Toto je nové nejdražší auto světa – Stojí 1.383 miliardy korun a pořád si ho můžete koupit
Ferrari 250 GTO je extrémně drahý kus historie a je jedno, jestli byl bouraný nebo má špatnou servisní historii, vždy se prodá za extrémní sumu. Dnes tu však máme možná nejzajímavější GTO na světě, které svou cenou strčí do kapsy všechny ostatní. Snadno totiž překonává i prodané GTO z roku 2014, které stálo 942 340 000 Kč, protože částka aktuálně nabízeného kousku je 1 383 000 000. A právě díky tomu se stává nejdražším vozem světa. O to, že by se neprodalo, se bát nemusíte, zájemců je dostatek i navzdory pekelné částce. Je to vtipné, když si uvědomíte, že jako nové stálo 250 GTO jen 445 000, v přepočtu na dnešní dobu asi 3.5 milionu korun.
Auto má šasí č. 3387GT a jedná se o celkově druhé vyrobené GTO v roce 1962, přesněji 16. března. V Itálii strávilo pouze měsíc jako testovací vůz na Monze a poté zamířilo do Ameriky, kde vyrazilo na svůj zcela první závod. Debut na 12 hodin Sebring byl parádní, protože skončil vítězstvím v kategorii a celkovým druhým umístěním.
Červen téhož roku toto GTO opustilo garáž Ferrari a zamířilo k novému majiteli Robertu Grossmanovi, který s ním vyhrál 24 hodin LeMans ve třídě do 3 litrů a celkově skončil šestý. Poté odjel dalších osm závodů a posléze jej prodal svému spolujezdci Miku Gamminovi, který s ním jezdil dvě sezóny. S rokem 1965 se za volantem zase objevil Robert Grossman, a to v závodě Nassau Tourist Trophy, který vítězstvím zakončil profesionální kariéru tohoto nádherného vozu. Během následujících let už se jelo jen pár historických závodů a drobným kolizím se bohužel nevyhnul ani tento kousek. Nikdy se však nesetkal s vážnější nehodou.
Karoserie je lakovaná nádhernou modrou barvou s bílým pruhem NART Blue Metallic. V roce 1975 byla karoserie červená, což měl na svědomí tehdejší nový majitel Stephen Griswold. Koupil ho za pouhých 13 tisíc dolarů a o tři roky prodal s obrovským ziskem za celkovou cenu 125 tisíc dolarů.
V roce 1997 ho koupil Bernard J. Carl, který jej vlastní dodnes. Velkou výhodou je, že vůz zrenovoval a vrátil mu původní lak NART Blue Metallic.
Pod kapotou se nachází třílitrový dvanáctiválec s výkonem zhruba 300 koni a točivým momentem okolo 290 Nm. Motor spolupracuje s pětistupňovou manuální převodovkou a výkon posílá na zadní kola. Hmotnost se pohybuje okolo jedné tuny a zrychlení z nuly na stovku zabere jen 6 sekund. Maximální rychlost činí 280 km/h.
« Souboj investicí – Pořídili byste si BMW M5 E39 nebo Alpinu B10 V8 S? Souboj investicí – Pořídili byste si BMW M3 E46 nebo Alpinu B3 S? »
