7 NEJ za rok 2012
Dostal jsem úkol sepsat svých plus-mínus TOP 5 za rok 2012 formou blogu, resp. napsat vlastní názor na tento uplynulý rok. Musím říct, že rok to byl skutečně povedený a možnosti i nabrané zkušenosti poměrně bohaté. Letos jsem vyzkoušel přes 50 vozů od špatných nákupních tašek až po opravdové supersporty, což sice není málo, ale na objektivní zhodnocení toho nejlepšího na trhu to není ani mnoho. Jelikož nejsem člověk, pro kterého je úplně nejvíc nejlepší auto právě to, ve kterém se zrovna svezl, a ani jsem nechtěl být na 100 % subjektivní, rozhodl jsem se tohle zhodnocení udělat trošku jinak. Také proto, abych neopakoval to, co už napsali mí kolegové, jelikož by se můj výběr lišil maximálně pozměněným pořadím žebříčku, rozhodl jsem se sepsat mých 5 NEJ zážitků s letošními testovacími vozy a na závěr ještě přidám mé nejhorší a nejlepší auto roku 2012.
NEJlepší týdenní test – Subaru Forester 2.0i XS
Ptáte se, co mohlo být nejlepšího zrovna na tomhle autě, když je to přece úplně obyčejné rodinné SUV? Stačí si udělat rekapitulaci mého testu a rychle zjistíte, že tomu tak rozhodně není. Chválil jsem ho předtím a hodlám v tom pokračovat, jelikož pohon všech kol Symmetrical AWD a nová generace dvoulitrového benzínového boxeru je naprosto skvělý kompromis mezi vysokou využitelností vozu a přijatelnými provozními náklady. Motor má výbornou spotřebu, nechá se krásně točit a na rodinné SUV má naprosto úžasný zvuk. Jízdní vlastnosti by Forester mohl vyučovat. Cestování je pohodlné a nerovnosti tlumí příkladně, k tomu se naklání v zatáčkách pouze do příjemně snesitelných mezí a opravdu rychlé tempo jeho ovladatelnosti velmi svědčí.
Forester nebyl nejlepším autem, které jsem měl na týdenní test, ale byl to nejlepší týden, který jsem v testovacím voze zažil. Hlavním důvodem je to, že za volantem Subaru už jsem pár let strávil, a tak jsem si k Foresteru mohl dovolit opravdu hodně. Každá cesta za jakéhokoliv počasí byla radost a tento týden vyvrcholil natáčením našeho mysliveckého videa, které bylo pro mě rozhodně natáčením nejzábavnějším.
NEJlepší vyjížďka – Mercedes-Benz SL 350
Jak jsem zmínil v předchozím odstavci, kdybych vyhlásil Subaru Forester nejlepším vozem týdenního testu, hodně bych křivdil, a to konkrétně vynikajícímu roadsteru Mercedes-Benz SL 350. Tento týden bohužel provázela řada komplikací zapříčiněných i deštivým počasím, takže jsem si vůz nemohl užít podle mých představ. Naštěstí se ale několik slunečných dní pro výlety s větrem ve vlasech našlo, a tak vznikl prostor pro mou nejlepší vyjížďku tohoto roku. A ve skutečnosti tento den nebyl jen pod taktovkou Mercedesu, ale stejně důležitý podíl na něm mělo i BMW 640d xDrive Cabrio, které měl ve stejném termínu kolega Ondřej Daňa.
Končil celkem hektický pracovní týden, počasí přálo, a tak jsme se s Ondrou domluvili, že si ho zpříjemníme společnou vyjížďkou bez střechy. Trasu jsme zvolili po okreskách zlínského kraje, kde se střídaly rychlé úseky s technickými a rozbitý asfalt s novým kobercem. Zkrátka ideální podmínky na vyzkoušení sportovních schopností obou vozů.
Naši dvoučlennou kolonu vedlo BMW, jelikož jsem tuto trasu jel pouze jednou a taky proto, že je Ondra zkrátka lepší řidič. Zbaven zodpovědnosti za nájezdovou rychlost do zatáček a s vyklizenou cestou od široké 640d, jsem si mohl SL skutečně užívat. Jeho agilitu a nesmírnou chuť zrychlovat z každé zatáčky, poslouchat úžasný řev vytočeného atmosférického šestiválce a soustředěnost směřovat hlavně na chování podvozku a odskakování vozu na nerovnostech. Nečekal bych, že se do něj tak zamiluji zrovna tady, na místech, kde by ho i sám výrobce očekával pouze při nejnutnějších, životně důležitých přesunech. Když se povrch zlepšil, začali jsme se lehce klouzat, jenže ne jen já s mou milovanou přítelkyní v SL 350. U zadokolky s motorem vepředu a výkonem přes 300 koní powerslide nikoho nepřekvapí, ale sledovat před sebou téměř dvoutunový kabriolet s pohonem všech kol, jak v powerslidu odjíždí ze zatáčky je skutečný zážitek!
V půli cesty jsme si auta vyměnili a tohle všechno mohlo začít nanovo. BMW dalo také jasně najevo už od prvních metrů, že rozhodně není žádné ořezávátko. Geniální dvakrát přeplňovaný třílitr zní tak surově, že se mi ani nechtělo věřit, že je to nafta a byla radost ho točit až k maximu výkonu. Mamutí točivý moment zadupával do země váhový rozdíl oproti SL 350 a 640d se drala za každým přeřazením s obrovskou chutí. Původně jsem chtěl zvolit opatrný přístup, abych si auto pořádně osahal, ale bylo to naprosto bezpředmětné. Porce gripu je za každé situace v 640d xDrive tak velká, až mi zůstával rozum stát z toho, co jsem před chvílí viděl zpoza volantu Mercedesu. Na uskákané okresce je 640d vzhledem k pohonu všech kol klidnější, čitelnější a celkově uživatelsky přívětivější, ale pořád dokáže nabídnout dostatek zábavy a nasazení.
Snad se mi podařilo naznačit důvod, proč právě tohle byla moje nejlepší vyjížďka roku 2012 a byla to i ta situace, kdy se Vám peníze investované do pohonných hmot mnohanásobně zúročí.
NEJvíce sevřené půlky – MINI Roadster John Cooper Works
Na tento den také dlouho nezapomenu. Když jsem si auto přebíral od pana Dani, bylo mi několikrát připomínáno, jaká je tohle auto bestie, a ať jsem za každé situace připraven na nečekané. S pokorou jsem přijal všechna varování a vyrazil na odpolední vyjížďku. Jelikož jsem měl možnost řídit tohle auto už pražským provozem, věděl jsem jak se chová, a jak na každé nerovnosti tahá za volant, ale při běžné jízdě je zkrátka hodnější než v tempu.
Na kvalitním asfaltu umí být tohle auto při správném zacházení přesné jako chirurgova ruka, a i když se někomu může zdát 211 koní málo, věřte, že s hmotností 1185 kg také opravdu hodně rychlé. Jak mě kvalitní cesta přestala bavit, napadl mě mimořádný nápad, vzít tohle auto na jednu z nejrozbitějších okresek v okolí Zlína, kde mi MINI ukázalo svou odvrácenou tvář. Pro lepší pochopení výrazu „tahání za volant“ si představte vedle Vás sedícího stopadesátikilového řízka, který se zrovna rozhodne, že prostě chce jet jinam. S tím se těžko zápasí o volant, a tak se může i při plné soustředěnosti stát, že na nerovnosti skončíte o půl metru jinde. K tomu přidejte odskakování tuhého podvozku, nedostatečnou trakci překoňované předokolky a jízdní zážitek z technické okresky je na světě. Na ideální stopu jsem mohl zapomenout, jelikož mi strach z toho, že z ničeho nic můžu skončit v poli, nedovolil brát zatáčky vnitřkem. Přes zapojení všech svalů na rukou jsem odevzdaně sledoval, jak mi v plném tempu na rovince cestují zprava doleva a nevěděl co dělat, abych je zklidnil. Na silnici, kterou opravdu miluji a se správným autem tady můžu být snad i 2x rychlejší, jsem se nemohl dočkat až skončí…
NEJvyšší výkon – Nissan GT-R R35
Letos se mi díky našemu kolegovi Jozefu Murarikovi ze slovenského Autojournal.sk povedlo svést se za volantem Nissanu GT-R 2009, a splnit si tak další velký řidičský sen, jelikož tohle auto patří mezi mých TOP 5 vůbec. Nutno doplnit, že tento kousek nebyl sériový a poskytoval 650 koní a 850 Nm, takže mu můžu směle přidělit i titul nejsilnějšího vozu v redakci pro rok 2012 a sesadit tak exkluzivní G-POWER G1 V8 Hurricane RS. Na delší dobu asi zůstane tím nejsilnějším, co jsem zatím řídil.
Bohužel jsem ještě neměl možnost svést se v sériové verzi s výkonem 480 koní, takže nemám možnost přímého srovnání výkonového rozdílu, ale to, co předvádí tato dvěma turby dopovaná V6 na steroidech, je něco naprosto neskutečného. To přetížení, které na sedadle spolujezdce cítíte, mě dávalo pocit, že snad moje páteř musela projít opěradlem masivního anatomického sedadla. Za volantem je to o něco lepší, protože jsem se zuby nehty držel volantu, ale pořád je nutno tu obrovskou porci výkonu zhluboka rozdýchávat, když pomine turbo efekt a přeplňování začne tlačit naplno. Silná rána od diferenciálů, když tam převodovka v režimu R doslova kopnula vyšší rychlost a tohle všechno může neúnavně začít nanovo! Z 0 na 100 km/h bez launch controlu za 3 vteřiny mluví za vše.
NEJvětší styl – Citroën DS21
Tento skvost mi letos na jeden den zapůjčil můj kamarád a dovolím si i za celou redakci říct, že to byl náš nejlepší zážitek s vozem, který má zrychlení z 0 na 100 km/h za déle než 5 vteřin, protože takové uznání, jaké vůz sklidil od kolegů z redakce i všech ostatních přihlížejících, jsem opravdu nečekal.
Už samotné usednutí do interiéru vozu je velký zážitek. Obrovský jednoramenný volant, pohodlnější sedáky než má Klaus křesla v kanceláři a velkorysá prostornost. Jízda je velmi komfortní, a díky pohodlnému podvozku a sedákům člověk jakoby proplouvá zatáčkami i nástrahami českých komunikací. Cestování v tomto voze znamená, že snad každý ví, kdy a kde jste se v určitou dobu daného dne nacházeli, jelikož tolik pohledů plných uznání, zdvižených palců a vykroucených krků kolemjdoucích jsem ještě nikdy nezažil. Tento vůz poutá opravdu skoro veškerou pozornost a hlavně v dobrém slova smyslu.
NEJhorší auto – Peugeot 208
Nejhorším vozem roku 2012 byl pro mě Peugeot 208. Chvíli jsem váhal mezi ním a Fiatem 500C, ale pětistovka má aspoň image, stylový design a stahovací střechu, a tak jsem toto NEJ s radostí přenechal Peugeotu 208 s nevšedním designem.
Design exteriéru je totiž jediná věc, kterou dokáže 208 aspoň někoho zaujmout. Jenže u mé osoby se to Peugeotu nepovedlo ani jím a ostatní nedostatky v klíčových vlastnostech hovoří jasně. Gumové řízení, špatný podvozek a posed za volantem jako na záchodě bez jakýchkoliv náznaků ideální pozice. K tomu přidejte líný benzínový motor o objemu 1.4 litru, který ani u tak malého auta nezaručí žádnou dynamiku a máme hotovo.
NEJlepší auto – Subaru Impreza WRX STi 2002
Mé nejlepší auto, které jsem měl zatím možnost řídit je pro mě už tři roky pořád stejné a to Subaru Impreza WRX STi z roku 2002, ale jelikož tohle konkrétní auto není sériové a jeho retro test na našich stránkách ještě nevyšel, tak se o něm nebudu ani moc rozepisovat.
Nejlepší je zkrátka proto, že má pro mě nejoblíbenější závodní rally geny a od série geniálně nastavený podvozek pro všestranné použití. Potom nejlepší a nejtužší řízení, u kterého můžete zapomenout na nějaké ovládání vozu jednou rukou ve středu volantu nebo smskování při řízení. Nová Porsche se můžou jít se svými elekronickými posilovači klouzat. Zkrátka mu musíte věnovat veškerou pozornost a ono se Vám za to dokáže náležitě odměnit. V neposlední řadě, ale asi na vrcholu výčtu superlativů je úžasný přeplňovaný dvoulitrový boxer s obrovskou turbodírou a následně tím nejsurovějším nástupem výkonu, jaký kromě zmíněného GT-R znám. Za doprovodu laděných svodů a přímého výfuku Japspeed bez katalizátoru dokáže navodit nezapomenutelnou atmosféru, a tak osobně řadím toto konkrétní STi před 911 Carrera S Cabrio, Lamborghini Gallardo LP560-4 a s Nissanem GT-R se tak nějak dělí o první místo v žebříčku mých TOP, co jsem letos řídil.
« Qoros GQ3 a další pokus o dobytí evropy Mercedes třídy S bude v pěti variantách »
