Test Škoda Octavia 1.8 TSI DSG. Úspornost a kultivovanost v jednom balení
Po delší odmlce, se u mě opět na celý týden objevila hrdinka socialistické práce Škoda Octavia, která mi asi nejvíce připomněla dílo Aloise Jiráska – Proti všem – tedy proti všem oktáviím, které po našich silnicích jezdí. Namísto evergreenu, kterým v našich končinách bezpochyby stále je 2.0 TDI, byla totiž tato rudá slečna vybavena objemově sice skromnějším, ale o to živějším 1.8 TSI. Po stále poměrně nedávném faceliftu je vidět, že si upravila make-up, pořád je ale zcela nezaměnitelná.
Přesto, že o novém designu padlo již hodně slov, a to jak pozitivních, tak negativních – spíše negativních – nemohu začít jinak, než několik dalších přidat i za sebe. Na čem se shodnou všichni je, že naživo vypadá o poznání lépe než na fotografiích. Na čem se shodne většina je, že čím více času s Octavií strávíte, tím více si na novou estetiku nejen zvyknete, ale řekl bych, že jí nakonec i přijdete na chuť.
Samozřejmě uznávám, že rozdělení předních světel byl bezesporu dosti kontroverzní krok. Co se týká úrovně designu v podstatě jakéhokoli „levnějšího“ auta, je rozsah příplatků. Pokud budete mít namísto hliníkových kol nevzhledné “plecháče” a ve světlech se nebudou lesknout xenony nebo dnes už poměrně běžně používané diody, nezachrání to skoro nic. A jednoznačně to platí i u naší červené krásky.
Vzhledem k tomu, že články na téma praktičnosti Octavie by vydaly na rozsáhlou habilitační práci, dovolím si to dnes odbýt prostým prohlášením, že je ve své třídě takřka bezkonkurenční. Místa je na zadních sedadlech tolik, že by nebyl problém tam poskládat i vyztuženého prezidenta a kufr je doslova mafiánským snem. Pokud jste nadevše praktický člověk, nemůžete ani s novou Octavií šlápnout vedle.
S modernizací se do Octavie dostávají i nové systémy infotainmentu. Všechny čtyři – jmenovitě Swing a Bolero a navigační systémy Amundsen a Columbus – teď mají kapacitní displeje ve skleněném designu, které reagují již na lehký dotyk. Columbus má displej s úhlopříčkou 9,2 palce a disponuje WLAN-hotspotem a na přání i modulem pro SIM-kartu s rychlostí LTE pro superrychlé připojení k internetu.
I pokud jde o konektivitu, nabízí přepracovaná Octavia nejmodernější řešení. Zbytek interiéru se téměř nezměnil, stále chybí dekory, ale objevilo se například ambientní osvětlení ve dveřích. Mrzí mě absence otočného ovladače hlasitosti hudebního systému, jež byl nahrazen dotykovým ovládáním. Je zvláštní, že Kodiaq si kolečko zachoval i se skleněným designem infoteinmentu, ale Octavia nikoli.
Jak už jsem předesílal, příjemným překvapením pro mě byl motor. Co si budeme nalhávat, pokud Vám někdo předává Octavii, naprosto logicky očekáváte, že bude pod kapotou klapat TDI. Pohled na přístrojovou desku s více než pěti tisíci otáčkami je tedy skoro důvodem pro menší oslavu. Dlouhodobě jsou motory TSI úspěšné v bratrských vozech, jakým je třeba Volkswagen Golf. Je to přeci jen menší hatchback a tam si benzínový motor dokáže odůvodnit skoro každý. V praktické Octavii, ale jako v každém správném náklaďáku, většina zákazníků stále volí starý poctivý a nudný diesel.
Snad mě teď nečeká lynč za to, že si dovolím pochybovat o dokonalosti vznětových motorů, které v konfiguraci se šesti válci mám osobně velmi rád. Pokud ale dva válce chybí, ztrácí se sametovost a potom je pro mě benzín vždy tím lepším východiskem. 1.8 TSI, se kterou jsem měl nyní tu čest, a mohu ji porovnat s jejími menšími sourozenci v podobě jedna dvojek a jedna čtyřek nebo i velkým bratrem RS, je v této váhové kategorii variantou ideální. Se svými 132 KW vás nenechá na holičkách ani v případě, že vás při předjíždění nemile překvapí náhle se objevivší protijedoucí auto a přitom si hravě poradí i plnou posádkou a dovolenkově naditým kufrem.
O čem bych chtěl ale mluvit především je neuvěřitelná sterilita, která mě za jízdy několikrát málem uspala a když jsem se měl rozhodnout, zda někam pojedu svým autem nebo testovacím, musel jsem se dlouho přemlouvat, abych si za volant Octavia skutečně sednul. Podotýkám, že se nesnažím o srovnání s nějakým sporťákem. Octavia dělá všechno dobře a není jí vlastně co vytknout. Jenže také nepřináší žádné emoce z řízení.
Podvozek slušně tlumí přejezd i docela hlubokých děr, kterých je na našich silnicích místy více než by bylo zdrávo, ale s nimi odfiltruje také veškeré informace o povrchu, na kterém jedete. Auto jede naprosto jistě a stabilně i ve vysokých rychlostech, ale najeďte ostřeji do zatáčky a poznáte, co to znamená, naladění „na bezpečnost“, když se přední část vozu rozhodne, že by jela raději rovně. Testovaný kus byl vybaven také aktivním podvozkem DCC, kde si v případě potřeby můžete volit mezi režimy Sport, Normal a Comfort. První jmenovaný režim jsem jednou vyzkoušel a už nikdy nepoužil. Opravdu se díky němu Octavia nepromění v zatáčející závodní stroj, spíše zbytečně ztvrdne a začne se natřásat, přičemž náklony karoserie stejně nezmizí úplně. Na svižnou jízdu je tedy ideální režim prostřední.
Co vám náladu ale přes tyto subjektivní (!) nedostatky náladu zlepší, je perfektní řazení dvouspojkové automatické převodovky (necuká a vždy řadí hladce a logicky.) a poměrně příjemný zvuk motoru ve vyšších otáčkách. A pak také samotná kultivovanost chodu a klid na palubě. zejména ve srovnání s naftovou verzí.
Určitě netrpělivě čekáte na zhodnocení spotřeby. Ta vlastně není vůbec zlá a pro někoho bude možná i dost překvapivá. Ve městě lze s přehledem jezdit za 7,5 litru, mimo něj pak klidně kolem 5 litrů. Ustálené dálniční tempo si řeklo o 6 litrů a pokud budete chtít “sportovat”, málokdy se dostanete výrazně nad 10 litrů. Oproti TDI je tak nárůst spotřeby zhruba 1,5 litru.
Co tedy říci závěrem? Jezdíte každoročně na dovolenou do Chorvatska? Potřebujete spolehlivý vůz na cesty každodenní cesty do práce? Jste klidný řidič, který se raději kochá okolím než řízením? Jestli jste alespoň na dvě otázky odpověděli ano, kupte si Octavii! …a nešetřete na vnějších příplatcích, věřte mi. A také se nebojte benzínových motorů – jsou levnější na údržbu, kultivovanější a spotřeba je jen o kousek vyšší.
Plusy
Silný a kultivovaný agregát
Slušná spotřeba
Převodovka DSG
Podélný a příčný prostor uvnitř
Obří zavazadelník
Komfortní podvozek
Minusy
Stále slabší odhlučnění podvozku
Množství prvků za příplatek
Až příliš sterilní auto
« Diesel je opravdu na ústupu. Potvrzuje to statistika prodejů nových i ojetých automobilů Může běžné moderní auto konkurovat staršímu králi luxusních vozů? Porovnali jsme je a výsledek překvapí »
