Tyto vynálezy navždy změnily automobilový svět. Dnes si bez nich nedokážeme automobil představit
Zamysleli jste se někdy nad tím, jaký génius vymyslel stěrače, zpětná zrcátka nebo třeba bezpečnostní pásy? Každodenně se v autech setkáváme s důležitými vynálezy a vůbec netušíme, kdo a jaký kus práce za nimi stojí. Dokonce panuje několik zažitých mýtů, o kterých je většina z nás přesvědčena. Například, že německé Audi stojí za vynálezem pohonu všech kol a jejich logo to dokonce znázorňuje. Ani jedno však není pravda.
V tomto článku se podíváme na 10 vynálezů, které navždy změnily automobilový svět a dnes si bez nich vlastně automobil ani nedokážeme představit, bereme je totiž jako naprostou samozřejmost.
1. Pohon čtyř kol
Začneme bořením mýtů. Prvním vozem s pohonem všech kol je Spyker z roku 1903. Během první světové války nastal pořádný rozmach systému pohonu všech čtyř kol. Pokud jste si mysleli, že s tím na trh přišla Audi, mýlíte se! Každý z jejích kroužků totiž symbolizuje spojené čtyři značky: Audi, DKW, Horch a Wanderer… V zimě 1903/1904 představila firma na Pařížském autosalonu model Spyker 60 HP, původně navržený pro závod z Paříže do Madridu v létě 1903. Šlo o první vůz osazený šestiválcem a první automobil s jediným Ottovým motorem a trvalým pohonem všech kol na světě vůbec. Spyker 60 HP měl také brzdy na všech čtyřech kolech. Hendrik-Jan Spijker s ním v roce 1906, také díky pohonu na všechna kola, zaznamenal první úspěch v jízdě do z vrchu ve Velké Británii. Motor vozu měl objem 8686 cm³. Automobil je společně s dalšími vozy firmy vystaven v Louwmanově muzeu v Haagu.
2. Turbo
Na počátku 70. let se General Motors rozhodli, že 3,5-litrový V8 Oldsmobile Cutlass není dostatečně rychlý. Ve spolupráci s výrobcem turbokompresorů Garrett vytvořil Oldsmobile v roce 1962 legendární model JETFIRE V8, tedy první automobil s turbodmychadlem. Takže ne, nebylo to Porsche! Turbodmychadlo obecně je druh turbokompresoru s kompresním poměrem do 2. Kompresní poměr je poměr tlaků na výstupu z dmychadla a na vstupu do něj. U pístových spalovacích motorů se výraz turbodmychadlo používá pro agregát, určený pro přeplňování motoru, tedy zvyšování tlaku v pracovním prostoru v průběhu sání. Agregát je složen z radiálního turbokompresoru a plynové radiální turbíny, která kompresor pohání na úkor zbytkové energie výfukových plynů. K velkému rozšíření zařízení došlo jeho použitím u spalovacích motorů pro zvýšení celkového výkonu motoru pomocí zvětšení množství vzduchu a paliva vstupujícího do pracovního prostoru. Hlavní výhodou turbodmychadel je významný nárůst výkonu motoru, spojený s pouze malým zvětšením hmotnosti.
3. Navigace
V roce 1980 se poprvé objevil elektronický kompas v automobilu Toyota Crown. O rok později přišla na trh s komerčním navigačním systémem Honda. No a s dalšími vylepšeními, o 10 let později, se Mazda Eunos Cosmo stala prvním automobilem se zabudovanou GPS navigací. V důsledku rozvoje kosmonautiky a umělých družic se v druhé polovině století začalo používat navigace z oběžné dráhy Země. Globální družicové polohové systémy původně určené pro vojenské účely umožňují pomocí přijímače signálů z družic určení polohy přijímače. Od počátku 21. století, kdy byl v roce 2000 uvolněn americký systém GPS, je možné široké využití těchto systémů v civilním sektoru.
4. Bezpečnostní pásy
První patentovaný bezpečnostní pás navrhl Edward Claghorn v roce 1885 s cílem udržet turisty v taxíku v New Yorku. Využíval se několik desítek let, ale nebyl dostatečně bezpečný. Přelom přišel v roce 1958, kdy si společnost Volvo dala navrhnout nový, bezpečnější prvek. Nils Bohlin přišel s tříbodovým bezpečnostním pásem, jaký se používá dodnes. Bezpečnostní pás je zařízení používané v dopravních prostředcích pro zvýšení bezpečnosti pasažérů a pro snížení následků případné nehody. Pomocí něho je pasažér připoután k sedadlu. Společně s dětskou autosedačkou (resp. „dětským zádržným systémem“) patří mezi zádržné bezpečnostní systémy. Podle zákona 361/2000 Sb. O provozu na pozemních komunikacích je jeho používání až na několik málo výjimek povinné, za porušení této povinnosti hrozí v bodovém systému ztráta 2 bodů. V Česku musí být pásy vybaveny i dálkové autobusy vyrobené po roce 2004 a cestující v těchto autobusech jsou povinni se poutat. Pásy se obvykle rozdělují na typy podle počtu bodů, jimiž je pasažér připoután (spojen s autem), na 2bodové až 7bodové, druhů pásu však existuje podstatně víc, můžeme je dále dělit na samonavíjecí (jiné už dnes v nabídce asi ani nenajdeme), s automatickým napínačem dále snižujícím riziko poranění v případě nehody atd. V autech se běžně používají 3bodové a 2bodové (břišní) pásy.
5. Airbagy
John Hetrick a Linderer – oba přišli s nápadem nafukovacího “polštáře” do auta, ale ani jeden z nich nebyl úspěšný. Na konci 50. let začali Ford a General Motors experimentovat s airbagy. Zjistili, že by to bylo účinné, kdyby senzor mohl detekovat kolizi přesně a spolehlivě. V roce 1967 vytvořil Allen Breed první spolehlivé airbagy se snímači. Byly považovány za první elektromechanický systém airbagů pro automobily na světě. Prodal ho za 5 dolarů. V roce 1971 vyrobila firma Ford zkušební sérii automobilů vybavených airbagy; v roce 1972 se pak na trhu objevil první sériově vyráběný automobil vybavený airbagem – Chevrolet Impala, model 1973. V roce 1974 byly airbagy nabízeny v rozšiřující výbavě několika značek (Buick, Cadillac a Oldsmobile), ale nesetkaly se s velkým tržním úspěchem (továrna byla schopna vyrábět 100 000 kusů ročně, ale za tři roky prodala jen 10 321 vozů vybavených airbagem). V roce 1981 vybavila airbagy firma Mercedes-Benz svůj špičkový model Mercedes-Benz W126 (spolu s dalšími vymoženostmi, např. hydropneumatickým pérováním). V jejich řešení se při nárazu detekovaném senzory předepjaly bezpečnostní pásy a následně se rozvinul airbag, který už tedy nebyl prezentován jako náhrada bezpečnostních pásů, ale jako jejich doplněk, zvyšující bezpečnost cestujících. Ve Volvu 850 z roku 1995 byly jako volitelná výbava poprvé nabízeny boční airbagy; v BMW z roku 1998 byly ve standardní výbavě hlavové airbagy.
6. Alarm
První pokusy o vyvinutí automatického alarmu sahají až do roku 1920. Vylepšená koncepce přišla v 50. letech minulého století, kdy základem alarmu byl snímač pohybu. Chevrolet Corvette měl nainstalovaný alarm už v roce 1972, ale ten nebyl velmi úspěšný. Chrysler Corporation však nabídla o rok později sofistikovanější systém, vybavený čidly umístěnými v různých částech vozidla. Automobilový svět se zase stal o něco lepším. Dnes bereme za samozřejmost i to, že vůz je napojen na GPS a můžeme přesně vidět, kde se pohybuje, pokud jej někdo odcizí. Není nejmenší problém ani auto na dálku vypnout.
7. Parkovací technologie
Slyšeli jste o Raineru Buchmann? Je to německý designér automobilů a zakladatel firmy “bb” na úpravu luxusních aut. Kromě parkovacích senzorů (1970) vymyslel dálkové ovládání centrálního zamykání či multifunkční volant. Dnes už technologie pokročila natolik, že většina vozů jsou kombinovány jak se senzory, tak i kamerovým systémem. Dokáži tak na displeji zobrazit automobil z ptačí perspektivy a vy přesně vidíte, kam couváte. Trefit se mezi čáry už nemůže být jednodušší.
8. Klimatizace
Pokusy o zabudování klimatizace do aut vznikaly už v 30. letech minulého století, byly však příliš velké, neúčinné a navíc drahé. Přelom nastal v roce 1953, kdy vznikl systém Chrysler Airtemp – jednoduché ovládání, recyklace vzduchu a zmenšení celého systému. Prvky principu klimatizace se objevily již ve starověkých civilizacích. Např. bohatí Římané měli své domy jednou zdí spojené s akvaduktem, který je ochlazoval. Za otce principu klimatizace v moderním pojetí je považován britský vědec Michael Faraday, který v roce 1820 zjistil, že stlačený amoniak (NH3) v kapalném stavu dokáže chladit, pokud je postupně vypouštěno. Za skutečného vynálezce klimatizace je považován americký inženýr Willis Carrier, který instaloval 17. července 1902 první klimatizační systém. Tato klimatizace byla instalována v americkém New Yorku v tiskárně Sackett-Wilhelm, která si jej objednala, jelikož měla velké problémy s usycháním barev a mačkáním papíru kvůli vysoké teplotě a vlhkosti vzduchu. Carrierova klimatizace pracovala na principu vzduchu hnaného kolem trubek se studenou vodou. Tím docházelo ke srážení vodních par na těchto trubkách, čímž se ochlazoval okolní prostor.
9. Zpětná zrcátka
V 70. letech byly již tradiční levé zpětná zrcátka – na straně řidiče. Volitelnou výbavou bylo pravé zpětné zrcátko. Seat začal, jako první, využívat i vnitřní – střední zpětné zrcátko. U automobilů se umísťují do předních rohů bočních oken a doprostřed čelního skla. Dříve byla boční zrcátka umisťována na kapotu. Jedná se o jeden z prvků aktivní bezpečnosti vozidla. Problémem klasických zrcátek je takzvaný mrtvý úhel. V něm se může vyskytovat jiné vozidlo a může tak v případě změny pruhu dojít ke kolizi. Jedná se o místo, ve kterém cizí vozidlo zmizí ze zrcátek, ale ještě není vidět z místa řidiče. K eliminování mrtvého úhlu slouží tvarování odrazové plochy zrcátek. V moderních vozidlech jsou zrcátka nahrazována kamerami. Ty jsou menší než zrcátka a vytvářejí tak menší aerodynamický odpor vzduchu. Obraz z kamer je promítán na displeje ve vozidle.
10. Stěrače
První mechanický stěrač čelního skla byl ovládán ručně řidičem nebo pasažéry vozidla. Vynalezla jej Mary Andersenová z New York City a následně patentovala v roce 1903 jako zařízení pro čištění skla. Jakmile bylo zařízení patentově ochráněno, zkusila zainteresovat několik společností do výroby jejího vynálezu. Nikdo však o výrobu tohoto stěrače neměl zájem, a tak skončil nápad ve stolní zásuvce. Automatické stěrače byly vynalezeny roku 1921 a nazvány tzv. „Folberts“ podle jejich zakladatelů, Fredovi a Williamovi Folberthových. Byly poháněny vzduchovým motorem a zařízení bylo propojené hadičkou se sacím potrubím motoru vozidla. Elektrická verze připevněná na horní část čelního skla, byla vytvořena firmou Bosch v roce 1926, ale byla dostupná pouze pro luxusní modely vozidel. Robert Kearns (1928-2005) patentoval periodicky ovládané stěrače v roce 1967. Demonstroval svůj systém společnosti Ford Motor, která jej následně zavedla v roce 1978. Další automobiloví výrobci tento trend následovali.
« Čtyři nejčastější mýty o zabezpečení aut před krádeží Změny v bodovém systému a sankcích. Co je jinak? »
