Test Mercedes-AMG GT R. Vyzkoušeli jsme nejrychlejší Mercedes všech dob

Test Mercedes-AMG GT R. Vyzkoušeli jsme nejrychlejší Mercedes všech dob

Autor: Ondřej Daňa,

24. 12. 2017 • Zábava

K nadpisu bych nejraději přidal něco o kladivu, biblické apokalypse a pořád by to bylo málo k vystihnutí masakru, co toto auto předvádí. Bestie ze Zeleného pekla, jak jej AMG oficiálně nazývá, je totiž pořád velmi decentní slovní spojení, které ani zdaleka nevystihuje chuligánský charakter tohoto monstra! A taky se nemůžu ubránit pocitu, že novinářská práce je velmi sebedestruktivní úděl – jednak se vás něco obdobného neustále snaží zabít a za druhé zažijete, o co přicházíte, když takové auto nemáte doma. Navíc s vědomím, že ho musíte vrátit! Zbytek života jste pak odsouzeni k přemýšlení o prodeji ledviny a okamžité návštěvě nejbližšího AMG salónu. Není to totiž jen rychlé auto. GT R je čistě orgastický, zběsilý a neskutečně vášnivý zážitek. Je to něco, co chcete zažívat pořád, droga! Ale pojďme postupně…

Černá magie na vás zapůsobí už při prvním vizuálním kontaktu – AMG GT R je jednoduše brutální, přehnané i v rámci AMG standardů a vypadá naprosto úchvatně. Doširoka rozkročená a nízká silueta s kabinou u zadní nápravy je dále doplněna o novou masku ze závodního speciálu GT3, agresivní přední nárazník plný obřích otvorů pro přívod vzduchu a aktivní karbonový splitter, který se v rychlosti nad 80 km/h nakloní o 40mm a zlepší tak přítlak přední nápravy. Chytrou aerodynamiku najdeme i vzadu, kde se nově zabydlelo velké a pohyblivé křídlo, které naopak zlepšuje přítlak zadní nápravy dle aktuálních rychlostních podmínek. Zadní nárazník dokresluje difuzor, který už snad nemohl být výraznější.

A malém bych zapomněl na obří středové koncovky výfuků… Ty však nejsou jediné – v difuzoru jsou totiž další dvě postranní. Mimochodem tento bizardní výfukový systém je o 60 kg lehčí než u verze GT S! Dieta pokračovala dále a GT R má karbonovou střechu a stejný materiál se použil i na některých karosářských dílech. Třešničkou na dortu jsou kovaná černá kola. Výsledkem je hmotnost 1554 kg a při zvolení příplatkových karbon-keramických brzd ušetříte další desítky kil.

Image pekelného monstra a sériového vraha dále dokresluje tmavě šedý matný lak karoserie. GT R budí respekt už na místě a těžko se popisuje, jak vyklízí silnici před sebou a kroutí hlavami lidu v okolí. V tuto chvíli, po osobním setkání tváří v tvář s vládcem temnoty, jste ztraceni a už není cesty zpět. Chcete víc!

A to dostanete i pod karoserií. Osmiválcové BiTurbo o objemu rovných 4 litrů posílilo na 585 koní a monstrózních 700 Nm točivého momentu. Výkon putuje na zadní kola pomocí dvouspojkové a sedmistupňové převodovky AMG Speedshift, která byla nově přepracována. Má delší jedničku a kratší sedmičku, zrychlila se i její práce a odezva. Mezi zadními koly je aktivní diferenciál upravující svornost dle potřeby a AMG zašlo tak daleko, že GT R vybavilo i natáčecí zadní nápravou Ta se se do 100 km/h natáčí souběžně s předními koly a nad touto hranicí pak opačně. Dokonalou vychytávkou je pak stabilizace převzatá přímo ze závodního speciálu – pomocí ovladače na středu palubní desky si můžete libovolně nastavit její účinek v devíti stupních. Tohle není jen posilněný standardní model doplněný o zběsilá křídla – není to vlastně ani hluboký tovární tuning, GT R je totiž nové a jiné auto!

V řeči čísel to zní následovně – kilo za 3.6 sekundy, maximálka 318 a Nürburgring za 7:10,92! Už chápete tu přezdívku? Hodně to napovídá o tom, že toto není typické muscle AMG, ale čistokrevný supersport! Ďábel na Ringu skalpoval šampóna od Ferrari a býčka z vedlejší vesnice! A nemyslete si, že jim dal pár vteřin. 488 dostala 10 a Aventador 15. Jo, a nová GT3 RS pak 9 vteřin! Výsledek je jednoduchý – GT R je nejrychlejší sériová zadokolka v Zeleném peklu a jedno z nejrychlejších aut planety. Ještě pořád budou příznivci BMW tvrdit, že Mercedes je pro důchodce a zvládá jezdit jen rovně?

Změny jsou i v interiéru a tou nejzásadnější jsou špičkové skořepiny Recaro. Ty jsou jednak velmi pohodlné a schopné udržet vaše tělo uvnitř auta až pojedete pořádně rychle. Volant byl obšit alcantarou a padl skvěle do ruky. Zbytek je pak klasický Mercedes – vše je prvotřídně zpracované z kvalitních materiálů, karbonových dekorů a palubní systémy jsou stejné napříč celým portfoliem značky. Základní architektura je tak velmi familiární, ale je okořeněna o specifické prvky – například široký a vysoký středový panel rozdělující interiér mezi sedadly, pod kterým se táhne kardan. GT R totiž uctívá klasickou koncepci transaxle, kde motor nalezneme vepředu a pohon s převodovkou putují na zadní nápravu. Fantazie! Už výhled z vozidla ven je návykový – sedíte extrémně nízko, před vámi se rozprostírá nekonečně dlouhá kapota plná agresivních prolisů, čelní okno má nízkou stavbu a dozadu nevidíte nic, jen křídlo. A pak to přijde!

Po nastartování se osmiválec rozzuřeně probudí, na všechny zahuláká a odplivne si jako nevychovaný chuligán. Je jedno v jakém nastavení výfuků motor nastartujete, vždy je to ohromná směs barytonu a výstřelů. Decentní je slovo, které se v kombinaci s AMG moc neskloňuje. Prošlápnutí plynu znamená ještě větší bouří. Začínám mít respekt, poutám se do perfektních skořepin a na komfortní režim vyrážím vpřed. Pohled na nekonečně dlouhou kapotu je fantastický a podvozek zatím překvapuje svou poddajností a pohodlností, nerovnosti zvládá bez přenosu rázů a rozhodně Vás nenaklepe jako vídeňský řízek. A to vůz sedí na kolech o rozměru 275/35 ZR 19 vepředu a 325/30 ZR 20 vzadu. Až si začínám říkat, kde je ta zběsilost…

Ta se probudí v momentě, kdy opustíte město, přepnete vůz do režimu Race a pošlete plyn k zemi. To, co následuje se jen těžko popisuje – GT R vám dá nečekaně brutální podpásovku a vystřelí vpřed. Motor táhne od volnoběhu až k omezovači pořád stejně šíleně, pak se ozve rána z výfuku a vše začíná nanovo. Turbo díra je neznámý pojem a akcelerace je naprosto devastující. Cítím, jak zadní kola bojují s přívalem krouťáku, ale aktivní stabilizace je nenechá proklouznout. Pak dostávám geniální nápad zkusit řízený start – stačí podržet brzdu a zamáčknout plyn do podlahy, GT R srovná ideální otáčky a pustíte brzdu – pak už je jen černo, nevolno a vaše vědomí odmítá uvěřit tomu, co se právě stalo!

V Race modu je vše nastaveno na maximální vrchol ad absurdum, a tak je třeba počítat s tím, že to vyžaduje řidičský skill. Přísun výkonu je okamžitý a auto reaguje dost chuligánsky. Přidáte a zadní kola okamžitě kopnou a s omezenou stabilizací jde auto hned do boku. Je třeba rychlé kontra v každé zatáčce a přemýšlet nad dávkováním plynu a vhodným momentem pro akceleraci ze zatáčky ven. Jinak dostanete solidně přes hubu a budete rádi, když to ustojíte. Poslat GT R bokem opravdu nevyžaduje ani trochu práce, ale horší je to vše udržet tak, aby to dopadlo dobře. Zejména synchronizace mezi dávkováním plynu a kontra vyžaduje zkušeného driftera, jinak je průšvih na světě a věřte, že v tomto autě uděláte na okresce chybu jen jednou. Díky, do GT R standardně montovanému proměnnému řízení, je kontra otázkou pohybu zápěstím, ale musíte být rychlí.

Musím se vrátit ke stabilizaci – otočným a ostře žlutým voličem na palubní desce je možné nastavit její účinek. K indikaci, jak moc vás peklo střeží, slouží diody kolem ovladače. Od jemně žlutých po rudou, kde začíná zóna smrti. Je to naprosto výborná věc, díky které si můžete auta užít i bez profesionálních zkušeností. Elektronika navíc funguje brilantně a její zásahy nejdou cítit, přijde vám to, že auto drží jako na kolejích. Takto neskutečně dobře fungující software jsem nikdy nezažil. Většina stabilizací vám zasáhne až po překročení do driftu a pak prudce utne výkon a přibrzdí kola. Tady se nic takového neděje, auto do driftu totiž ani nepřejde a výkon je na kolech pořád. Mírných powerslidů se dočkáte zhruba v polovině nastavení a když si zapnete červené diody, bude se dít vůle satanova.

Překvapivá je zejména rychlost, jakou toto auto generuje v zatáčkách. Natáčecí zadní náprava pomáhá výrazně a GT R se vrhá do zatáček s ohromnou vervou. Grip na přední nápravě je naprosto neuvěřitelný a přetížení uvnitř vozidla devastující. Za apexem plný plyn, auto se nahrbí a jemným driftem se dostanete zase na rovinku. Číslům na tachometrum uprostřed zatáček jsem občas odmítal uvěřit, přítlak na obou nápravách je naprosto famózní. Velkou zásluhu na gripu mají i zakázkové pneumatiky Michellin Pilot Spot Cup 2, které prostě lepí! Na klasické uskákané české silnici, ale budete mít plné ruce práce – auto dokonale kopíruje povrch a neztrácí kontakt kol, ale pořádně vás povodí mezi kolejemi a zatahá za volant. Neexistuje řízení jednou rukou, pouze pot, maximální soustředěnost a neustálé korekce volantem. Upřímně, zážitek z řízení se opravdu nejlépe přirovnává k plnohodnotnému závodnímu autu. Tak moc je GT R interaktivní a naléhavé.

Řízení sice nepobralo skoro žádnou zpětnou vazbu, ale díky proměnnému převodu na něj auto vždy reaguje okamžitě a nechybí mu strmost. Náš kus byl vybaven i karbon-keramickými brzdy, které nebylo možné unavit ani po dvou hodinách ostré okreskové jízdy, kde se plné brzdy využívaly skoro pořád. Brzdný účinek je navíc krásně dávkovatelný a nástup lineární. AMG navíc brzdí, i když nejsou zahřáté, takže se nemusíte bát, že na první křižovatce projedete červenou, jako se mi to stalo ve Ferrari California… Převodovka AMG Speedshift je pak tou nejlépe řadící, jakou jsem v Mercedesech zažil. Její odezva j okamžitá a rychlost řazení ukázková.

GT R vás jednoduše vcucne do děje a nepustí. Za svou kariéru jsem řídil spoustu supersportů, málokterý byl obdobně schopný a rychlý v zatáčkách. Nedivím se, že konkurence dostala takovou časovou nálož. Navíc je auto německy precizně postavené, s luxusním interiérem a systémy, které opravdu fungují. A pak je tady ZVUK – GT R celým spektrem otáček nabídne orchestr (no, spíš metálovou kapelu na drogách), který se v každé části dost liší. Vespod je to hluboký baryton, který se mění v mohutný brukot a nahoře pak v osmiválcový řev kombinovaný se zvukem turb. Do toho si připočtěte prskání při odřazení, hlasitý odfuk blow-off ventilu a hromobití při podřazení. Jo, už jen kvůli tomuto koncertu nebudete chtít jezdit pomalu, prostě ne!

Je mi to líto Ferrari, Lamborghini nebo Porsche, omlouvám se vám… ale tohle je nejlepší auto, jaké jsem kdy řídil. Ne jen o trochu, ale o několik levelů. Je neskonale rychlé, schopné, má zvukový projev válečného letadla a naprosto vás pohltí svým zabijáckým charakterem a pocitem z řízení. F-Type SVR je proti němu krotká kočička, Nissan nudná počítačová hra a Audi R8 V10+ mrazící box. Je to AMG, které vám neodpustí ani jednu chybičku. Budete se v něm potit, bojovat a zároveň si to neskonale užívat. Je to bestie, bestie ze Zeleného pekla!