Test ojetiny Volkswagen Passat CC. Může být lepší volbou než nové auto?
áte na účtě necelých 400 000 korun a přemýšlíte, co si koupíte za auto? Potřebujete prostorný a spolehlivý vůz pro rodinu? Většina lidí bude chtít určitě něco nového, aby se vyhnula zbytečným investicím do budoucna. To znamená, že se podívá třeba po nové Octavii nebo Leonu, které začínají někde nad 360 000 Kč, možná se poohlédnou i po Fabii v kombíku. Jenže, co za ty peníze dostanou? Auto s benzínovou 1.2 nebo naftovou 1.6 s výkony 105 koní (77 kW) a 90 koní (66 kW) absolutně bez výbavy. Těmto motorům zcela jistě chybí pár koní a při naloženém autě bude jízda na dovolenou utrpením. Proč se tedy nepodívat po něčem lehce ojetém, co ve své době bylo o třídu výš, než taková Octavia?
Procházel jsem internet a do oka mi padl Volkswagen Passat, jenže ne jen tak ledajaký Passat, ale ještě o třídu vyšší varianta CC. Pod svou kapotou skrývá naftový čtyřválec TDI o obsahu 2.0 litru, jenž má dostačující výkon 103 kW a spolupracuje s manuální převodovkou. Navíc se jedná o poměrně prostorné a neokoukané elegantní auto. Má najeto necelých 59 000 kilometrů, což je zanedbatelné číslo a z výrobní linky sjelo v roce 2010. Auto bylo zakoupeno v České republice, má kompletně vypsanou servisní knihu a navíc je prověřeno společností Carlife, od které získává plný počet bodů 5 hvězdiček. Navíc jako nové stálo více jak 800 000 korun.
Teď přichází na řadu cena, všichni, kteří auto viděli si mysleli, že stojí přes půl milionu korun, ale chyba. Tento krasavec totiž může být Váš za 376 000 korun. Za tyto peníze dostanete kvalitní, spolehlivý, tak akorát silný a slušně vybavený vůz. Potěší Vás třeba velmi dobře svítící bi-xenonové světlomety, automatická dvouzónová klimatizace, senzor deště, samozatmavovací zpětná zrcátka a spousta dalších věcí, které u nového auta v této cenové kategorii prostě nenajdete.
Při důkladném prohlédnutí zevnějšku vozu jsem nikde nenašel výrazné oděrky ani promáčkliny a karoserie všude lícovala jak má. Motoru taktéž nelze nic vytknout, z podkapoty se neozývá žádné klepání a vše je hezky čisté. Dokonce i krásná sedmnáctipalcová litá kola jsou bez rýh a škrábanců. V interiéru vládne německá jednoduchost, o kterou bylo celých pět let řádně pečováno a i ty nejpoužívanější místa zůstávají neošoupána.
Když se na toto auto podíváte, úplně zapomenete, že se vlastně jedná o Passat. Dlouhý sportovní čumák s modře svítícími bi-xenony, pod ostrým úhlem zkosené čelní okno a záď vozu, prolis na boku auta, líbivá kola, zadní svítilny, které v noci budí velmi agresivní dojem a bezrámová okna, to je Passat CC. V naší lehce krémově stříbrné metalíze navíc vynikly všechny detaily a na auto byla radost pohledět.
V interiéru je to německá klasika, nikde není nic přebytečného a vše je na svém místě. Hlavně je zde kladen největší důraz na funkčnost dané věci. Třeba řadící páka, všechny automobilky vymýšlí různé oválné či hranaté hlavice, ale to vše je zbytečné a nepraktické, tady nejdete klasickou, dá se říct i obyčejnou kulatou hlavici, která hezky padne do ruky a spolu s poměrně krátkými drahami řazení tvoří sladěný celek. Velmi mě překvapila kvalita a výkonnost audia, po kterém mi je pořád smutno.
Určitě si říkáte, že jsem tu mluvil o rodinném autě a ne o čtyřdveřovém coupé, ale opak je pravdou. Auto je až nezvykle dlouhé a nabízí spoustu prostoru, řidič si akorát musí zvyknout na sportovnější výhled z vozidla přes zkosené čelní sklo a horší výhled dozadu z vnitřního zrcátka. Cestující vzadu mají spoustu místa na kolena a překvapivě i na hlavu, s mou výškou cca 185 cm jsem měl ještě nějaký ten cenťák rezervu. Zavazadlový prostor má dostačujících a hlubokých 452 litrů a se sklopenými sedadly celých 1405 litrů. Jedinou nevýhodou mohou být čtyři místa k sezení, namísto normálních pěti.
Při jízdě je auto nečekaně komfortní a tiché. Při vyšších rychlostech tu díky sportovnímu tvaru karoserie není téměř žádný aerodynamický hluk a auto se tak stává příjemným společníkem na dlouhé cesty. Na svou velikost je poměrně lehké, 1466 kilogramů, a to je v kombinaci se vznětovým agregátem 2.0 TDI a s šestistupňovým manuálem ta nejlepší kombinace pro velmi úspornou jízdu. Svižná jízda po okreskách znamená spotřebu 5.5-6 l/100 km, pokud se budete krotit, dostanete se dokonce i na 4.5 l/100 km, což se mi povedlo na 100 kilometrové cestě do Brna po okreskách. Ve městě se dá jezdit za 6-8 l/100 km podle provozu.
Díky 17′ palcovým kolům s vyšším profilem pneumatik podvozek žehlí i větší nerovnosti a auto není nervózní ani při rychlejší jízdě. Žádný sportovec to však není, na to je 103 kW nízký výkon, ale na dálniční jízdu a každodenní používání to bohatě stačí. Řízení je přesné, bohužel však bez jakékoliv zpětné vazby, ale s tím tak nějak u ”luxusnějšího” auta počítáte. Tento vůz byl totiž vytvořen, aby Vás bezpečně a pohodlně dopravil z bodu A do bodu B, které jsou vzdáleny několik set kilometrů od sebe, a to mu jde na jedničku.
Na co si dát pozor
U všech motorů TSI si dejte pozor na chrastící rozvody, které u podtáčení nebo naopak při trápení motoru odcházejí už po 100 000 km – týká se hlavně 1.4 TSI. U olejů long-life, které mnohdy majitelé nechávali i 30 000 km pak hrozí nepříjemnosti jako je třeba prasklý píst. 1.8 TSI má hladší chod a méně trpí většina součástí díky vyvažovací hřídeli, 2.0 TSI má vyvažovací hřídele dvě (protiběžné) a je na tom ještě o něco líp. Jedna-osmička však mívala problémy s napínací kladkou, která se může utrhnout a potkaný motor je na světě – týká se hodně ojetých a méně udržovaných aut. Dvoulitr trápily chrastící rozvody při jeho přílišném honění a později i vyšší spotřeba oleje. Trefou do černého je 3.6 V6, se kterým sice budete jezdit za 9-10 l/100 km, ale pokud koupíte auto, o které bylo postaráno a nebylo trápeno rozjezdy pod plným plynem, kdy odcházela spojka (Haldex) na připojovatelné zadní nápravě a dobře to nedělalo ani převodovce DSG, budete nadšeni. Pokud se chcete vyhnout problémům u TSI, jednou za 100 000 km (nejpozději 150 000 km) udělejte rozvody, vejdete se do 10 000 Kč.
Dvoulitry TDI 103 kW byly poměrně bezproblémové, stačí si dát pozor na stav turbodmychadla a horší vstřiky. 125 kW na začátku výroby (2008-2010) trpělo praskáním hlavy válců. Čím mladší auto koupíte, tím líp uděláte.Největším průšvihem je sedmistupňová převodovka DSG se suchou spojkou. Popojíždění ve městech a v kolonách ji zabíjí a za 100 000 kilometrů se s ní můžete rozloučit a udělat pápá zhruba padesáti tisícikorunám. Tato převodovka se nacházela v 1.4 a 1.8 TSI – berte manuál! Šestistupňové DSG je pak s pravidelnou výměnou oleje jednou za 60 000 km nesmrtelné. Podvozek byl velký držák. Vychozený podvozek, kterému předchozí majitel dával co proto a nestaral se poznáte tak, že auto lehce plave po silnici, hůř reaguje na změny směru a sem tam se od podvozku ozve nějaká ta rána. Poslední nevýhodou je menší dostupnost náhradních dílů karoserie a tím pádem jejich vyšší cena.
Doporučujeme
Zachovalou 3.6 V6 můžu doporučit ze všech nejvíc. Jedinou nevýhodou je vyšší spotřeba, ale v porovnání s mnohem nižší pořizovací cenou oproti TDI je to nepodstatné – lidé mají strach z vyšší spotřeby a raději kupují dražší a později nákladnější TDI. Pokud se k ní předešlý majitel choval slušně, máte nesmrtelné auto se skvělým atmosférickým šestiválcem.
2.0 TDI 103 kW – Dostačující výkon, božská spotřeba a při dobrém zacházení slušná spolehlivost.
Nekupovat
1.4 TSI – Bývají často uhoněné a před smrtí. 1.8 a 2.0 TSI už zase mají vyšší spotřebu a lepší volbou je 3.6 V6. Určitě se vyhněte sedmi-stupňové převodovce DSG.
Závěr
Jaký z toho teda plyne závěr? Pokud většinu svého času trávíte za volantem, je Passat CC skvělá volba. Řidičské pobavení sice u tohoto čtyřdveřového coupé nenajdete, ale za to dostanete kvalitní, poměrně prostorný, úsporný a elegantní vůz, za kterým se leckdo otočí i dnes. Se silnějším dvoulitrem TDI 125 kW se bude jednat o bezkonkurenčně jedno z nejlepších ojetých aut v této kategorii. Takže nové auto bez výbavy pouze s manuální klimatizací nebo manažerské CC, které časem začnete mít za jeho kvality rádi a jeho cena tak prudce nespadne? Podle mě jasná volba. Passat CC si většinou kupovali výše postavení lidé a žádní montéři. Díky tomu jsou auta lepší po technické stránce díky dodržování servisu a většinou mají zachovalejší interiér, velkou výhodou pak bývá doložená servisní historie.
« Rodinná Octavia kombi s výkonem 470 koní? V Česku jedna taková je Test Renaultu Laguna 1998. Za 19 let života najezdil jen 32 000 kilometrů »
