Test Hyundai Kona Electric 64kWh. Nedá nikomu šanci
Elektromobilita je v našich končinách stále ještě dost exotický pojem. Polovina lidí považuje elektromobily za cenově nedostupné a ta druhá si myslí, že jsou kvůli svému dojezdu odkázány sloužit jako nákupní tašky. A musím říct, že na obou tvrzeních je trocha pravdy. Elektromobilů mi už rukama prošlo několik a všechny se mi celkem líbily. Instantní výkon, jednoduchost použití, moderní technologie: to vše jsem uměl ocenit. Bohužel ale všechny měly jeden společný jmenovatel, a to dojezd pod 300 kilometrů. Pro většinu cest to stačí, ale na výlet napříč republikou je bohužel vzít nemůžete. O to víc jsem očekával elektrickou Konu, která slibovala dojezd téměř 500 kilometrů (449km WLTP, 545km NEDC). Taková porce už je pro naší malou zemičku víc, než dostačující.
Nebudu vám lhát, Konu mám rád i v běžné variantě. Líbí se mi její neotřelý vzhled, líbí se mi její prostorný interiér i jízdní vlastnosti, ale pořád mi chyběla nějaká ta třešinka, která by auto posunula k dokonalosti. A tou je dle mého právě elektrický pohon, který v kombinaci s extravagantním exteriérem tvoří správně futuristický celek. Elektrická Kona působí oproti té standardní mnohem uhlazenějším dojmem. Zmizela obrovská maska i falešné nádechy kolem mlhovek. Předek vzdáleně připomíná Teslu Model X a v bílé barvě s černou střechou se jedná o neobyčejně pohledné auto. Zbytek auta zůstal víceméně beze změny.
Uvnitř budete výskat blahem, pokud jsou vaše oblíbené barvy černá a černá. Opravdu bych uvítal nějaká oživění jinak hezkého interiéru – Hyundai trochu propásl šanci udělat něco šíleného. V podstatě sedíme v technofestu automobilky, okně do budoucnosti – tady je vše dovoleno! Proč za sebou vláčet mrtvolu starých časů. V roce 2011 jsme viděli koncept Hyundai i-Flow, který má hologramy na palubní desce. Přesně nějakou takovou hloupost bych si uměl představit zde.
Nějaké změny oproti originálu tu ale samozřejmě jsou. Tou první je středová konzole, která se jakoby vznáší mezi sedadly a sdružuje prvky ovládání pohonu a tepelného komfortu. Tlačítka jsou sice absolutně mimo zorné pole, ale jsou dostatečně velká a jejich ovládání je bezproblémové i poslepu. Druhou novinkou je virtuální kaplička přístrojů, která je shodná s modelem IONIQ. Na pohled je krásná, barevná, má hezké rozlišení a podávaná data jsou přehledná. Jediná pižka na kráse je množství zobrazených dat. Uměl bych si představit, že poměrně velký displej bude umět ukázat víc, než dojezd a rychlost.
Zbytek už je klasická Kona. Ergonomie je výtečná, zpracování na úrovni a volba materiálů zcela v pořádku. Jediný tvrdý plast najdete na spodku palubní desky. Velice příjemná je také pozice za volantem. Z auta je skvělý výhled a jako jeden z mála crossoverů nabízí pozice sedačky tak, že si připadáte, že sedíte opravdu v autě, ne na něm. Pro mých 190 cm člověčiny ale bohužel neexistuje poloha „vidím na head-up displej“. Pravděpodobně převyšuji průměrného Korejce o tolik, že v žádné poloze na něj nevidím bez toho, abych udělal úklon vpřed – možná jen chtěli konstruktéři vnutit Evropanům trochu asijských mravů. Ono už samotné nastavení je porod.
Nejprve jej musíte tlačítkem pod volantem aktivovat, poté musíte nalézt správné menu v palubním počítači, poté se musíte dostat do správného sub menu a poté teprve můžete ladit. Celé je to tak složité, že vám automobil vůbec nedovolí tuto operaci provádět, pokud nestojíte na místě se zataženou ruční brzdou. Jaké zklamání následuje, když absolvujete tuto proceduru a zjistíte, že za jízdy na head-up zkrátka nevidíte, vám nebudu ani popisovat. Prostě jsem usoudil, že head-up nepotřebuji. Ale to je skutečně jediná výtka k interiéru, kterou navíc nemusíte brát vážně, pokud měříte o pár cm méně. Vše ostatní je na jedničku. Sedačky příjemné, místa vzadu dost i pro mne a v kufru 361 (resp. 1143) litrů prostoru. Očekávat také můžete záplavu špičkové výbavy, jako kožená vyhřívaná i odvětrávaná sedadla, vyhřívaný volant, adaptivní tempomat, LED světlomety, asistent jízdy v pruzích a spousty dalšího – co víc si od čtyřech metrů auta přát.
Pojďme se ale podívat na to, co dělá toto auto zajímavým – pohonné ústrojí. Troufnu si říct, že právě tato část děla z Kony Electric jedno z nejdůležitějších aut na našem trhu. Karoserie ukrývá baterie o využitelné kapacitě 64 kWh (reálná je 67 kWh) a elektromotor o výkonu 150 kW a 395 Nm. Tato soustava dává Koně možnost ujet až 450 kilometrů na jedno nabití. Čímž se dostáváme k tématu použitelnosti elektromobilu. Troufnu si říct, že taková porce stačí téměř každému. Vzpomeňte si, kdy naposledy jste potřebovali ujet podobnou vzdálenost bez přestávky. A výkon samotný? Absolutně nadbytečný. Je potřeba si uvědomit si, že papírové výkony u elektromobilů působí v reálu trochu jinak – výrazně dramatičtěji.
Veškerý výkon máte k dispozici v jakékoliv rychlosti, kdykoliv, stále, instantně. Místo plynového pedálu máte pod nohou vypínač. To dělá z Kony městského přeborníka v pružném zrychlení. Při plné akceleraci z malé rychlosti vás bude lechtat v břiše, jak kdyby měla pod kapotou osmiválec. Za celý týden jsem se schopnosti zrychlovat takovým tempem nenabažil. Jediná nevýhoda je v tom, že Kona všechen ten výkon posílá pouze na přední kola a ty s tím mají někdy moc práce a jen se protáčí – především v zimních měsících.
Oproti běžné variantě mi přišel o malinko tužší podvozek, ale nemusíte se bát. Stále se jedná o velice komfortní jízdu, která si poradí i s většími výmoly. Spíš si myslím, že je to daň za vyšší váhu. Oproti verzi s tříválcem přidaly baterie 400 kilogramů, oproti 1,6 4×4 150. Jízdně to nijak výrazně znát není, díky silnému motoru vám budou kila navíc asi jedno, jen se oproti běžné Koně mnohem dříve dostanete na limit nedotáčivosti. Lehoučký tříválec působí v zatáčkách výrazně hbitěji. Neoddiskutovatelnou výhodou baterií je ale nižší těžiště, které dává Koně neuvěřitelnou stabilitu v zatáčkách.
Crossover s menšími bočními náklony jsem nezažil. Kolem a kolem mě ježdění s Konou Electric opravdu bavilo. Asi první EV, který mě bavil i jinak, než jen použitými technologiemi. Auto nabízí nadprůměrnou dynamiku, má příjemné řízení a ve městě je díky rozměrům neuvěřitelně pohyblivé. Bát se ale nemusíte ani mimo město. Rozhýbat se dá téměř na 170 kilometrů v hodině a při dálničním maximu se cítí jako doma. Jízda je za všech okolností dostatečně komfortní, jen odhlučnění podběhů bych si uměl představit lepší.
Samotnou kapitolou je spotřeba a dobíjení. Auto může je v režimech ECO+, ECO, Comfort a SPORT. Každý z nich ovlivňuje váš reálný dojezd, ale rovnou říkám, že ECO režimy jsem zkusil jen na pár kilometrů. Jsou dost otravné. Auto v nich zrychluje jak na gumě a nikdy nemáte pocit, že máte plnou kontrolu na výkonem. V režimu sport je naopak příval výkonu moc agresivní, takže jsem stále jezdil v režimu Comfort, který je dokonalý kompromis mezi dojezdem a výkonem. Během testovacího týdne se mi dařilo jezdit s průměrem kolem 17 kWh/100km, což odpovídá dojezdu nějakých 380 kilometrů. Když vezmu v potaz, že jsem si neustále dětinsky vychutnával akceleraci auta, neobtěžoval se se zapínáním ECO režimu a neustále topil a vyhříval sedačku, beru to za skvělý výsledek. Celý týden navíc mrzlo, to jsou podmínky, které obecně baterkám nepřejí. S Konou se dá tedy říci, že nějakých 350km je minimum, na které se dá dostat. Při ekonomičtější jízdě se vám může zobrazit i hodnota kolem 13 kWh/100km.
Když šťávička dojde, je potřeba počítat s tím, že baterii o takové kapacitě nenabijete během pauzy na kafe. Z domácí zásuvky si počkáte neskutečných 31 hodin! Domácí wall box o výkonu 7,2kW (který koupíte za nějakých 20,000) zkrátí dobu na 9,5 hodiny. Při použití 100kw DC superchargeru máte 80% během nějakých padesáti minut – to už je velice slušné. Nicméně rozšíření veřejných nabíječek je stále trochu problém a navíc je většina z nich permanentně obsazena. Pokud tedy nemáte možnost dobíjet doma v garáži, může pro vás být dobíjení dost otravná procedura.
I přes výše zmíněné nevýhody si stojím za tím, že Kona Electric je výborné auto a i s tím, že oproti základní variantě s tříválcem stojí o 800 tisíc víc, ji mohu jen doporučit. Za 1,2 milionu dostanete výbavou nabité auto, které skvěle vypadá i jezdí. Jeho reálný dojezd vás nebude nijak limitovat a výkonem se mu v dané kategorii nic nevyrovná. Navíc nemusíte mít strach z nových technologií, protože Hyundai dává ke Koně Electric standardně záruku 5 let bez omezení, na akumulátory dokonce 8 let. Tohle auto může přesvědčit i nejzarytější odpůrce a ukazuje neskutečně rychlý vývoj elektromobility. Mně za týden testování opravdu přirostla k srdci a jako ortodoxní petrolhead přiznávám, že by mi vůbec nevadila doma jako denní přibližovadlo.
Hyundai Kona Electric je bez debaty nejlepší elektromobil na našem trhu a rozhodně jeden z nejlepších na světě. Za přijatelnou cenu nabídne dojezd, ke kterému se konkurence ani nepřiblíží, skvělou výbavu a neomezený servis na 5 let. Jestli nemáte s elektromobilitou zkušenost, tohle auto by vás mohlo přesvědčit.
Plusy
Design
Reálný dojezd
Náklady na provoz
Skvělá dynamika
Bohatá výbava
Rozumná cena
Mínusy
Přední kola mají problém přenést všechen výkon
Hlučnější od podběhů
Head-up displej má malé možnosti nastavení
« Test ojetiny Infiniti G37 S Coupé. Exotické GT potěší hravostí a dostupnou cenovkou Městské SUV Kamiq se odhaluje na prvních skicách »
