako všechna civilní auta dané třídy. Rychlý pohled mezi konkurenci prozradí, že modely s výkonem startujícím číslicí 2 se jmenují buď GT, RS, GTI, anebo jsou z prémiových řad, kde se rozhodně nebudeme bavit o penězích okolo půl milionu Kč za nové auto.
Rychlejší Astra navíc umí bez problému jezdit za 7 litrů benzínu na 100 kilometrů, a i když není zrovna bez chyb, skvěle vyplňuje mezeru na trhu, která vlivem přemíry sportovně laděných modelů vznikla.
Je to hothach? Rozhodně ne. Představte si spíš sedan vyšší střední třídy s nejsilnějším, třeba osmiválcovým motorem. Pak to auto zmenšete na velikost Astry, uberte něco málo z rychlosti, odmyslete si půlku motoru a máte výsledný charakter. Charakter, který se v nižší střední třídě téměř nevyskytuje, a když ho člověk najde, musí hodně dlouho přemýšlet, jestli se mu vlastně líbí.
Levné koně
Popravdě se ale s touhle Astrou na pracovní schůzku spěchá daleko lépe než s většinou hothatchů, protože jízda zůstane i při vysokém tempu klidná a vyrovnaná. Jako jediné auto do rodiny bych ji nechtěl, protože miluji sportovní svezení a testovaná Astra ho zkrátka nenabídne. Za současného stavu, kdy v garáži schovávám daleko silnější auto, se mi ale jezdění s nejrychlejší novou Astrou moc líbilo. Téměř jsem nemusel polevovat z rychlostního komfortu, jezdil jsem levněji než s dospělým motorem a nebýt toho hluku z podběhů, kde to Opel s odlehčováním nové Astry opravdu přehnal, zůstaly by mi veskrze pouze pozitivní vzpomínky. A to navíc na auto, které v testované specifikaci nestojí ani 560 tisíc Kč. To, myslím, nezní špatně.
Plusy
– neokoukaný design OPC Line
– výkon a spotřeba motoru
– komunikativní podvozek
– komfort jízdy
– přijatelná spotřeba
– posed za volantem
– zajímavá cena
Mínusy
– hluk od kol
– slabší brzdy
– necitlivé řízení
– použité plasty v interiéru
« Srazili jste divokou zvěř? Poradíme jak postupovat Obytný Jeep Wrangler Outpost II od AEV je vším, co potřebujete! »
