Test Peugeot 308 GTi. Urvaný ze řetězu
Současná doba nepřeje pouze SUV. Další segment, který zažívá zlatý věk, jsou Hot Hatche. Z rychlých nákupních tašek se dnes stala malá monstra, která za správných podmínek proženou i opravdové supersporty. Disponují špičkovou technologií, která z nich dělá závodní náčiní pro běžné dny. Výjimkou nejsou adaptivní podvozky, dvouspojkové převodovky, aktivní řízení zadních náprav, chytré elektronické diferenciály a spousta dalších vymožeností o kterých si před pár lety mohla nechat znát i elita sportovních vozů. Svůj kus koláče si chce ukousnout také věhlasná parta z divize Peugeot sport. Jejich poslední kreace však působí mezi současnou nabídkou ostatních automobilek jako Hot Hatch postavený Amiši – odmítající veškerou moderní technologii. Do boje vyráží výhradně s manuálem, starým dobrým mechanickým samosvorem a zatraceně dobrým motorem. Znamená to, že 308 GTi patří do propadliště dějin, nebo může tento klasický recept uspět i v dnešní době?
308 GTi prodělala facelift a zatraceně jí to sekne. Pořád se jedná spíš o sleeper, ale provedené změny dávají trochu více vyniknout svalům pod kapotou. Nový je rudě podtržený přední nárazník s vodorovným žebrováním a obřími nádechy k brzdám s integrovanými směrovkami. Přední maska je nyní daleko výraznější a dostala černé lakování. Zbytek auta je již téměř beze změn: stále jsou tu nádherné devatenáctipalcové disky z lehkých slitin, fantastické dvoubarevné lakování a dvojice obřích koncovek zasazených do zadního difuzoru. Oproti první generaci, která nevypadala sportovně ani za mák, je to skvělý krok kupředu. Na fotkách působí auto z některých úhlů trochu jako Otesánek (především šikmo zezadu), ale v reálu vypadá opravdu parádně.
Na začátek odpovím na nejčastější otázku: Ano, na budíky je vidět, proč by to jinak Peugeot vyráběl. Jen to sebou nese jistá úskalí. Volant máte tak trochu v klíně a posaz je o něco vyšší, než by se mi líbilo. Není to žádné drama, jen jsou na trhu auta, která nabízí lepší pozici za volantem. Ale zpět k interiéru. Uvnitř je to klasická 308. Je z něj dobrý výhled, palubka má pěkné kontrastní prošívání a všechny materiály jsou velice kvalitní. Až na jakýsi pupek, který vyrůstá po displejem navigace. Nevím, jak se podařilo do výroby protlačit něco takového.
S krásnou vrchní částí palubní desky tento prvek vůbec neladí. GTi se od běžné 308 se odlišuje v podstatě jen červeným proužkem na volantu, tlačítkem SPORT mezi sedačkami a sportovními sedadly. Právě sedadla jsou to nejlepší na celém interiéru. Mají nádherný design a skvěle se v nich sedí. Tělo drží na místě i při nejostřejším tempu a stále jsou dostatečně komfortní pro běžné cestování. Zadní sedadla jsou relativně běžná, ale je na nich překvapivě málo místa. Jen se nějak nedokážu přesvědčit k tomu, aby mě to začalo trápit, protože z poza volantu by mě nikdo nedostal ani násilím, tak ať je vzadu klidně dřevěná lavice, nebo ochranná klec. Stejně by se k charakteru auta hodila nejvíce.
Důvod je prostý. 308GTi totiž není žádná polovičatá krabička s pár sportovními prvky. Holky a kluci z Peugeot Sport nejsou žádná ořezávátka. Ani motor není jen nějaká prvoplánová nafoukaná sekačka, která se po pár ostrých kolech rozletí. Máme tu co dočinění s téměř závodní úpravou. Stěny válců byly zesíleny, písty i ojnice jsou kované a dodává je firma Mahle Racing, která dodává součástky také pro vozy Formule 1. Třešnička na dortu tvrdící muziku je dvoukomorové turbo. Není tedy divu, že se z motoru o objemu pouze 1,6 litru podařilo dostat 200 kW a 330 Nm, které jsou dostupné ve spektru 1900-5500 otáček za minutu. Litrový výkon motoru je fantastických 168 koní, víc nabídne už jen Mercedes Benz A45 AMG. Nezůstalo pouze u motoru. Zesílen byl i šestistupňový manuál, tužší jsou pružiny i tlumiče (které navíc dostaly hydraulické dorazy) zavěšení kol bylo komplet přepracováno a mezi předními koly se zabydlel mechanický samosvorný diferenciál Torsen. Aby byl výčet úprav konečný, musím zmínit ještě brzdy. Ty přední mají průměr 380 mm a zakusují se do nich čtyř pístkové třmeny, na zadní nápravě jsou kotouče o průměru 268 mm. Takhle nějak si představuji špičkovou úpravu.
Peugeot 308GTi nenabízí žádné možnosti individualizace nastavení. Nenajdete změnu tvrdosti odpružení, ani režimy motoru. Jediné tlačítko ovlivňující charakter je tlačítko SPORT, které pouze zostří odezvu na plynový pedál, zbarví budíky do ruda (takže nemáte tušení, kde začíná červené pole) a pustí vám falešný zvuk do reproduktorů – můžete jej tedy s klidným svědomím ignorovat. GTi je Hot Hatch ze staré školy. Inženýři ze sebe vydali to nejlepší, aby ho nastavili co nejvíc k dokonalosti a zbytek už je na řidiči, který je ta nejdůležitější část celku. Pokud jste typ řidiče, který preferuje pozici za volantem „na kreténa“ (tj. levá ruka ležérně na vršku volantu, sedačka složená jak u zubaře a pravačka střídavě zastává funkci podpěry brady a nahodilého měniče rychlostí) pravděpodobně zažijte pár horkých chvil, protože GTi potřebuje být řízeno a vyžaduje neustálou pozornost. Chcete-li snadně dostupnou rychlost pro každého bez větší námahy, jste tu špatně. Pokud ale hledáte pořádné řidičské zážitky, jste na správné adrese. Třistaosmička se chytá kolejí, prakticky neustále vyžaduje korekci směru, má neskutečně citlivé řízení a zadek umí při chvíli nepozornosti pěkně nakouknout do zatáčky. Je to přesně ten typ auta, který funguje tím lépe, čím víc mu stojíte na krku.
Pouštím spojku, pohřbívám plyn do podlahy. Přední kola doslova bojují o život, ale díky famózní práci mechanického samosvoru nakonec dovedou přenést obrovský výkon na asfalt. Otáčky letí vzhůru neuvěřitelnou rychlostí, tak tak stíhám řadit před zásahem omezovače- zátah na zlomek vteřiny povoluje- turbo si mocně odfoukne, z výfuku se ozve zlověstné zaštěknutí a brutální zrychlení mě v nezměněné intenzitě dál tlačí do sedačky. Během chvilky řadím za tři, krátce kouknu na rychloměr a nestíhám se divit, kam se rudá ručička dokázala v tak krátkém čase vyškrábat. Ten motor je opravdu skvost! Tohle, že je jednašetka? Pocitově bych mu hádal i větší porci výkonu, než udává automobilka. Jeho lačnost po otáčkách a výbušný charakter se mi dostává pod kůži a s každou další jízdou chci víc. Přeplňovaná jednotka překypuje životem, má neskutečnou chuť do otáček a zátah, který bere dech. Auto působí jak rozzuřený býk a na sebemenší pohyb pravé nohy reaguje s vulgární agresivitou. Působí jako živé. Jen škoda, že se Peugeot více neodvázal při ladění výfuků – uměl bych si představit i větší divadlo. Při vzpomínce na dělostřelbu u Hyundai i30 N působí zvuk Peugeotu až moc civilně.
Pochválit musím ale spotřebu. S klidnou nohou se vejdete do 7 litrů, okreskové radovánky jsou za 12. Po tisíci testovacích kilometrech se ukazatel zastavil na 9,6 litrech a rozhodně se nejednalo o výletní tempo. Motoru sekunduje šestistupňový manuál s opravdu krátkými převody (při dálniční 130 motor točí 3,500 otáček), který sice není tak mechanicky dokonalý jako u Hondy ale jednotlivé kvalty mají krátké a přesné dráhy.
To už ale letím do první zatáčky, brzdy se zakusují a já mám pocit, že mi bezpečnostní pás snad zlomí klíční kost. Nástup brzd je absolutně devastující. Jestli se říká, že auto je jen tak rychlé, jak dobře umí brzdit… 308GTi je zatraceně rychlá. Brzdy se skvěle dávkují a jsou absolutně k neutahání. Skvělé je taky řízení. Je neuvěřitelně citlivé a reaguje na sebemenší pohyb. Auto jakoby vám četlo myšlenky a vždy mířilo přesně tam, kam chcete. Posilovač je příjemně tuhý a ke mně putuje dostatek informací. S miniaturním volantem je radost přehazovat auto z jedné zatáčky do druhé.
Reakce na sebemenší pohyb jsou okamžité a precizní. Řízení ale vyžaduje pevnou ruku. Auto se chytá kolejí a výmolů, je potřeba často korigovat směr a zadek umí při zaváhání bleskově ustřelit. Třistaosmičce musíte stále stát na krku, jakmile povolíte v zatáčce plyn, rychlý lift-off smyk je na světě. Záď také ráda vybočuje, pokud brzdíte s natočenými koly. V těchto situacích je potřeba bleskurychle reagovat. Zní to poněkud divoce, ale je to neuvěřitelná zábava. Auto jakoby vás pobízelo, ať mu dáte zabrat ještě víc. Stále máte pocit, že vás pošťuchuje k drsnějšímu zacházení. Peugeot si to užívá, vy s ním, a stále funguje naprosto famózně. Zásluha je to především božského podvozku. Grip v zatáčkách je těžko k uvěření. Podvozek je vyladěn k dokonalosti a nerozhodí ho ani rozbitý povrch. Na českých silnicích jede jak speciál na rallye. Hladký asfalt střídá rozbitý a GTi sebevědomě požírá jeden apex za druhým. Ujet tomuhle na klikaté okresce je téměř nemožný úkol.
Nechápu, jakou magii Francouzi použili, aby donutili přední kola takto držet stopu. Peugeot se absolutně nenaklání, do zatáčky vletí v absurdní rychlosti, a zatímco se vám sváží obličej přetížením k jedné straně, můžete přes prsty na volantu vnímat dokonalou práci samosvoru na přední nápravě. Předek auta se doslova rve do zatáčky a jemně popotahuje za volant – nedotáčivost je cizí pojem. Pokud se na ní dostanete, bude to spíš vlivem špatně odhadnuté rychlosti. V tomto případě stačí lehce povolit nohu na plynu, zadek se lehounce sklouzne a auto se krásně složí do zatáčky. Fantastické! Jízda s 308 GTi působí jako droga a je to skvělá zábava, a bavit vás jen tak nepřestane. Jeho plné zvládnutí vyžaduje čas, ale stojí to za to. Odměnou bude neředěná zábava, kde rychlost bude zásluhou vašich řidičských dovedností, ne elektronických skřítků, kteří vám nestále nakukují přes rameno. Tohle auto je zkrátka dokonalá ukázka skvělého továrního tuningu. Není to jen hatchback se silným motorem, ale opravdu komplexní úprava, která dělá z 308GTi smrtící zbraň.
Týden s 308 GTi mě donutil ke krátkému zamyšlení. Každá automobilka se předhání, kdo postaví rychlejší a ultimativnější hot hatch. Přetahují se o desetiny ve zrychlení, v maximálním výkonu a všech možných měřitelných veličinách. Až mám pocit, že se docela zapomíná na jedinou neměřitelnou věc, která je důležitější než cokoliv jiného – a tou je zábava za volantem. Sami si řekněte, kolikrát jste byli na své oblíbené okresce se stopkami, kolikrát jste si měřili zrychlení na světlech? Pravděpodobně moc často ne, tak proč se všichni ženeme za lepším číslem na papíře. Peugeot mě vzal o několik let dozadu, kdy nejdůležitější bylo propojení s řidičem a skvělé zážitky za volantem a byla to skvělá zkušenost. Celou dobu jsem se fantasticky bavil a čas na Nordschleife mě vůbec netrápil. Abych tedy odpověděl na úvodní otázku- Ne! 308GTi do propadliště dějin rozhodně nepatří. Je tu aby ukázala, že méně může být více a že i dnes se dělají skvělá auta pro řidiče. Před celou divizí Peugeot Sport smekám.
Peugeut 308GTi možná není nejsofistikovanější hot hatch na trhu, a rozhodně není nejrychlejší, ale má obrovskou porci charakteru a je neuvěřitelně zábavný. Jeho motor mi zkrátka bere dech, podvozek je dílo génia a brzdy brutální. Každý metr za volantem jsem se neskutečně bavil. Není tohle důležitější, než měřené kolo na Nordschleife?
Plusy
Fantastický motor
Podvozek
Výkonné brzdy
Mechanický samosvorný diferenciál
Sedadla
Minusy
Průměrná převodovka
Místo na zadních sedadlech
Příliš umírněný projev výfuku
« Takto vypadají “dieselové hřbitovy” plné vykoupených Volkswagenů z aféry Diesel Gate Toto je 10 nejhorších a nejlepších aut podle Jeremyho Clarksona »
