TEST ojetiny Mini Clubman - Velmi slušný základ

TEST ojetiny Mini Clubman – Velmi slušný základ

Autor: Adan,

11. 11. 2016 • MINI, Novinky, Ojeté vozy, Testy

Tentokrát se mi na parkovišti v AAA Auto dostaly do rukou klíče od Mini Clubman z roku 2010. Jedná se o základní model bez nějakého pozlátka. Náš kousek má najeto jen 34 tisíc kilometrů a stojí přijatelných 230 tisíc korun. Na papíře však nevypadá nijak zvláštně a ospravedlňuje ho jenom cool vzhled. V jakém světle se ukáže v našem testu, nikdo neví. Ale jedno vím jistě, buď se zamiluji nebo ho budu nesnášet – u vozů této kategorie nic mezi neexistuje.

Už klasické Mini je dost stylovým kouskem, ale Clubman je dle mého názoru nejzajímavějším exemplářem v nabídce. Působí tak nějak nejvíce chlapsky. Příď je totožná s ostatními vozy značky – kulatá světla, decentní mřížka chladiče a kapota s lehkými prolisy. Z profilu působí jako mikro dodávka nebo pohřebák, to dlouhé okno je parádní! Do očí bijí mini zadní dveře, které se otvírají v protisměru po vzoru Rolls-Royce – zajímavý je fakt, že jsou jen na jedné straně. Na zadní části budete hledat jen marně obyčejné víko kufru a namísto něj se nachází ”skříňovky”.

Uvnitř se kombinuje retro atmosféra s moderními prvky. Příjemný volant a parádní sedadla, před řidičem jen otáčkoměr bez jiných zbytečností a uprostřed palubní desky obrovský tachometr. Ovladače pro stahování oken a podobně se nachází na středovém panelu a ergonomie je s prominutím děsivá. Naopak vzdušnost kabiny je slušná a místa na zadních sedadlech je pro dvě osoby taky překvapivě dostatek. To je však na úkor zavazadlového prostoru, který je směšně malý – 260 litrů, se sklopenými sedadly 930.

Pod kapotou je klasická atmosférická čtrnácti stovka s výkonem 70 kW a točivým momentem 140 Nm. Ta spolupracuje s šestistupňovou manuální převodovkou, která posílá sílu na přední kola. Hmotnost je nízkých 1135 kilogramů, což znamená solidní poměr 84 koní na tunu a 123 Nm na tunu. Zrychlení z nuly na stovku zabere 11 sekund a maximální rychlost činí 185 km/h. Papírová spotřeba je necelých 6 litrů na sto kilometrů – lze jí dosáhnout!

Hned po prvních kilometrech za volantem zjišťuji, že se jedná o opravdové Mini. Měl jsem strach, že bude moc ”normální”, ale není, ani trošku. Řízení je tuhé, podvozek tvrdý, spojka jako kámen a brzdy nekompromisní – konečně pořádné auto! Ve městě mě sice občas štve podvozek propouštějící rázy, ale naprosto to vynahrazuje skvělým posedem za volantem a manévrovatelností. Zaparkujete s ním kdekoliv a kdykoliv, projíždění úzkými uličkami nikdy nebylo jednodušší.

Na dálnici to bohužel žádná sláva není, motor, podvozek i karoserie hučí až příliš na to, aby z něho byl příjemný společník na dlouhé cesty. Ale o tom Mini vážně není. Jeho teritorium jsou klikaté okresky, na kterých dokáže vypráskat nejednoho výkonnějšího soupeře.

Podvozek se naklání jen minimálně a rozumí si s jakýmkoliv typem vozovek a druhem zatáček. Drží jako přibitý a je nádherně čitelný. Chvílemi si připadám jako v přerostlé motokáře. Před zatáčkou jdu na tvrdé a parádně dávkovatelné brzdy, které nemají s muší váhou vůbec žádný problém. Zadek začíná být malinko nervózní a já najíždím v extrémní rychlosti do prudké zatáčky. V půlce pouštím plynový pedál a přes sedadlo cítím jak mi jde zadek bokem. Lehký lift-off smyk rovnám mírným kontra a s vytočenou trojkou upaluji směrem k další zatáčce.

Doslova mě uchvacuje hydraulické řízení, které je sametově přesné a komunikativní. Tak ”čisté” řízení jsem už dlouho nezažil, hodně mi připomíná stará BMW. No a potom je tady motor, který je dílem božím – tedy alespoň mezi atmosférickými jedna-čtyřkami. Má příjemný lineární nástup výkonu a s chutí se řítí k červenému poli otáčkoměru. S nízkou hmotností nemá žádný problém a držíte-li ho pod krkem, je to docela svižný maník. A ten zvuk! Hrubý, drsný, naštvaný a zase musím použít to slovo, COOL! Převodovka, se kterou je propojený má šest krátce řazených stupňů, které napomáhají dobré dynamice motoru. Dráhy kulisy jsou krátké, přesné a mají líbivý mechanický chod. Spojka má nástup po celé délce přesně tak, jak to má být.

Co říct závěrem? Nenapadá mě nic jiného, než chvála. Ano, pro obyčejné lidi je zbytečným kusem plechu, ale máte-li rádi neobvyklé věci a jste milovníkem řízení, tak je ideální volbou.