10 aut, která psala historii (1. část)
Motorová tříkolka Pana Benze (1885)
Sice se od dnešních automobilů výrazně liší, ale bez této motorové tříkolky by jsme nejspíš stále jezdili jen parními stroji. Pojďme si tedy připomenout něco o tomto pradědovi všech dnešních aut.
V roce 1885 Karl Benz postavil, vůbec první vozidlo poháněné benzínovým motorem. Žádost o patentování podal 29. ledna 1886 a v listopadu téhož roku byla žádost schválena. Veřejnosti byl automobil (pokud ho tak můžeme nazývat) představen 3. 7. 1886 na Ringstrasse v Mannheimu.
Jednomístná tříkolka byla svařená z ohnutých trubek a ocelovou konstrukci dále doplňovalo dřevo. Poháněl ji vodou chlazený benzínový čtyřtaktní jednoválcový motor o objemu jednoho litru (přesněji 0,954 litru), který byl umístěn za sedačkou řidiče. Motor na svou dobu vážil docela slušných 100 kilogramů. Otáčky se daly efektivně regulovat za pomoci šoupátka pod sedadlem řidiče. Výkon byl na zadní kola přenášen pomocí řetězu (podobně jako na Vašem jízdním kole). Převodovku ani odpružení u tohoto vozu nehledejte. Spojka byla nahrazena speciální podložkou a pásem.
Vůz se ovládal páky před sedadlem řidiče a mohli jste se s ním dostat až na rychlost 16 km/h. K zabrzdění se používala pouze ruční brzda. Spotřeba činila přibližně 10 litrů na 100 kilometrů.
Lamborghini Miura (1966-1973)
Píše se rok 1965 a italská automobilka ze San’t Agaty představuje svůj třetí sériový automobil Lamborghini Miura na autosalonu v Turíně. K prvním zákazníkům auta doputovaly o rok později. Jednalo se o první vůz s motorem uprostřed, takže Miura je často nazývána jménem ‘‘Otec supersportů‘‘. Konkurenci jí dělalo například skvělé Iso Grifo a dvanáctiválcové Ferrari 365 GTB4.
Poháněl ji vidlicový dvanáctiválec o objemu 3,929 litru. Výkon u první generace P400 byl úžasných 350 koní a točivý moment činil 355 Nm. P400 se vyráběla v letech 1966-1969. V roce 1968 přišla posílená verze P400 S, která měla výkon 370 koní. U ‘‘eS‘‘ verze bylo kompletně přepracované odpružení. Zákazníci si totiž u modelu P400 stěžovali na špatnou ovladatelnost ve vyšších rychlostech a na zvedající se předek auta při maximální rychlosti. P400 S ale bohužel přibrala z 1125 kilogramů na 1298 kilogramů. Posílené ‘‘eSko‘‘ se vyrábělo až do roku 1971 a v tomtéž roce přišla vrcholová verze P400 SV. SV mělo ohromující výkon 385 koní a točivý moment takový, až je skoro jedno jaký, 388 Nm. Maximální rychlost Miury byla 275 kilometrů za hodinu, u vrcholových verzí o trochu vyšší.
Vyrobeno bylo něco přes 763 exemplářů. 275 kusů P400, 338 kusů P400 S a 150 kusů P400 SV. Miura měla i několik limitovaných edic jako například P400 Jota, P400 SV/J, jedinečná Miura Roadster a taktéž jedinečná P400 SVJ Spider.
.
« Nové Subaru WRX S4, my se bohužel nedočkáme Reportáž: Divize TouringAutocross »
